


Miloš Jakeš zvítězil, jeho duch tu s námi žije dál
Namlouváme si, že zemřel jako směšný svědek poraženého systému. Ve skutečnosti se jeho sen o zemi pod vedením mladších komunistických kádrů naplnil.



Namlouváme si, že zemřel jako směšný svědek poraženého systému. Ve skutečnosti se jeho sen o zemi pod vedením mladších komunistických kádrů naplnil.



Na první pohled vypadal jako neškodný popleta, který se zapíše do historie nanejvýš zmatenými výroky. Ve skutečnosti ale patřil skoro deset let k nejmocnějším lidem v komunistickém Československu.



Oba mé dědečky zabili komunisté, naši rodinu ničili celou dobu, kdy byli u moci. A třicet let po revoluci KSČM lže dál a drží u moci vládu, která mlčí. Hnus.



Chápu, že někdo vidí heslo “Zavražděna komunisty” jako zkratku. Je to zkratka, ale je to i podnět k diskuzi. Milada Horáková by měla být připomínána jako aktivní žena se silným odhodláním, sociálním cítěním a akcentem na ženskou rovnoprávnost, míní historik Jan Synek, autor knihy Mám klid ve svém svědomí. Propaganda byla masivní, řada lidí tomu věřila, Horákové nadávali a plivali na ni, říká.



Před říšským tribunálem stála během války úplně sama. Přesto se dokázala obhájit a místo požadovaného provazu ji za protinacistické aktivity nakonec odsoudili k osmi letům žaláře. Doma od vlastních takovou šanci nedostala. Čeští komunisté nad ní po obludném divadle vynesli předem připravený ortel smrti. Miladu Horákovou zavraždili před 70 roky.



Před sto lety se narodil Jan Bula - charismatický kněz, kterého režim popravil v rámci zinscenovaných babických procesů.



Česko si v sobotu 27. června připomene výročí sedmdesáti let od vykonstruovaného procesu s Miladou Horákovou a její následné popravy komunistickým režimem. Její osud, odvahu a postoje plánuje velkolepým způsobem uctít iniciativa Zavražděna komunisty. Z rozhlasu zazní nahrávky z procesu a četba z dopisů, desítky významných budov v Praze zahalí velkoplošné bannery.



Přímo na brífinku Komunistické strany Čech a Moravy v Poslanecké sněmovně se krátce po poledni objevila na řečnickém pultíku podobizna Milady Horákové. Projekci má na svědomí firma Artur Production. Kreativci tak chtějí upozornit na zrůdnost nejznámější justiční vraždy v československých dějinách. Na konci června od ní uplyne 70 let.



Cizí krev na železné oponě prolévalo Československo, odpovědnost ale začínají přebírat jiní. Buďme při té ostudě vděčni, že spravedlnost dnes alespoň nezná hranice.



Ve věku 79 let v neděli zemřela spisovatelka a jedna z mluvčích disidentského hnutí Charta 77 Zdena Tominová. Serveru Lidovky.cz to potvrdil její syn Marek. Tominová s manželem, filozofem Juliem Tominem, byli jedněmi z prvních, kdo podepsali Chartu 77. Kvůli šikaně ze strany komunistického režimu odešli z Československa do Velké Británie, kde Tominová mimo jiné pracovala pro BBC.



V noci na čtvrtek zemřel po krátké těžké nemoci právník a někdejší poslanec, disident a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Řekl to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Termín posledního rozloučení zatím nebyl stanoven.



Ve věku 89 let v Praze zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.



Jaromír Štětina a Martin Mejstřík z hnutí Evropa společně připravili správní žalobu na pozastavení činnosti KSČM. Vadí jim, že strana navazuje na svou předrevoluční totalitní předchůdkyni a dostatečně se od ní nedistancovala. Žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu však musí podat vláda, kterou komunistická strana podporuje. Odborníci se navíc domnívají, že žaloba by stejně neměla šanci na úspěch.



Bývalí estébáci necítí „žádnou osobní zodpovědnost“, a když jim to dovolíme, klidně nám to tu zase zopakují. Opět bez osobní odpovědnosti.



V únoru 1948 patřili mezi strůjce nástupu bolševické moci v Československu, o čtyři roky později, na konci listopadu 1952, se stali oběťmi justičních vražd a represí, u jejichž zrodu původně stáli. V grafice přinášíme výňatky z výslechů i poslední slova obžalovaných v čele s Rudolfem Slánským v rámci zinscenovaného procesu. K absurdním sebemrskačským přiznáním byli často domláceni u výslechů.



Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.



Krajský zastupitel Josef Pavlík, který byl v roce 2016 v krajských volbách jedničkou kandidátní listiny hnutí ANO, vstoupil do klubu KSČM. Pavlík se před čtyřmi lety stal náměstkem hejtmana, ale kolegové ho později odvolali kvůli jeho členství v někdejších Lidových milicích a zatajení členství v KSČ. V příštích volbách už Pavlík kandidovat nehodlá.



Tragický příběh Jana Palacha, který se upálil před 51 lety, neskončil jeho smrtí. Zásadní události se odehrávaly i v jeho druhém, posmrtném životě. A nebyl to svět mimo, byl naopak velmi reálný, drsný a bezohledný. Především k Palachově rodině, ale i studentovým ostatkům, které byly potajmu vykopány a zpopelněny. Zlikvidován byl také Palachův hrob. Režim se bál i mrtvého Jana Palacha.



Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) prezidentovi Miloši Zemanovi sdělí, že odmítá nominaci na ombudsmanku. Doufám, že mě nebude přemlouvat, řekla v pátek večer České televizi (ČT). Nevyloučila ale, že přesto ombudsmankou bude, protože podle ní může prezident její návrh odmítnout.



Je směšné, když právnička řekne, že nevěděla, kdo byl Josef Urválek. Helena Válková pracovala v represivním aparátu. Nemusela být statečná, stačilo by, kdyby byla slušná, míní Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Kdyby byla důchodkyně nebo advokátka, tak proč ne, ale ona kandiduje na ombudsmanku, to je symbol. Už jen to, že byla v KSČ, ji diskvalifikuje, říká badatel.