"Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa bude mít dvě hlavní priority. Boj proti Islámskému státu a hledání politiky vůči Číně. Pokud bude chtít získat podporu Ruska a nějak s ním spolupracovat, zůstává otázkou, co mu za to nabídne. Může to být zrušení sankcí," předpokládá bývalý český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump oficiálně oznámil, že ministrem zahraničí v jeho vládě bude od 20. ledna dosavadní šéf těžařské společnosti ExxonMobil Rex Tillerson. Muž, který má velmi dobré osobní vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, odmítal sankce přijaté Spojenými státy vůči Rusku za anexi Krymu v roce 2014.
Ruský podnikatel Oleg Zubkov koupil opuštěnou sovětskou základnu na Krymu a přeměnil ji v safari. Po anexi poloostrova se mu ale přestalo dařit.
Česko a 13 dalších evropských států podepsalo výzvu k nové kontrole konvenčních zbraní. Jejich krok míří především na Rusko, které pozastavilo platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách z roku 1990. Ta omezuje hlavně počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem.
Ruské ministerstvo obrany obvinilo ukrajinskou tajnou službu SBU, že se nezákonně zmocnila dvou ruských poddůstojníků, sloužících na anektovaném Krymu. SBU nařčení odmítla s tím, že zatkla "dezertéry", kteří dříve na Krymu sloužili v řadách ukrajinské armády. K incidentu došlo v neděli. Rusko označilo počínání ukrajinských služeb za "hrubou provokaci" a dožadovalo se neprodleného vrácení obou ruských občanů. SBU naopak tvrdí, že zadržela dva dezertéry, kteří sami přešli hranici s Ukrajinou. "Jde o dva bývalé ukrajinské vojáky, kteří zradili přísahu a přešli do ruské armády," uvedla SBU. Případ vyšetřuje podle paragrafů o dezerci a vlastizradě.
Výbor Valného shromáždění OSN vůbec poprvé odsoudil porušování lidských práv, ke kterému podle něj od ruské anexe dochází na Krymu. V rezoluci zvlášť kritizoval diskriminaci tamních Tatarů a dalších menšin. Text navržený Ukrajinou s přímou podporou 40 zemí včetně USA, Francie a Británie získal v úterý 73 hlasů. Proti bylo jen 23 zemí – kromě Ruska například Čína, Sýrie, KLDR, Indie, JAR či Srbsko – a desítky dalších se zdržely. Proti textu například hlasovala vedle Ruska také Venezuela. O rezoluci odsuzující "diskriminace vůči obyvatelům ze strany ruských okupačních úřadů" ještě musí hlasovat Valné shromáždění na výročním plenárním zasedání v prosinci.
Situace na Krymu a v okolí Sevastopolu se rovná mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu, napsal ve své zprávě Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu. Ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem podle něj vypukl nejpozději 26. února 2014. Moskva ukrajinský autonomní poloostrov přes odpor Kyjeva i Západu začlenila do Ruské federace v březnu 2014. Od září má ICC pravomoci k vyšetřování trestných činů spáchaných v období od února 2014 v Donbasu a na Krymu, i když Ukrajina neuznává status ICC.
Všichni významní ukrajinští politici vsadili na vítězství Hillary Clintonové v amerických prezidentských volbách. Donalda Trumpa naopak během kampaně silně kritizovali za jeho proruské výroky. Teď můžou mít problém navázat s ním normální vztahy. Kyjev přitom potřebuje od Bílého domu ujištění, že Spojené státy pomůžou Ukrajině v konfliktu s Kremlem.
Zprávy o zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem udělaly některým světovým lídrům radost. Svérázný realitní magnát v Oválné pracovně by mohl pro Rusko nebo Čínu znamenat oslabení USA na mezinárodním poli a vytvoření většího prostoru pro jejich strategické manévry.
Země Evropské unie se shodly na novém seznamu lidí, které EU postihuje sankcemi kvůli porušování ukrajinské územní celistvosti. Bez bližších podrobností to dnes novinářům řekl Peter Kažimír, ministr financí Slovenska, tedy nynější předsednické země EU. Podle diplomatických zdrojů ČTK byl sankční seznam rozšířen celkem o šest osob. Podrobnosti budou oznámeny ve středu, uvedl Kažimír. V souvislosti s anexí Krymu a děním na východě Ukrajiny už dříve Evropská unie zmrazila majetek a zakázala vstup na své území 151 osobám a 37 právnickým subjektům.
Podle černohorské prokuratury chtěla po volbách v Černé Hoře v polovině října zhruba šedesátka ozbrojenců obsadit budovu parlamentu, pozatýkat vládní představitele a zlikvidovat premiéra Mila Djukanoviče. Spiknutí se měli účastnit občané Srbska, Ruska a Černé Hory. Černohorská prokuratura tvrdí, že za pokusem o převrat stáli dva občané Ruska, ne ale ruská vláda. Moskva jakékoliv zapojení odmítá. Kritikové ale poukazují na podobnost s děním na východní Ukrajině a na to, že v obou případech figurují stejná jména.
