Na začátku devadesátých let bylo v Česku 70 cukrovarů, nyní jich zůstalo sedm v rukou pěti podniků. Za rok skončí ale kvóty na cukr, které omezovaly jeho produkci v Evropě. To by mohlo jejich byznys oživit. Tuzemské cukrovary jsou na to připravené – investovaly do výroby a navyšují kapacity. Pokles cen cukru se může projevit i v obchodech.
Maďarské referendum těžko mohlo dopadnout jinak. Na položenou otázku nelze dost dobře odpovědět jinak než ném (ne), anebo ji odmítnout jako nesmysl.
Účast v nedělním referendu v Maďarsku nepřesáhla 50 procent, není tedy právně závazné. Premiér Orbán přesto získal v jednání s evropskými partnery silný argument. Většina Maďarů navíc uprchlíky skutečně odmítá. Hlasovat ale nepřišli, protože jsou otráveni politikou.
Referendum o kvótách na uprchlíky, které Maďarsku předložil Brusel, je neplatné. Podle průzkumu provládního institutu Nezopont hlasovalo jen 42 procent Maďarů. Volební účast tedy nepřesáhla zákonem stanovených 50 procent. 95 procet voličů, kteří k referendu přišli, ale uprchlické kvóty odmítlo. Premiér Viktor Orbán tak bude výsledek prezentovat jako své vítězství.
Premiér Bohuslav Sobotka dnes před poslanci zdůraznil, že na Českou republiku není vyvíjen žádný migrační tlak, o čemž svědčí nízký počet lidí v detenčních zařízeních. Migrační kvóty jsou podle něho v současnosti neproveditelné. Naopak je zastáncem dohody s Tureckem, která výrazně omezila příchod migrantů do Evropy. Nepodporuje však bezvízový styk s Tureckem, které ho požaduje jako protislužbu.
Více než půl miliardy korun chce vláda v příštích třech letech investovat do integrace uprchlíků. Ve středu schválila výběrové řízení na společnost, která by integraci až šesti tisíc uprchlíků zajistila. O vítězi soutěže rozhodne komise složená ze zástupců ministerstva vnitra, financí, školství a lidí z ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě toho vláda schválila, že uprchlickému táboru na severu Jordánska Česko pošle 40 milionů korun na přístavbu přístřešků a rekonstrukci tábora.
Všichni čekali, že návštěva Angely Merkelové změní buď české, nebo německé pozice v otázce migrace, oběma stranám ale bylo jasné, že k tomu nedojde, říká ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. Dodává, že kvóty na přerozdělování uprchlíků jsou logický, technický a neuskutečnitelný nesmysl. Cestu Miloše Zemana na konferenci na Rhodos, kterou pořádá spolupracovník ruského prezidenta Vladimir Jakunin, nepovažuje za problém. Sám by mu účast na akci doporučil.
Je skoro trapné o těch osmi psát. Uboze nízké číslo, malinkatá pomoc. Ale buďme za ně vděční a nebojme se desítek, stovek, ba tisíců dalších.
Premiér Bohuslav Sobotka zhodnotil čtvrteční návštěvu německé kancléřky Angely Merkelové v Praze. Německá média psala, že se jí nepodařilo české politiky přesvědčit v otázce migrace. Podle Sobotky to ale ani v plánu kancléřky nebylo a ani nemohla očekávat, že by se jí něco takového povedlo. Podle něj kancléřka přijela diskutovat především o změnách, které Unii čekají v souvislosti s odchodem Velké Británie, a o společných česko-německých projektech. Podle Pavla Bělobrádka, který s Merkelovou diskutoval hlavně o vědě a výzkumu, byly čtvrteční demonstrace kvůli malému počtu účastníků spíše zklamáním.
Maďarská vláda na začátku dubna zahájila kampaň, která má voliče přesvědčit, aby v referendu hlasovali proti kvótám. Pokud tak učiní, parlament v Budapešti prý zavede zákon, který zabrání Unii nutit Maďarsko k přijetí nechtěných migrantů.
Před rokem začala největší uprchlická krize v Evropě od vypuknutí druhé světové války. Na kontinent přišel skoro milion běženců z převážně muslimských zemí. V Evropské unii vzrostly xenofobní tendence a posílily krajně pravicové strany. "Nálada je velmi špatná a politici místo toho, aby společnost spojovali, ji rozdělují," hodnotí migrační krizi s odstupem dvanácti měsíců Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že kvóty na přerozdělování běženců jsou nutností. "Naše solidarita není splněna tím, že někam pošleme dvacet policistů se psem," kritizuje české politiky.
