


Volební řež: O čem sním, když náhodou spím? Místo eurem budeme platit máslem
Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.



Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.



Rozhodování o kvótách se čím dál víc stává rozhodováním o naší budoucnosti v Evropské unii, na které jsme bytostně závislí a víme to.



Česko a Itálie spustí projekt na omezení migrace z Pobřeží slonoviny do Evropy. Nový program za 26 milionů korun bude například financovat bydlení nebo lékařskou péči pro vyhoštěné migranty. Praha tím chce mimo jiné ukázat, že přestože odmítá uprchlické kvóty, dokáže se efektivně podílet na řešení migrační krize.



Čeští politici budou nadále ignorovat povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Nic na tom nemění ani rozhodnutí Soudního dvora EU. "Nadále (s kvótami) nesouhlasíme," reagoval na rozhodnutí soudu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V rámci kvót přijatých v roce 2015 si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadalo zhruba 2600, přesto přijalo jen 12 běženců. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos v reakci na rozhodnutí soudu potvrdil, že pokud tyto země nezmění postoj, žaloba přijde.



Nejvyšší soud v Evropské unii odmítl žalobu Slovenska a Maďarska proti povinným kvótám na přijímání uprchlíků. Podle Soudního dvora EU bylo jejich odhlasování zeměmi unie v souladu s právem. Česko, Polsko a Maďarsko se jimi odmítají řídit a hrozí jim žaloba.



Polsko a Maďarsko nezmění svůj odmítavý postoj ke kvótám na přerozdělování migrantů. Ve středu to vlády obou zemí vzkázaly Evropské komisi. Ta koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. "Toto řešení je špatné a ohrožuje bezpečnost," uvádí se podle agentury DPA v odpovědi, kterou země zaslaly komisi.



Občanská demokratická strana představila Vyšehradskou deklaraci. Je to 12 podmínek, které si klade pro případný vstup do vlády. Patří mezi ně například snížení daní, odmítnutí uprchlických kvót i eura, zrušení EET či omezení byrokratické zátěže. Pokud na tyto podmínky případní koaliční partneři nepřistoupí, ODS s nimi do vlády nevstoupí, oznámil předseda strany Petr Fiala.



Česku hrozí, že bude opět přehlasováno u návrhu na uprchlické kvóty. Na stole je návrh na to, aby se dočasné kvóty změnily na stálé pro případ mimořádně silné migrační krize. Česko podle zdrojů Aktuálně.cz nemá dost spojenců na to, aby takové kvóty zablokovalo.



Prezidentka Chile Michelle Bacheletová má před sebou poslední zhruba půl roku vládnutí. Zejména chilské ženy na ni budou vzpomínat jako na osobnost, která zlepšila jejich postavení v řadě oblastí. Například se jí povedlo částečně povolit potraty. Až Bacheletová svůj úřad opustí, nezbude na americkém kontinentu jediná ženská vůdkyně. Jde o výraznou změnu zejména na území Latinské Ameriky, kde v minulých letech vládlo žen hned několik.



Evropská komise udělala další krok v řízení proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli neplnění uprchlických kvót. Dala jim měsíc na to, aby kvóty na přijímání migrantů začaly plnit. V opačném případě trojici zemí zažaluje u Soudního dvora Evropské unie. Česko by v rámci kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků z Řecka a Itálie. Vláda ale zatím přijala jen 12 běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednoho žadatele o azyl. Právě kvůli tomu Evropská komise Česku hrozí soudem.



Generální advokát Soudního dvora Evropské unie navrhl zamítnout žaloby na systém uprchlických kvót, které podaly Slovensko a Maďarsko. Podle jeho názoru je mechanismus přijatý v září 2015 proti vůli Slovenska, Maďarska, ale i Česka platný. Rozhodnutí generálního advokáta není pravomocné. O případu ještě musí rozhodnout přímo Soudní dvůr. Ve většině případů se ale stanoviskem řídí. Evropská komise ve středu dala Česku, Maďarsku a Polsku měsíc na to, aby začaly naplňovat kvóty na přerozdělení uprchlíků z Řecka a z Itálie. Pokud to neudělají, komise je zažaluje u Soudního dvora Evropské unie.