Na východoukrajinské frontě už nejsou žádní mobilizovaní vojáci, pouze dobrovolníci a profesionální příslušníci armády. Uvedl to ukrajinský prezident Petro Porošenko. "Jako prezident a vrchní velitel armády mohu oznámit ukrajinskému lidu, že od nynějška nejsou žádní mobilizovaní vojáci na frontě v zóně, kde se koná protiteroristická operace," cituje Porošenkovo prohlášení agentura AFP. Porošenko přitom použil termín, jakým ukrajinská vláda označuje konflikt s proruskými separatisty na východě země. První vlnu mobilizace vyhlásily ukrajinské úřady v březnu 2014 po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Celkově se na Ukrajině uskutečnilo šest mobilizací.
Vláda schválila zprávu o cestě prezidenta Zemana na Rhodos, a proplatí mu tak výdaje 300 tisíc, které za cestu kancelář zaplatila. Část ministrů ze všech tří koaličních stran ale ruku nezvedla a byla zásadně proti. "Cesta byla schválena. Já jsem si nicméně podržel své negativní stanovisko," řekl Aktuálně.cz ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a dodal, že prezidentovu cestu odmítl podpořit, aby tak dal najevo svůj symbolický postoj. "Mé hlasování je výrazem k zahraničněpolitickým prioritám," dodal. "Nemám chuť se k tomu vyjadřovat," reagoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který byl také proti. Zeman se na Rhodu účastnil konference pořádané prokremelským oligarchou Jakuninem.
Časté domovní prohlídky, záhadná zmizení. Taková je současná realita 300 000 krymských Tatarů. Ruskem anektovaný poloostrov opustit nehodlají, ale nemají v plánu Moskvě ustoupit. "Spolupráce s dnešním Ruskem znamená odsoudit náš národ k rychlé smrti," tvrdí tatarský předák Refat Čubarov. Neodpustil si ani kritiku českého prezidenta Miloše Zemana, kterého označil za kolaboranta. "Takoví jako on zaprodali před druhou světovou válkou Československo," říká.
Vládní strana Jednotné Rusko jednoznačně vyhrála volby do Státní dumy i na anektovaném Krymu. K násilí došlo v ukrajinské metropoli, kde mohli Rusové volit na ambasádě.
Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl, že rozhodnutí nasadit vojáky na Gotland svědčí o tom, že si země uvědomuje vážnost bezpečnostní situace s ohledem na ruskou anexi Krymu a "rostoucí tlak" Ruska na pobaltské státy. Na ostrově s okamžitou platností zůstává 150 vojáků, kteří tam nyní pobývají v rámci výcviku. "Neznamená to ale, že bychom se obávali invaze," uvedl vrchní velitel švédské armády Micael Bydén.
Trump má silnou podporu Američanů. Malér je v tom, že populismus má na demokracii podobné účinky jako písek na naolejovaný řetěz u bicyklu.
Na černé listině je nově dalších 17 jmen, včetně mluvčího doněckých povstalců Eduarda Basurina, 19 nových podniků a také desítky dceřiných firem Gazpromu. Patří mezi ně i největší ruský mediální holding Gazprom-media, který provozuje mimo jiné i televize NTV a TNT. Další firmy jsou na seznamu kvůli stavbě mostu přes Kerčský průliv na anektovaný Krym. "Není to první rozšíření sankčního seznamu o dcery firem, které již dříve postihly sankce. Reálnou situaci takový krok moc nezmění, jen potvrdí faktický stav věcí: dceřiné firmy potrestaných společností, přestože dosud formálně nebyly na seznamu, nemohou počítat s dlouhodobými úvěry ze zahraničí," poznamenala agentura Interfax.
Ceny dramaticky stoupají, zatímco mzdy a důchody stagnují. Tak vypadá ekonomická situace na Krymu více než dva roky od okamžiku, kdy jej anektovalo Rusko. Důchodci, státní zaměstnanci i pracovníci v turistickém ruchu přitom čekali, že se jejich finanční situace po anexi poloostrova zlepší. Reportáž agentury Reuters.
Akce se zúčastnily asi čtyři tisícovky vojáků se dvěma stovkami kusů bojové techniky, včetně tanků, samohybných děl a raketometů. Vojáci se také předvedli s novými puškami Fort, což je licenční kopie izraelské útočné pušky Tavor, či novými obrněnými transportéry. "Budeme potřebovat ještě roky a desítky miliard (investic do ozbrojených sil), abychom mohli klidně spát, ale už teď můžeme vidět, že za dva roky jsme vybudovali novou armádu," prohlásil během vojenské přehlídky prezident Petro Porošenko.
