Ke stíhání komunistických představitelů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara se před koncem roku přidal také právník Lubomír Müller, který zastupuje trojici německých občanů zraněných při útěku v osmdesátých letech. Trojice komunistů čelí stíhání za brutální zásahy pohraničníků, o nichž věděli a nezabránili jim.
Po třiceti letech od pádu totalitního režimu si převzali obvinění někdejší špičkoví komunističtí funkcionáři včetně Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala. Podle policie jsou zodpovědní za násilnou smrt lidí na hranicích. Na počátku případu stála Neela Winkelmannová. Po letech v archivech podala s kolegy několik trestních oznámení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se do toho pustila.
Budu něco jako blanický rytíř. Půjdu do voleb v případě, že budou na prezidenta kandidovat lidé, kteří představují pro tuhle zemi nebezpečí, říká armádní generál Petr Pavel. Stydím se za výroky Miloše Zemana, víc než výroky mu ale škodí jeho okolí, nejen svým chováním, ale i svými vazbami. Jako člen KSČ jsem nikomu neublížil, nebyla za tím snaha získat výhody, dnes je každý disident, dodává.
Stíhání tří představitelů někdejšího komunistického Československa v souvislosti s používáním střelných zbraní na hranicích je aktem spravedlnosti, rozhodnutí policie ale přichází pozdě.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích.
Deník Aktuálně.cz tento týden upozornil na příběh, který poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) prožil v listopadu 1989. Ve svém tehdejšímu podniku sbíral podpisy proti brutálnímu zákroku na Národní třídě, ale po zásahu StB petici odevzdal nadřízeným. Poslanec v rozhovoru pro Aktuálně.cz přibližuje, jak událost vnímal. Vypráví i o svém členství v Socialistickém svazu mládeže a kandidatuře do KSČ.
Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) 17. listopadu 1989 sice nebyl na Národní třídě, ale zákrok tehdejší komunistické moci proti studentům na něj intenzivně dolehl. Deník Aktuálně.cz v archivních dokumentech narazil na informaci, že ve svém zaměstnání zorganizoval petici proti zásahu. Její osud ale ilustruje, že v prvních dnech po 17. listopadu ještě nebyla situace zdaleka jasná a rozhodnutá.
"Dávali mi rány do žeber a že mi prý Bůh už nepomůže," vzpomíná kněz Václav Malý na výslech StB a tedy i na dobu normalizace, dnes některými idealizovanou jako léta jistoty a prosperity. V seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme svědectví i dalších lidí, kteří by to nikdy neřekli - Karola Sidona donuceného k emigraci a Anny Tesařové, jíž StB zavraždila manžela.
Čím nižší mají lidé vzdělání, tím více vzhlížejí k době před rokem 1989 v tehdejším Československu. Podle průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně dobu po roce 1989 jen 36 procent lidí nad 40 let.
Spolupráce Karla Srpa s komunistickou Státní bezpečností byla rozsáhlá a v archivech je jednoznačně doložitelná, uvedli shodně v pátek při pokračování soudního sporu bývalého šéfa Jazzové sekce s písničkářem Jaroslavem Hutkou předvolaní svědci a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka a Petr Blažek.
Překvapilo mě, když jsem našla její jméno v Cibulkových seznamech, 30 let jsme se neviděly. Konec našeho přátelství jsem musela zpracovávat velmi těžce. Podpis Charty mi rozmlouvala, ale podepsala jsem ji u ní. Vlasta celý život zápasila s výčitkami svědomí. Při autonehodě, kterou zavinila, zemřel její syn, měla složitý život a složitou povahu, říká spisovatelka Tereza Boučková.
Jednadevadesátiletý Bohumil Zhof vzpomíná na okamžik, kdy jej začali mučit elektrickým proudem. Do bot mu zavedli plíšky a pustili proud. „Boty dali na nohy, vy jste byli v té chvíli jen v ponožkách nebo bosky. Ta elektřina byla nejhorší. To člověka úplně zvedlo ze židle, celého ho to zkřivilo. A pak jste spadli na zem,“ popisuje.
Ondřej Stavinoha, Vladimír Hučín, Stanislav Devátý - trojice mužů zcela odlišného ražení. V prvním díle unikátního videoseriálu "Tváře vzdoru 89" v projektu Paměti národa a Aktuálně.cz ke 30. výročí pádu komunismu vystupují jako mimořádně tvrdí a odhodlaní bojovníci proti totalitě. Právě tato vlastnost je spojuje a kvůli ní je také tajní od Státní bezpečnosti mlátili až do krve či bezvědomí.
Za vzrůstající cenou vepřového masa v Česku nestojí zavření vepřína v Letech u Písku, ale světový růst cen kvůli výskytu afrického moru prasat v Číně, která následně zvýšila dovozy masa, říká ředitel Svazu chovatelů prasat ČR Jan Stibal. Vzrůstající ceny vepřového v souvislosti se zrušeným vepřínem, kde bylo na 13 tisíc prasat, dal do souvislosti předseda KSČM Vojtěch Filip.
Komunistická strana i celá společnost se v létě 1969 začíná dělit na vyloučené a ohnuté. KSČ nově vede Gustáv Husák, zatímco Alexander Dubček a další reformátoři postupně a potupně odcházejí.
Jezuita a "pétépák" (jinak také "černý baron") Josef Šnejdar řídil největší a pro komunisty zřejmě nejdůležitější stavbu normalizace - pražský Palác kultury, dnes Kongresové centrum. Z osudu stavebního inženýra Josefa Šnejdara je v dalším dílu seriálu Paměti národa a Aktuálně.cz "Příběhy normalizace" zřejmé, že komunistický režim využíval a vydíral odborníky bez ohledu na jejich minulost či kritiku totality. Často mu totiž ani nic jiného nezbývalo.
Před 45 lety zemřel bývalý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa František Kriegel. Muž, který byl v srpnu 1968 unesen spolu s dalšími vedoucími československými politiky do Moskvy. Jako jediný ale odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly, které uznávaly srpnovou okupaci jako bratrskou pomoc.
Gustáv Husák byl v letech normalizace (1969 až 1989) nejvýše postaveným československým politikem. Léta zastával funkci prvního muže Komunistické strany Československa, od roku 1975 až do pádu komunistického režimu v roce 1989 i post prezidenta republiky. Historik Michal Macháček nabízí v dalším díle seriálu Aktuálně.cz Příběhy normalizace netradiční a málo známý pohled na tohoto muže, který po desetiletí jen jako málokdo ovlivňoval historii Československa a svým způsobem tedy i dnešní České republiky.
K rohovému domu v pražských Holešovicích mířila naprosto nesourodá skupinka lidí, která pět let před sametovou revolucí musela budit pozornost kolemjdoucích. Dřevěnými dveřmi, nad kterými do ulice vyčníval vývěsní štít, vešli dovnitř diplomaté v obleku s trojicí afrických partyzánů. Posadili se ke stolu a objednali si pivo. A začali jednat o propuštění Čechoslováků, kteří byli uneseni v Angole.
Zatímco pozornost milionů je upřena na dva největší hráče, předsedu vlády a prezidenta, komunisté potichu prosazují to své: revize minulosti je bezpochyby jeden z hlavních cílů.