Architekta české migrační politiky Tomáše Haišmana v polovině července nahradila jeho dlouholetá zástupkyně Pavla Novotná. Po dvaceti letech na ministerstvu vnitra, kde dlouhé roky rozhodoval o osudech všech migrantů v Česku, čeká Haišmana vysoký diplomatický post na Balkáně. Na podzim se stane chargé d’affaires v Kosovu.



Itálie se chce dohodnout s úřady na jihu Libye, aby zakročily proti migrantům z afrických zemí, kteří do Libye proudí přes její hranice. Tito lidé následně přeplouvají Středozemní moře a plaví se až do Evropy. Na pomoc Libyi přispějí i další země Evropské unie - včetně Česka. Většina lidí, kteří z Libye připlouvají k italským břehům, nemá nárok na azyl.



Česko zaslalo Evropské komisi své stanovisko ohledně migračních kvót, které odmítá a považuje za nefunkční. Ministerstvo vnitra napsalo, že Itálie a Řecko neposkytují dostatečnou součinnost pro úspěšné přemístění uprchlíků. Za nejvíce problematický označilo systém registrace osob a jejich identifikace. Evropská komise zahájila řízení pro neplnění povinností s ČR, Polskem a Maďarskem.



Italové žádají, aby jim ostatní evropské státy více pomáhaly se záchranou migrantů ve Středomoří. To ale Francie odmítá, podle ní na italské břehy připlouvají hlavně tzv. ekonomičtí migranti, kteří ve své vlasti nečelí bezprostřednímu nebezpečí. Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku. Naopak do Řecka už téměř žádní běženci neproudí.



Země Visegrádu mají možná pravdu, že uprchlické kvóty nejsou nejlepším řešením migrační krize. Jenže kvóty byly odhlasovány Evropskou radou, a staly se tak evropským zákonem. Dodržování tohoto zákona je testem evropanství, říká Jiří Pehe. Více v dalším díle DVTV Apel.



Na páteční celostátní konferenci lidovců se primárně stavěly kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny konané na podzim. Strana má hotové kandidátky v pěti krajích, v dalších se bude jednat. Šéf strany Pavel Bělobrádek však této konference využil také k tomu, aby okomentoval zahájené řízení Evropské komise proti Česku za neplnění kvót na přijímání uprchlíků. Podle Bělobrádka se stačilo zachovat jako Slovensko, které přijalo pár migrantů, které bezpečně ohlídá, a vyhnout se tak sporu.



Novým státním tajemníkem pro EU se dnes stane Aleš Chmelař. Devětadvacetiletý ekonom studoval v Paříži i Londýně a má pracovní zkušenosti i z Bruselu. Podle něj se Česko musí podílet na evropské integraci. Jinak o něm budou rozhodovat jiní, jako už mnohokrát v historii. Zároveň se ale Česko podle Chmelaře nesmí bát vyjádřit v rámci EU nesouhlas, pokud své argumenty dokáže jasně vysvětlit. Například v otázce odmítání migračních kvót je podle něj ČR v právu.



Poslankyně Evropského parlamentu Ska Kellerová přišla s návrhem nepřesouvat uprchlíky v rámci EU pouze jednotlivě, ale po skupinách či rovnou celých vesnicích. Řekla to v rozhovoru listu Neue Osnabrücker Zeitung. Zároveň v rozhovoru kritizovala Česko a další země, které kvóty odmítly. Podle Kellerové by přesun celých skupin uprchlíků mohl usnadnit jejich integraci v zemích, kde téměř žádní migranti nejsou. Po ostré kritice ale odmítla, že nevrhovala relokacin celých vesnic.



"Zahrávají si s náladami nepřátelskými vůči uprchlíkům, aby si na nich přihřívaly svou národně-konzervativní polívčičku," píší Nürnberger Nachrichten.