Bývalý americký prezident Barack Obama nechtěl poslat na Ukrajinu zbraně kvůli obavám, že to akorát vyostří celý válečný konflikt. Stejně uvažovali i západoevropští politici. V administrativě současného prezidenta USA Donalda Trumpa se ale debatuje o možné změně taktiky. Ukrajinci by protitankové zbraně uvítali, pro Američany by to ale znamenalo zhoršení vztahů s Ruskem.
Centrem Kyjeva, kde se ve čtvrtek slaví Den nezávislosti, otřásla exploze, při které utrpěli zranění dva lidé. Bez dalších podrobností to v prohlášení oznámila policie, napsala agentura Reuters. Podle ukrajinských médií není příčina výbuchu známá. Místní televize 112 zveřejnila záběry ženy, která leží na zemi nedaleko budovy vlády. Incident se stal v době, kdy je v ukrajinské metropoli americký ministr obrany James Mattis. Ten jednal s prezidentem Petrem Porošenkem a sledoval i vojenskou přehlídku u příležitosti oslav nezávislosti. Ukrajina se od Sovětského svazu odtrhla v srpnu 1991.
Při procesu dekomunizace na Ukrajině bylo odstraněno z ulic a veřejných prostranství více než tisíc soch bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Je ale možné, že na vesnicích či soukromých pozemcích se jeho sochy stále mohou nacházet. Proces dekomunizace je v celé zemi víceméně dokončen. Celkem bylo přejmenováno 52 tisíc ulic a 987 sídelních míst, z toho 32 měst, která se jmenovala podle sovětských státních činitelů.
Český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula v ukrajinských médiích vysvětloval vyjádření prezidenta Miloše Zemana. Na něj a jeho proruské názory totiž směřovala velká část otázek novinářů. Ti se ale ptali i na poslance, kteří v rozporu s ukrajinskými zákony jezdí na Krym či na Donbas. Diplomat zdůraznil, že zahraniční politiku v Česku určuje vláda, nikoli prezident.
Ostré reakce mezi polskou pravicí vyvolalo nedávné přejmenování už druhé ulice v Kyjevě po čelných představitelích ukrajinského nacionalismu. Romana Šuchevyče nebo Stepana Banderu považují Ukrajinci za hrdiny boje za nezávislost, Poláci naopak za masové vrahy, kteří za druhé světové války páchali etnické čistky na západě Ukrajiny. Kyjevu teď bývalí spojenci z Varšavy hrozí významným ochlazením vztahů. "Řekl jsem panu Porošenkovi, že do Evropy s Banderou nevstoupí," prohlásil předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.
Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili ztratil občanství na Ukrajině poté, co mu ho odebral prezident Petro Porošensko. Formálním důvodem pro odebrání občanství byla podle agentury TSN skutečnost, že exprezident Saakašvili prý svou žádost o ukrajinské občanství podložil nepravdivými informacemi. S Porošenkem, svým známým ze studií, se Saakašvili rozešel loni, kdy prezidenta tvrdě kritizoval za neplnění volebních slibů a za údajné protežování korupčníků.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko navštívil v Kyjevě svůj protějšek Petra Porošenka. Lukašenko hodlá při pátečním setkání diskutovat o krizi na východě Ukrajiny a o vztazích Minsku a Kyjeva. Ukrajina se obává především velkých vojenských manévrů Západ 2017, které v září uspořádá ruská a běloruská armáda. Podle ukrajinského ministra obrany by Rusko mohlo cvičení zneužít proti Ukrajině i Evropě.
Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu" by měl podle separatistů být Doněck, zatímco Kyjev by zůstal jen kulturním centrem. Malorusko by pak podle nich mělo být následnickým státem "zdiskreditované" Ukrajiny. S plánem šéfa doněckých separatistů Alexandera Zacharčenka ovšem nesouhlasí povstalci z Luhanské lidové republiky. Podle luhanské agentury LIC označilo vedení plán za pochybný a odmítlo se ho účastnit. Kreml označil celou záležitost za Zacharčenkovu osobní iniciativu s tím, že nezapadá do minského procesu.
Hackeři znovu napadli ukrajinské servery. Ukrajinské kybernetické policii a expertům se ale útok odařilo odrazit. Odborníci se také stále snaží odhalit, kdo byl za předchozím útokem, který minulý týden začal napadením počítačů ukrajinských firem a institucí, než se rozšířil po celém světě. Ukrajinští činitelé hned po prvním útoku minulý týden obvinili Rusko, že stojí v pozadí tohoto kybernetického zločinu, což Moskva rázně odmítla.
Poslance Milana Šarapatku zadrželi v neděli na kyjevském letišti a vrátili ho zpět do Česka. Na Ukrajině je totiž na seznamu nežádoucích osob, patrně kvůli svému působení na Krymu v době, kdy se v referendu rozhodovalo o jeho připojení k Rusku. Šarapatka na letišti přespal na lavičce a musel se vrátit zpět do Česka.
Při explozi výbušniny nastražené v autě zemřel v úterý v Kyjevě plukovník ukrajinské vojenské rozvědky. Uvedlo to ukrajinské ministerstvo obrany. "Při výbuchu zemřel člen vojenské rozvědky ministerstva, plukovník Maxim Šapoval," stojí v prohlášení, které citovala agentura Reuters. Na místě jsou záchranáři i pyrotechnici. Policisté událost vyšetřují jako teroristický čin.
