


Česká kvótová hysterie vyústila ve střet s Bruselem. Jsme slepé střevo EU
Míříme někam k ruskému režimu, jehož dopad na společnost vidíme dnes a denně: nesvoboda, potírání nezávislosti, diktát.



Míříme někam k ruskému režimu, jehož dopad na společnost vidíme dnes a denně: nesvoboda, potírání nezávislosti, diktát.



Evropská komise ve středu zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku. Tyto státy podle unijní exekutivy neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku. Řízení Evropské komise kvůli uprchlickým kvótám není stejné jako sankce. Europoslancům to ve středu řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že Evropská komise neměla jinou možnost, protože Česko, Polsko a Maďarsko porušily unijní právo. "Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo," dodal Juncker.



Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót, oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.



Evropská komise zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Důvodem je nedodržování migračních kvót. Vše může skončit až před unijním soudem. Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu," říká český ministr vnitra Milan Chovanec.



Česká republika přijímá pomoc od Evropské unie, a měla by proto prokázat solidaritu při společném řešení migrační krize, řekl ve čtvrtek v projevu o budoucnosti EU v pražském Karolinu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Reagoval na oznámení české vlády, že už nepřijme žádné další migranty podle kvót, které členské země schválily předloni. Juncker také prohlásil, že všechny země EU chtějí demokratickou, prosperující a bezpečnou Evropu. "Jsem přesvědčen, že Češi jsou velcí Evropané a měli by být Evropané i v otázce migrace," řekl Juncker. Je mu líto, že Česko dosud v rámci společného relokačního mechanismu přijalo jenom 12 lidí. Juncker poté jednal s představiteli českého parlamentu.



Česko by se mělo bránit před evropským soudním dvorem, pokud by nás Evropská unie chtěla pokutovat za nedodržení kvót na přerozdělení uprchlíků, řekl ve středu ministr vnitra Milan Chovanec. V případě sankcí by se podle něj také mělo uvažovat o tom, zda má cenu například posílat policisty nebo peníze do zemí zasažených migračních krizí. Do Česka na základě unijních pravidel přesídlilo 12 migrantů, plánovaný počet byl zhruba 2600. Český ministr není přesvědčen o tom, že je EU lépe připravena na opakování migrační vlny z let 2014 a 2015.



Kdo přijímal české uprchlíky na Západě, zasloužil si snad trapnou a hanlivou nálepku "vítače"? Anebo když se vítají uprchlí Češi, tak na tom nic trapného a hanlivého není?



Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).



Vůdce polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński znovu kritizoval systém rozdělování migrantů mezi země Evropské unie podle kvót. V této souvislosti také obvinil německou kancléřku Angelu Merkelovou, že migrační problémy unie způsobila právě ona, a tudíž za to musí nést následky ona a Německo. Evropská komise chce, aby členské státy přijaly určitý počet ze 160 000 uprchlíků uvízlých v Řecku a v Itálii na základě kvót z roku 2015. V červnu chce komise rozhodnout o případných krocích vůči státům, které přijmout migranty odmítají. Varšava také ve čtvrtek dala najevo, že žadatele o azyl na základě kvót nepřijme, i kdyby čelila odvetným právním krokům ze strany Bruselu.



Podle europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), Miroslava Pocheho (ČSSD) a Jaromíra Kohlíčka (KSČM) by mělo Česko dále udržovat svůj odmítavý postoj k přerozdělování uprchlíků na základě kvót. Evropský parlament a Evropská komise přitom v úterý tento postoj Česka a dalších států kritizovaly. Miroslav Poche tvrdí, že by Česko mělo migranty přijímat na základě dobrovolnosti. Za "neférové" považuje hrozby některých europoslanců, kteří chtějí zemím odmítajícím kvóty krátit finanční prostředky z EU.



Evropská komise přitvrdila vůči zemím, které nedodržuji povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos řekl, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Česká republika zase dosud přijala jen 12 lidí. Pokud nenastane pokrok do poloviny června, podle Avramopulose komise přistoupí až k hrozbě evropským soudem.



