Generál Volodymyr Ruban je jedním z těch, kteří byli u vyjednávání propuštění Nadiji Savčenkové. Po jejím příletu na Ukrajinu poskytl šéf ukrajinského centra osvobozování zajatců Aktuálně.cz rozhovor. "Někdy si říkám, že někteří lidé, kteří vyjednávají o propuštění zajatců, by si takové válečné zajetí měli vyzkoušet na vlastní kůži, aby pochopili všechny jeho útrapy a jak vás poznamená," tvrdí.
Rodiče Jamaly, letošní vítězky Eurovize, vzkázali, že její vítězství spojilo krymské Tatary. Ukrajinská zpěvačka vyhrála soutěž s písní 1944 o deportaci 240 000 krymských Tatarů, kterou nařídil sovětský vůdce Josif Stalin. Ukrajinci Jamalu přivítali jako národní hrdinku. Hlavně proto, že uspěla v symbolickém souboji mezi Ukrajinou a Ruskem. S vlajkami krymských Tatarů zpívali hymnu a provolávali hesla "Krym je Ukrajina!" a "Ukrajina nade vše!".
Rusko přesunulo na Krym na jaře 2014 celkem 9000 vojáků. Prohlásil to stálý ruský zástupce při Evropské unii Vladimir Čižov. Ten dodal, že přesun ruských jednotek byl legální a odpovídal ustanovením ukrajinsko-ruské smlouvy z roku 1997. Podle ní měla Moskva právo udržovat na ukrajinském Krymu až 25 000 vojáků.
Ukrajinka Susana Džamaladinovová vyhrála o víkendu pěveckou soutěž Eurovize. Ukrajinci ji přivítali jako národní hrdinku. Hlavně proto, že uspěla v symbolickém souboji mezi Ukrajinou a Ruskem. Prezident Petro Porošenko jí udělil titul národní umělkyně a hlavně se díky o Ukrajině znovu začalo mluvit. Přijet zazpívat by měla i do Prahy.
Vítězem písňové soutěže Eurovision Song Contest, jejíž finále se v noci na sobotu uskutečnilo ve Stockholmu, se stala ukrajinská zpěvačka Jamala. Gabriela Gunčíková, která se jako první zástupce Česka v historii soutěže probojovala do její závěrečné části, obsadila 25. místo.
Ukrajinská televize pohrozila, že se nezúčastní dalšího ročníku pěvecké soutěže Eurovize, pokud se letošním vítězem stane ruský zpěvák Sergej Lazarev. Ten je přitom podle bookmakerů favoritem. Následující ročník soutěže se totiž podle pravidel vždy koná v zemi vítěze, ukrajinský kandidát by tak musel jet do Ruska. Ukrajina však kvůli ruské anexi Krymu a podpoře separatistů v Donbasu na východě země oficiálně označuje Rusko za agresora, který okupuje ukrajinská území.
Kremelští politici spěchají s výstavbou mostu, který překlene Kerčský průliv a spojí pevninské Rusko s anektovaným Krymem. Rusko zabralo ukrajinský poloostrov v roce 2014 a současný projekt prezident Vladimir Putin prohlásil za historický úkol. Nařízený termín zprovoznění stavby se s největší pravděpodobností nestihne.
Nové jednotky budou rozmístěny v okolí Rostova na Donu na jihozápadě země a ve Smolenské a Voroněžské oblasti na západě Ruska. Každá divize má čítat okolo 10 000 vojáků.
Cestu ruských motorkářů z klubu Noční vlci do Berlína zastavili polští pohraničníci. Bikery z hnutí, ke kterému se hlásí i ruský prezident Vladimir Putin, po několika hodinách prověřování odmítli vpusti na polské území.
Putin odvolal mimo jiné šéfa federální vězeňské služby v Moskvě Igora Klimenova, náměstka ministra vnitra anektovaného Krymu Dmitrije Nekljudova či dopravního prokurátora Sergeje Dmitrijeva.
Krymští Tataři jsou ruskou prokuraturou považováni za extremisty. Historicky byli vždy věrní Ukrajině. Po anexi Krymu Moskva opakovaně prohlásila, že jejich práva zůstanou zachována. Tataři ale tvrdí, že tomu tak není. Proti rozhodnutí soudu, který potvrdil pozastavení činnosti jejich neoficiálního parlamentu, se budou odvolávat a o spravedlnost budou žádat evropské instituce.
