Itálie ve středu v Bruselu požádala, aby se odložilo rozhodnutí o prodloužení ekonomických sankcí proti Rusku. Unie je přijala loni v reakci na ruskou roli v ukrajinské krizi. Podle mluvčí italské mise u EU chce Řím věnovat otázce hlubší debatu.
Mnoho částí Ruskem zabraného Krymu zůstává i po deseti dnech bez dodávky elektřiny, která je závislá z velké části na Ukrajině. Sloupy dálkového vedení poškodili protiruští aktivisté a krymští Tataři a podle ukrajinské strany brání opravárenským četám, aby dodávku obnovily. Rusko a povstalecké regiony v Donbasu už přišly s odvetou. Omezily dodávku uhlí pro ukrajinské tepelné elektrárny. Krym musí omezovat lékařskou péči a ruší Vánoční oslavy. Obyvatelé měst jako je Kerč nebo Jalta se spoléhají na generátory, kterými si nabíjí i své mobily.
Více než 90 procent Čechů má obavy z ohrožení bezpečnosti Evropy v příštích 20 letech. Tři čtvrtiny lidí kritizují země Evropské unie za to, jak dbají o zajištění své obrany. Podobný počet dotázaných se domnívá, že Evropě hrozí nebezpečí z východu. Téměř tři pětiny Čechů míní, že by Česko nemělo přijímat uprchlíky ze zemí postižených válečným konfliktem. Vyplývá to z průzkumů agentury STEM a Centra pro výzkum veřejného mínění, které se uskutečnily ještě před teroristickými útoky v Paříži.
Ekonomické sankce vůči Rusku zavedla Evropská unie loni v létě kvůli okupaci Krymu a východu Ukrajiny. Přestože Rusko přijalo odvetná opatření, mají vzájemné sankce větší dopad na něj. Důsledky se výrazněji ukážou v budoucnu, zejména proto, že ruské firmy nyní nemohou pořádně investovat. Dopady sankcí na EU nelze přesně hodnotit i kvůli tomu, že je tu plno jiných faktorů. Přesto lze čekat, že sankce dříve zmírní Evropská unie než Rusko. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na ekonomický vývoj Ruska.
Ani po čtyřech dnech neměl milion obyvatel anektovaného Krymu elektřinu. Sloupy vedení směřující z Ukrajiny poškodili protiruští radikálové a krymští Tataři jako protest proti postupu ruských úřadů proti tatarské menšině na Krymu. Samotní obyvatelé Krymu zůstávají v klidu.
Přestože Moskva posílá na Krymský poloostrov stovky generátorů a tuny paliva, které mají zajistit nouzové dodávky energie, zásoby zjevně nestačí. Obchodní centra jsou uzavřená mimo provoz jsou bankomaty. V drobných obchodech, restauracích i obytných domech hoří svíčky. V řadě míst vůbec nefunguje mobilní spojení ani internet. Takzvaná energetická blokáda má podle představ aktivistů přimět ukrajinské politiky k „deokupaci“ Krymu. Experti však varují před nebezpečím, které kontroverzní akce protiruských radikálů mohou způsobit Ukrajině.
Proud je prozatím zajištěn pro důležitý provoz velkých krymských měst, ale v případě ochlazení se energetické požadavky zvýší. Z vlastních zdrojů je poloostrov schopen zajistit energii zhruba z jedné třetiny. Restaurace musejí večer zavírat a veřejné osvětlení i doprava jsou omezeny. Moskva se snaží na poloostrov letecky dopravit velké množství generátorů a podle ministerstva energetiky nevylučuje, že jako odvetu přestane Ukrajině dodávat uhlí pro tepelné elektrárny.
Bez elektřiny zpočátku zůstalo všech zhruba 1,9 milionu obyvatel poloostrova."Všechny nemocnice hlásí, že spustily své naftové generátory a že přijaly potřebná opatření," uvedly krymské úřady. Poloostrov je nyní v takzvaném izolovaném režimu, kdy je odkázán výhradně na své nouzové zdroje energie. Ty podle posledních zpráv postačují k zásobování čtvrtiny obyvatelstva, zejména ve velkých městech.
Čeští středoškoláci se přímo ve školách seznámí s ruskou propagandou. Nový projekt portálu Jeden svět na školách pro ně připravil lekce, kde se mimo jiné dozvědí více o anexi Krymu či o tom, jak se ruská propaganda projevuje přímo v Česku. Učitelé, kteří se s výukovým programem společnosti Člověk v tísni seznámili, tvrdí, že je o tato témata mezi školáky velký zájem.