Povinné uprchlické kvóty nejsou "vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle". Tak Slovensko a Maďarsko hájily u Soudního dvoru EU žalobu, kterou kvůli kvótám podaly. Maďaři navíc rozhodnutí označili za diskriminační, protože sami předtím odmítli, aby migranti na jejich území byli taky přerozdělováni. Později jim přitom bylo nařízeno, že je mají z jiných zemí naopak přijmout. Kvóty měly především ulevit nejzatíženějším evropským zemím - Itálii a Řecku.



Státy EU, které se nechtějí podílet na přerozdělování žadatelů o azyl, by se mohly ze svých závazků vyplatit. Jako kompromis v přípravě reformy dublinského systému to nyní navrhuje maltské předsednictví EU. Země, které odmítají kvóty, by podle návrhu mohly například finančně přispět k ochraně vnějších hranic nebo by na nejvíce zatížená místa vyslaly vlastní experty. Pokud by stát převzal migrantů více, než je kvóta, získal by naopak za každého z nich dodatečné peníze. Maltský návrh zmiňuje 60 000 eur (asi 1,62 milionu Kč) v průběhu pěti let za každého žadatele o azyl. O dokumentu by měli jednat ministři vnitra v Bruselu 18. května. Pokud se neshodnou, projedná věc summit EU v červnu.



Evropská komise odmítla rakouskou žádost, aby Vídeň nemusela v rámci povinných kvót přijímat uprchlíky z Řecka a Itálie. V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá. Kvóty ale zatím splnilo jen minimum zemí, a Evropská komise proto hrozí žalobami. Jedna z nich může dopadnout i na Česko, které zatím v rámci kvót přijalo jen dvanáct uprchlíků.



Neprůhledné přidělování kvót na výrobu cukru, které provázelo náš vstup do Evropské unie počátkem tisíciletí, může ještě Česko stát stamiliony. Odškodné ve výši 365 milionů korun požadují Moravskoslezské cukrovary, které vlastní rakouská společnost Agrana Zucker. Obvodní soud pro Prahu 1 sice její žalobu tento týden zamítl, ale firma není úplně bez šance. Již dříve se jí zastal Nejvyšší soud, jejich konkurentům z Holandska, skupině Eastern Sugar, navíc již stát v minulosti musel po rozhodnutí arbitrážního tribunálu zaplatit přes 700 milionů korun.



Evropská unie má nástroje, prostředky a moc přesvědčit členské státy, aby respektovaly migrační kvóty, řekl eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos. Jaké nástroje a případné sankce má na mysli neupřesnil, uvedl však, že k tomu Brusel vydá do konce letošního září stanovisko.



S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.



Švédská vláda neuspěla v parlamentu s předběžným návrhem zákona, který by stanovil kvótu 40% účasti žen ve správních radách státních a kotovaných akciových společností. Návrh podle médií ztroskotal při dnešním projednávání v příslušném parlamentním výboru, podle něhož by rovnoprávnost neměla být vynucována. Záměr stanovit takovouto kvótu oznámil kabinet sociálnědemokratického premiéra Löfvena v září. Návrh dnes ale narazil na odpor středopravé a pravicové opozice a dostatečnou podporu neměl ani u levice. Odmítnutí parlamentním výborem pro nový zákon prakticky znamená červenou. Podle médií se toto opatření mělo týkat 280 kotovaných společností a 50 státních podniků.



Maďarský parlament neschválil vládní návrh změny ústavy, který zakazoval přijímání uprchlíků na základě přerozdělovacích kvót Evropské komise. Návrh těsně nezískal potřebnou podporu dvou třetin poslanců. Vláda premiéra Viktora Obrána se pokusila zákaz prosadit na začátku října také v referendu, to ale bylo neplatné kvůli malé účasti.



Slovensko připravuje ve spolupráci s Evropskou komisí alternativní návrh na reformu azylového procesu Evropské unie. Na summitu v Bruselu to řekl slovenský premiér Robert Fico. Povinné kvóty jsou podle něj "politicky mrtvé". "Každá členská země Evropské unie má zájem projevovat solidaritu," řekl Fico, jehož země v současnosti unii předsedá. Solidarita se podle něj dá ale projevovat různými způsoby. Právě nedostatek solidarity zemí východní části Evropské unie včetně Česka v migrační krizi některé jiné členské země unie, například Itálie, dlouhodobě kritizují.