Výrobce uvedl na obalu, že výrobek obsahuje 97 procent masa. Analýza v laboratoři SZPI ale ukázala podíl masa pouze v množství 76,5 procenta. Zatím bylo staženo 1700 balení o celkové hmotnosti 500 kilogramů.
Nejčastěji se množství cukru pohybovalo od 70 do 80 procent. U některých nápojů ho dítě získá víc, než by mělo přijmout za celý den.
Pod pojmem dvojí kvalita potravin se často rozumí například používání náhražek masa ve východních státech EU u výrobků, v nichž je na západě EU maso obsaženo.
Na prodej stejně vypadajících, ale méně kvalitních výrobků, si vedle České republiky stěžovaly i další nové členské země ze střední a východní Evropy.
Pětina lidí si vybírá prodejnu podle kvality nabízených výrobků. Je to dvakrát víc než před pěti lety. Akční zboží a nízká hladina cen však v hodnotovém žebříčku stále zůstávají výš.
Firmy už nebudou moci nabízet potraviny či drogistické zboží s různým složením, ačkoliv se tváří jako stejně kvalitní. Evropská komise chce takové praktiky trestat.
Na horší kvalitu výrobků dlouhodobě v EU upozorňuje Česká republika a další novější členské země z východní či střední Evropy.
Potravinářská inspekce loni našla problém téměř u každé sedmé kontrolované komodity. U medu dopadla špatně každá druhá kontrola.
Eurokomisařka Věra Jourová chce zařadit různou kvalitu potravin v podobných obalech na seznam nekalých obchodních praktik. Představí také metodiku kontrol, podle které by se měly dozorové orgány řídit.
Evropská komise podnikla všechny možné kroky, aby zmizel problém dvojí kvality potravin, prosazujeme možnost kolektivní žaloby, řekla eurokomisařka Věra Jourová na tiskovém brífinku předsedy zemědělského výboru Sněmovny Jaroslava Faltýnka k dvojí kvalitě potravin.
Skupina sedmi Čechů vyvinula nové "superjídlo". Od konkurence se má lišit kvalitou i chutí, tvrdí.
Společnost dm drogerie markt preventivně stahuje z trhu kojenecký příkrm Babylove s jahodami, malinami a jablky s hmotností 190 gramů, který je určen pro děti od ukončeného čtvrtého měsíce věku. Ve výrobku s minimální trvanlivostí do 5. července 2019 našla při vlastních kontrolách zbytky čisticího prostředku s obsahem chloru. Firma to oznámila na svém webu. Zákazníkům se omlouvá. Datum trvanlivosti je podle firmy uvedeno na boční straně víčka. Lidé mohou výrobek vrátit v prodejnách dm, peníze dostanou zpět. "Chlorát se mohl do příkrmů dostat v důsledku použití chlorované vody během zpracování surovin, případně při dezinfikování přístrojů používaných při zpracování surovin," uvedla firma.
Potravinářská inspekce analyzovala vzorky ze všech moravských a českých oblastí VOC a nenašla žádné problémové víno.
Tabulka nutričních hodnot se rozsvítí červenou, oranžovou a zelenou barvou podle toho, jak velký podíl doporučených denních hodnot výrobek obsahuje.
Češi jsou při nakupování zmateni. V průzkumech sice prohlašují, že jim jsou nejsympatičtější české výrobky, při nakupování se pak ale rozhodují hlavně podle kvality, chuti a ceny. Země původu je u nich až na pátém místě. Vyplývá to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Asociaci regionálních značek, kterého se účastnilo 1017 respondentů. Ukázal také, že biovýrobky u českých zákazníků prohrávají - sympatické jsou jen dvěma procentům.
Otevíráte si při sledování televize či na oslavách brambůrky? Dívejte se při tom na stát, v kterém byly vyrobeny. Stejná značka má totiž v každém regionu jinou kvalitu i chuť.
Klatovské pekárny používají na některých svých výrobcích označení Klasa. Pod tímto názvem má však ministerstvo zemědělství zaregistrovanou značku, kterou uděluje kvalitním výrobkům. Stát to považuje za klamání spotřebitele.
Přizpůsobení výrobků chuťovým preferencím obyvatel firmy mnohdy zneužívají k ospravedlnění úspor na surovinách. A to přesto, že Češi opravdu někdy preferují méně kvalitní výrobky.
Hygiena při prodeji nebalených potravin není na dostatečné úrovni - rezervy jsou jak na straně obchodníků, tak i v chování zákazníků. Právě během zimního období častěji hrozí různé virózy, navíc před Vánoci přibývá počet nakupujících.
Lidé někdy platí za to, co vůbec v potravině není. Podle vědecké špičky v oblasti analýzy potravin má však Česko bezpečné jídlo. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to uvádí profesorka Vysoké školy chemicko-technologické Jana Hajšlová. Ta je zároveň členkou expertního týmu, který řeší s Bruselem různé kvality potravin. Nesouhlasí s tím, když se firmy ohánějí odlišnými chuťovými preferencemi zákazníků.