Ruský prezident Vladimir Putin je podle aktuálního žebříčku časopisu Forbes nadále nejmocnější osobností světa. V čele pořadí nejvlivnějších lidí je šéf Kremlu v tomto hodnocení už třetí rok po sobě.
Bývalému italskému premiérovi hrozí až osmileté vězení. Berlusconi se na Krymu v půli září během soukromé návštěvy setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž řadu let udržuje přátelské styky. Italské velvyslanectví v Kyjevě tehdy dalo na vědomí, že expremiérovu cestu považuje za provokaci. Berlusconi má po krymském výletu tříletý zákaz vstupu na ukrajinské území.
V zemích, které sousedí s Ruskem, by mohlo být natrvalo rozmístěno větší množství vojenských jednotek spadajících pod velení Severoatlantické aliance. Podle informací deníku Wall Street Journal je za zvažovaným posílením vojsk snaha odradit Putinovo Rusko od agrese. Podle plánu by NATO mělo vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří baltských států, vždy o síle 800 až 1000 vojáků.
Ruské úřady velmi často nerespektují zákony, ale čas od času je možné je k tomu donutit, říká v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Respekt Marija "Máša“ Aljochinová. Sama je k tomu donutila jen díky podpoře svého týmu a finanční pomoci, za něž si pořídila dobré advokáty. Po anexi Krymu se podle ní situace na poli lidských práv v Rusku zhoršila.
Sto padesát elitních českých vojáků bude už od ledna připraveno do pár hodin zasáhnout proti případnému teroristickému útoku kdekoli na světě. Nebudou si moct vypnout ani na chvíli mobil. Stanou se totiž součástí nových sil okamžité reakce NATO. Členové speciálních jednotek se na blížící se misi tvrdě připravovali v rámci rozsáhlé a utajené prověrky, která proběhla na několika místech po celém území České republiky. Reportéři Aktuálně.cz jí byli exkluzivně přítomni.
Před půldruhým rokem ukrajinský poloostrov anektovali Rusové. "Probudili jsme se v jiné zemi, která nám chce ukázat svou moc," řekla Aktuálně.cz aktivistka Elzara Beshuili. Změny dopadly nejvíc na krymské Tatary. "Pokud v roce 1944 naši lidé byli deportováni násilím, v současné době jsme tlačeni k dobrovolnému opuštění vlasti."
Na Krymu se po loňské anexi Ruskem žije čím dál tím hůř, tvrdí krymští Tataři. Iniciovali proto blokádu hranice s Ukrajinou. Od nedělního zahájení protestní akce nepřejel přes přechody jediný nákladní automobil s potravinami. Představitelé ruského vedení Krymu vzkázali, že se bez ukrajinských potravin - převážně ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků - obejdou. Že je do dvou týdnů nahradí ruské.
Pozemní cesta do Sýrie je kvůli vleklé válce nemožná. Moskva proto pro dodávky zbraní režimu syrského prezidenta Bašára Asada využívá svoji Černomořskou flotilu. Lodě, které mají vojenskou techniku často jen na horní palubě, totiž nepodléhají kontrolám, a tak například tureckou stranu v Bosporské úžině o své přítomnosti pouze informují.
"Velmi mě znepokojuje, že se hovoří o zrušení sankcí vůči Rusku, budou-li dodržovány minské dohody. Krym tak už nikoho nezajímá, to je mi jasné," prohlásil Schwarzenberg pro rozhlasovou stanici Rádio Svoboda o osudu poloostrova, který Moskva loni vojensky obsadila a v březnu anektovala. Schwarzenberg soudí, že je třeba se vážně zamyslet nad tím, jak zajistit, aby krymská otázka nepřestala být tématem mezinárodních diskusí.
Zpravodajský server colta.ru přinesl unikátní svědectví bývalých i současných pracovníků ruských televizí, které kontroluje státní moc. Shodují se, že jejich média naplno pracují jako "jednotná propagandistická mašinerie". Přesto z nich odcházejí jen jednotlivci. Většina novinářů mlčí. Sledovanost je třikrát vyšší, než tomu bylo před začátkem války na Ukrajině.
Aktuálně.cz mluvilo v Kyjevě s generálním ředitelem tiskové agentury Interfax-Ukrajina Oleksandrem Martynenkem.