Uspořádání referenda o asociační dohodě s Ukrajinou začalo vlastně jako vtip. Skupina nizozemských blogerů sdružených kolem euroskeptického a provokativního blogu GeenStijl chtěla otestovat v praxi nový nizozemský zákon, jenž dovoluje uspořádat lidové hlasování k evropským záležitostem. Potřebných 300 tisíc podpisů se jim podařilo sehnat překvapivě rychle. I když má referendum pouze poradní hlas, je velmi nepravděpodobné, že by nizozemská vláda jednala proti rozhodnutí voličů.
Česká média jsou nejvíce protiruská na světě. Tvrdí to Ruský ústav pro strategický výzkum (RISI) - vlivný moskevský think-tank, původně analytický odbor tamní rozvědky. Televize Rossija 1 jde ještě dál: odvysílala dokument, v němž o Praze hovoří jako o hlavním centru protiruské informační války. Hlavní líheň protiruské propagandy prý však "zřejmě není" v redakcích českých médií, ale v sídle americké rozhlasové stanice Radia Svoboda (RFE/RL) na pražském Hagiboru.
Oficiálně zemřelo v bojích v Sýrii šest ruských vojáků. Ve skutečnosti jde ale o desítky mrtvých. Kremlu se daří statistiky zkreslovat díky tomu, že využívá služeb "Vagnerovy soukromé vojenské společnosti", privátní jednotky vyzbrojené těžkými pěchotními zbraněmi a obrněnou technikou. Pravdivý seznam ruských ztrát lze najít v neveřejných dekretech s podpisem prezidenta Vladimira Putina, který padlým uděluje vysoká státní vyznamenání, píše petrohradský server Fontanka.
Proč se Rusové angažují v Sýrii? Přední ruský komentátor a analytik rozhlasové stanice Echo Moskvy Sergej Parchomenko v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že vojenské cíle byly pro Rusy v Sýrii až druhořadé. Hlavní bylo přinutit Západ, aby s Moskvou znovu mluvil. A odvést pozornost od Ukrajiny.
Ruští vojáci v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny nejsou a nikdy nebyli. V oblasti přiklánějící se k Rusku jsou však ruští občané, kteří stojí za místními obyvateli. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, kterého z ruských médií citovala agentura Reuters. Kyjev a Západ opakovaně Moskvu obviňují z přímé vojenské účasti v konfliktu mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty na východní Ukrajině. Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou trvají s větší či menší intenzitou téměř dva roky, přestože od předloňského dubna bylo uzavřeno už několik dohod o klidu zbraní. Poslední příměří začalo platit loni v únoru.
Ani dva roky po ruské anexi se obyvatelé Krymu nehodlají vrátit k Ukrajině. A odmítat to budou ještě dlouho. Ukrajinský sociolog Jevgenij Kopaťko Aktuálně.cz vysvětlil proč. Druhé výročí připojení k Rusku si dnes přímo na Krym přijíždí připomenout ruský prezident Vladimir Putin. Za velkých ovací zdejších obyvatel.
O možnosti výměny se zmínil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Zároveň ve středu večer uvedl, že Moskva zatím na nabídku nereagovala. To potvrdil mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Rovněž ruské ministerstvo vnitra oznámilo, že žádná jednání o výměně se nevedou a ani se nepovedou, dokud soud neskončí. Ukrajinská pilotka se dozví výši trestu 21. března. Očekává se minimálně dvacetileté vězení.
Ruské ministerstvo obrany shání pět delfínů, které nasadí na operace v části okupovaného Krymu. Na zvířata byla vypsána veřejná zakázka. Inteligentní savci byli už dříve využíváni armádou k vyhledávání podmořských min. Ruské ministerstvo má pro pětici delfínů připraven nový výcvikový program, který proběhne v centru Sevastopol. K čemu přesně ale budou delfíni vycvičeni Rusko neprozradilo.
Dokumentární film Návrat domů ruské režisérky Inny Denisovové, který se představí na mezinárodním festivalu Jeden svět, je osobní sondou do života čerstvě "ruského" Krymu. Autorka se vrací do rodného kraje a prostřednictvím osudů svých známých nebo náhodných turistů zjišťuje, jak anexe ve skutečnosti a bez propagandistických příkras ovlivnila anektovaný poloostrov.