Angela Merkelová říká: "Zvládli jsme toho tolik a zvládneme i tohle." Předseda ANO myslí opačně: Nezvládneme nic, ani osmdesát Syřanů.
Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger kritizoval vyjádření prezidenta Miloše Zemana k přijímání migrantů v České republice. Zeman svými výroky oslabuje Evropu, řekl eurokomisař v rozhovoru s německým rádiem ffn. Podle Oettingera se naopak musíme sami sebe ptát, jestli nemůžeme pro statisíce obklíčených Syřanů v Halabu udělat víc.
Ústavní soud nevyhověl několika stížnostem levicových politiků proti chystanému hlasování. Plán na přerozdělení migrantů na základě povinných kvót, schválený loni členskými státy EU, považuje kabinet premiéra Viktora Orbána za porušení svrchovanosti maďarského státu. Přesný termín referenda zatím není stanoven.
Představitelé států visegrádské čtyřky (V4) odmítli na pražském summitu kvóty pro přerozdělování uprchlíků i odchod Velké Británie z EU. Zároveň také Česko předalo předsednictví ve V4 Polsku. Polská premiérka Beata Szydlová řekla, že Visegrád za českého vedení hrál významnou roli v Unii a Polsko v tom chce pokračovat. I český premiér vyzdvihl, že byly státy V4 v rámci migrační krize v Evropě slyšet. Země V4 rovněž uvedly, že chtějí posílit spolupráci mezi NATO a EU a přispět k posílení baltských států.
Slovensko se za měsíc postaví do čela Evropské unie a bude mimo jiné velmi ovlivňovat řešení migrační krize. Země, která zažalovala povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků u soudu, se bude podle slovenského státního tajemníka pro evropské záležitosti Ivana Korčoka snažit prosazovat hlavně ta opatření, na kterých se státy shodnou. "Solidarita nastolená kvalifikovanou většinou je podle nás problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Povinné kvóty jsou ale podle něj jedinou věcí, na které se evropské státy v řešení migrace neshodnou. Dojem, že je Evropa rozdělená na Západ a Východ, je proto podle Korčoka falešný a není třeba mu podléhat.
Nenápadný muž v brýlích vůbec nepůsobí jako ten, o němž maďarská opozice - a vůči vládě kritická média - potichu hovoří jako o jednom z nejtvrdších spolupracovníků premiéra Viktora Orbána. György Bakondi, hlavní Orbánův bezpečnostní poradce, má ale za sebou za socialismu kariéru velitele několika pohraničních stanic včetně letiště v Budapešti. Po roce 1990 s přestávkami šéfoval státnímu úřadu pro boj proti přírodním pohromám.
V rozhodování šestnácti iráckých křesťanů přebývajících v Brně, zda zůstat v Česku, mohl hrát důležitou roli úředník ministerstva vnitra. Deník Aktuálně.cz zjistil, že skupinu uprchlíků, které do země přivedla nadace Generace 21, neočekávaně navštívil jen několik dní před jejich odjezdem. Podle dobrovolníků odjezd Iráčanů uspíšil – poradil jim, jak se vzdát českého azylu. Spolupracovníci Generace 21 návštěvu úředníka z odboru azylové a migrační politiky považují za neprofesionální. S uprchlíky se totiž setkal v citlivé době, kdy se rozhodovali, jestli v Brně zůstat. Ministerstvo vnitra však oponuje, že o schůzku požádali sami Iráčané a že úředník jen dělal, co po něm uprchlíci žádali.
Ke státům, které důrazně odmítají nejnovější návrh Evropské komise "doplnit azylový systém Evropské unie o krizové rozdělování žadatelů" se přidaly i Lotyšsko a Estonsko. Lotyšský premiér nadále odmítá vynucování kvót pro příjem běženců. Přerozdělování uprchlíků uvnitř Evropské unie musí být založeno na principu dobrovolnosti, řekl jeho mluvčí. Podobně kritické stanovisko zaujala i estonská vláda. Středeční návrh komise odmítl ministr vnitra Hanno Pevkur a také ministr sociálních věcí Margus Tsahkna - ten zprávu z Bruselu označil za absurdní.
Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek se v rozhovoru pro německý deník Die Welt vyjádřil, že rozhodování Evropské unie o uprchlických kvótách nápadně připomíná mnichovskou dohodu z roku 1938. O nás bez nás. Podle Bělobrádka je problém v tom, že uprchlíci do Česka nechtějí a žádné kvóty je k tomu nepřinutí. Argumentuje příkladem Iráčanů, kteří přišli do Česka dobrovolně, část z nich ale brzy zemi opustila. Klíč k řešení migrační krize vidí Bělobrádek ve finanční pomoci státům mimo Evropu.
