Bývalý komunistický předseda vlády Lubomír Štrougal zemřel ve věku 98 let. Působil také ve funkcích ministra vnitra a ministra zemědělství. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení komunistické strany a 19 let stál v čele federální vlády. Štrougal dlouhodobě trpěl vážnou duševní poruchou, neúčastnil se soudu o jeho spoluvině na zabíjení lidí na hranicích.
V únoru 1968 se odehrál jeden z nejznámějších kriminálních případů v Československu druhé poloviny 20. století. Do povědomí národa se zapsal jako "Studna". O sedm let později se jeho hlavní aktér, v té době vědec Ústavu experimentální medicíny, zapletl do kauzy rakouského technika, kterého Státní bezpečnost považovala za špiona.
Bojovali proti totalitě, podepsali Chartu 77, komunisté je za to posílali do vězení, některé šikanovala Státní bezpečnost. V prezidentských volbách budou nyní disidenti vybírat mezi dvěma kandidáty spjatými s režimem, který je pronásledoval. "Zkušenost s disentem nás naučila rozhodovat se v obtížných situacích. Babišův způsob je podobný zpracovávání lidí estébáky," prohlašují.
Třetí přímé prezidentské volby v historii České republiky jsou první, v nichž oba finalisté mají komunistickou minulost. Andrej Babiš a Petr Pavel byli členy komunistické strany. Předseda hnutí ANO navíc spolupracoval se Státní bezpečností jako agent. Petr Pavel byl zase příslušníkem vojenské rozvědky. Aktuálně.cz popisuje, jaké bylo propojení obou mužů s komunistickým režimem před rokem 1989.
Českým prezidentem se poprvé stane člověk, který nebyl aktivním účastníkem listopadu 1989. Ať už na Hrad usedne Petr Pavel, nebo Andrej Babiš, do čela státu přijde muž, který byl v předlistopadovém Československu členem komunistické strany. Pavel poté sloužil Česku jako voják v zahraničních misích a v NATO, Babiš budoval holding Agrofert, založil hnutí ANO a vstoupil do politiky.
Masivní podpora dvou exkomunistů v prvním kole prezidentské volby definitivně rozřešila otázku, zda je pro českou společnost kolaborace s někdejším režimem nezměnitelnou charakterovou vadou, či napravitelnou chybou.
Kdyby novou hlavu státu volili jen Pražané, byl by už Petr Pavel prezidentem. Generál ve výslužbě získal v hlavním městě přes polovinu všech hlasů. Podpora Andreje Babiše převládla jen ve čtyřech okrscích, kde tvořili většinu lidé z domovů pro seniory nebo vězni. "Praha je dlouhodobě liberálně konzervativně prozápadně orientována a potvrdila to i v těchto volbách," říká politolog Michal Pink.
Generál ve výslužbě Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s přehledem postoupili do druhého kola prezidentských voleb. Dohromady získali podporu téměř čtyř milionů voličů. Mezi nimi se rozhodne, kdo 8. března na Pražském hradě jako hlava státu vystřídá dosluhujícího Miloše Zemana. Aktuálně.cz analyzuje, které proměnné by mohly být rozhodující ve finále letošního prezidentského klání.
V Rusku se znovu a znovu ozývá hlas muže, který sice nejspíš není klinicky šílený, jen absolutně zkažený, bezcitný a posedlý představou, že musí zničit všechno západní.
Jako odborový boss je Josef Středula nepřehlédnutelný, o podmínkách pro zaměstnance jedná s vládou i s firmami a odboráři mu fandí. Jako prezidentský kandidát má ale mizivou podporu a jeho kampaň není příliš vidět. Právě on ale může sebrat důležité hlasy šéfovi ANO Andreji Babišovi. Věří, že jich získá více, než ukazují průzkumy. Expremiéra na Hradě nechce, vadí mu jeho komunistická minulost.
V roce 1954 odsoudili Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou k 25 letům za mřížemi. Mučili ji, ale k vykonstruovaným obviněním se nepřiznala. Zachránila si tím život. O dva roky dříve byl popraven její šéf Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Ten se přiznal k nejabsurdnějším skutkům. Souzen měl být za jiné. "Příběh mé mámy je svědectvím o fanatismu a manipulaci s lidmi," říká Martin Potůček.
Je hezké před Vánoci péct, ale jsme ve válce. Potřebujeme prezidenta, který půjde tvrdě proti svinstvu, proti dezinformacím, proti genocidě, proti proruským aktivistům.
„Děda byl odsouzen za něco, co nespáchal, ale nikdy nebyl souzen za to, co udělal. Byl spoluzodpovědný za devastaci společnosti,” říká David Černík, vnuk někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského, který byl po vykonstruovaném procesu popraven před 70 lety. „Já žil od dětství v prostředí disentu, babička podepsala Chartu 77 a můj otec šířil zakázanou literaturu,” vypráví.
Když člověk mluví s jazykovědcem Karlem Olivou, musí si dát pozor na jazyk. Podle spisovnosti vyjadřování totiž ihned pozná, co je zač. Vtipně charakterizuje i úroveň českých politiků. A překvapí postřehem, že Janu Husovi by současník již nerozuměl. O češtině mu vyšel knižní rozhovor s novinářkou Ivanou Karáskovou. Pro Aktuálně.cz popisuje, jak jazyk odráží mentalitu národa.
"Manon je motýle, manon je včele, Andreji Babiši, ty skončíš v cele." "Doufám, že se dostaneš na hrad, ale na Mírov." Nebo: "To máte, agente Bureši, na rohlík z Penamu." Expremiérovi Andreji Babišovi chodí denně na transparentní účet stovky příspěvků na kampaň, ale takřka výhradně mají hodnotu jednoho haléře.
„Petr Pavel byl připravován pro funkci zpravodajského důstojníka, ale nikdy se operativní práce neúčastnil. Nemám pochybnosti o tom, že vstoupil do KSČ a že byl zvolen do čela základní organizace, nakonec ale naplnil to, co říkal, a stal se vojenským diplomatem,” míní bývalý ředitel BIS a Vojenského obranného zpravodajství Jiří Růžek.
Petr Pavel se možná nakonec prezidentem nestane, už nyní ale uspěl. Donutil českou společnost k notně opožděné diskuzi, jak posuzovat normalizační kádry, které se zároveň osvědčily při budování polistopadového režimu.
Česko volá po stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Doma jsme si ale s podobnými nepravostmi zatím sami moc poradit nedokázali.
Nepíše se rok 1990, ale 2022. Zdejším problémem není politická policie, ale Rusko, Putin a lidé, kteří dělají jeho politiku, snaží se zemi rozbít.
„Petr Pavel by neměl být prezidentem kvůli své komunistické minulosti a kvůli tomu, že ji relativizuje. Zpravodajský kurz, který studoval, organizovala nejtajnější část vojenské rozvědky a školil lidi, kteří se připravovali na dráhu zpravodajců. Předpokládám, že měl jít na rezidenturu. Jistě to ale samozřejmě nevíme, protože měl štěstí, že přišel listopad 1989,” říká historik Petr Blažek.