Ukrajinský soud v pátek na 60 dní poslal do vazby bez možnosti kauce muže podezřelého z účasti na vraždě bývalého ruského poslance a hlasitého kritika Kremlu, informovala agentura Unian.
Na východě Ukrajiny zadrželi muže, který podle nalezených dokladů bojoval jak na straně Ukrajinců, tak proruských separatistů. Voják nejprve sloužil v ukrajinské armádě. Po vyléčení zranění z boje však odjel pracovat na území, které zabrali separatisté. Celý koloběh se ještě jednou opakoval. "Je to první případ takové vojenské kariéry, o kterém vím," uvedl oblastní policejní náčelník Vjačeslav Abroskin.
Antivirové společnosti ESET a Dragos analyzovaly nebezpečný virus Win32/Industroyer, který loni v prosinci způsobil výpadek elektrické energie v ukrajinské metropoli Kyjevu. Jeho potenciální dopad se může pohybovat od jednoduchého vypnutí rozvodu elektrické energie až po vážnější poškození zařízení. Experti mluví o největší hrozbě od Stuxnetu, který v roce 2010 úspěšně napadl íránský jaderný program.
Velvyslanectví Spojených států v Kyjevě se v noci na čtvrtek stalo terčem pumového útoku. Podle policie exploze trhaviny, kterou neznámý útočník hodil do areálu ambasády, nikoho nezranila. Vyšetřovatelé označili incident za teroristický útok, velvyslanectví s tím ale nesouhlasí. Jeho zástupce řekl agentuře AFP, že incident, který se stal krátce po půlnoci, provoz úřadu nenarušil. O pachateli, který zřejmě z místa uprchl, policie nezveřejnila žádné informace s tím, že "zkoumá okruh podezřelých". K odpovědnosti se zatím nikdo nepřihlásil. V Kyjevě v důsledku vleklého konfliktu na východě země panuje dlouhodobě napjatá atmosféra, ale útok proti zahraniční diplomatické misi je výjimečný.
Sídlo ukrajinského nejvyššího správního soudu v Kyjevě muselo být ve středu vyklizeno kvůli anonymní výhrůžce bombou. Oznámila to dnes agentura Interfax-Ukrajina. Dříve soud oznámil, že přerušuje práci kvůli požáru. Podle agenturního zdroje byla evakuace vyhlášena s odvoláním na požár proto, aby nepropukla panika. "Nehořelo, ale zaměstnanci a návštěvníci soudu byli ve skutečnosti evakuováni kvůli anonymnímu telefonátu, že prý v budově je bomba," uvedl policejní mluvčí. Na místě nyní zasahují kriminalisté, pyrotechnici i psovodi se speciálně vycvičenými psy.
Průmyslové kamery zachytily masivní výbuch podzemního vodovodního potrubí. Scéna se odehrála v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. Nejdříve se zvedla zem, poté následovala dramatická exploze a sprcha bahna. Výbuch poškodil řadu aut a rozbil mnoho oken, naštěstí ale nikdo nebyl zraněn. Příčina výbuchu není jasná, podle některých místních médií prováděli vodohospodáři v okolí tlakové zkoušky potrubí.
Už minimálně 300 ruských občanů získalo na Ukrajině politickou ochranu před represemi ve vlastní zemi. Z Kyjeva i dalších ukrajinských měst se od tzv. Euromajdanu v roce 2014 postupně stává vítané útočiště liberálních Rusů, kteří utíkají před tlakem režimu Vladimira Putina. "Myslím, že Ukrajina je skvělé místo pro práci na vnitřní demokratizaci Ruska," říká Greg Frolov, ředitel nového Domu svobodného Ruska, který ruští emigranti nedávno založili v Kyjevě.
Renomovaný novinář Pavel Šeremet zemřel před deseti měsíci, když na něj někdo v centru Kyjeva spáchal atentát. Novináři z televize Hromadske.tv teď ve filmu Zabití Pavla tvrdí, že se na jeho vraždě mohly podílet ukrajinské tajné služby. Snímek se objevuje v době, kdy atentát na Pavla Šeremeta stále není vyšetřen, přestože to ukrajinský prezident Porošenko označil za prioritu. Známý novinář běloruského původu měl nepřátele ve všech zemích, kde pracoval.
Ruského poslance a kritika Kremlu Denise Voroněnkova zastřelil na Ukrajině ruský agent. Tvrdí to poradce ukrajinského ministra vnitra, kterého cituje agentura AP. Voroněnkov byl ve čtvrtek zastřelen v Kyjevě. Vrah se jmenoval Pavel Paršov, bylo mu 28 let a byl ukrajinským občanem. V minulosti sloužil v ukrajinské národní gardě, která spadá pod ministerstvo vnitra. Právě její identifikační průkaz měl u sebe v době zločinu. Údajně absolvoval výcvik u ruských bezpečnostních sil. Moskva ale už ve čtvrtek jakýkoli podíl na smrti Voroněnkova odmítla. Voroněnkov například kritizoval ruskou anexi Krymu a přirovnal poměry v Rusku k nacistickému Německu.
