"Nedokážeme říct, jestli to ještě může takhle přežívat dvacet nebo padesát let. Spousta civilizací ale v minulosti 'dojela' na to, že nebyly schopny samy sebe uživit, že si svoje životní prostředí zničily," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ornitolog a zemědělský koordinátor Václav Zámečník z České ornitologické společnosti.
Zemědělci mohou čerpat část peněz na svou činnost za to, že dělají opatření prospěšná přírodě. Často ale o tom nevědí.
Stabilizace krajiny není zrovna optimální stav. Lepší je dynamika, říkají ekologové a ochránci přírody. Sem tam proto neškodí nějaké to rozježdění půdy, povodeň či vypálení porostu.
Jako vzrušující prostředí, které si co do pestrosti a dobrodružnosti v ničem nezadá s exotickými krajinami či s dokumentem BBC Earth, zobrazuje českou přírodu film Planeta Česko režiséra Mariána Poláka. Snímek s komentářem namluveným hercem Kryštofem Hádkem je napínavou podívanou pro dospělé i děti, která díky nejmodernějším technologiím ukazuje fascinující příběhy více než 40 druhů zvířat. Film také nese důležité poselství: "Češi, vyrazte ven do přírody, divočina začíná za vašimi dveřmi!"
Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.
Seriál Krajinou domova představí i v druhé sérii ty nejkrásnější záběry Česka. Filmaři odvádějí poctivý kus práce, zároveň se ale pouští do souboje s kýčem, který by nebyl nutný, kdyby měli větší víru v sílu samotných obrazů.
Na co se nejvíc zaměřit a čeho se naopak vyvarovat, když se chcete stát fotografem? Kdy jsou nejlepší podmínky pro pořízení skvělé fotografie v přírodě? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá v rozhovoru vynikající český fotograf Tomáš Morkes.
Jak jsme slíbili v závěru první části povídání o Dolomitech, ve které jsme se věnovali zejména vysokohorským průsmykům, v tomto díle se společně podíváme do malebných údolí, zajímavých vesniček a nezapomeneme ani na pohádková jezera.
Jeden z nejvýraznějších českých fotoamatérů Jiří Bartoš, známý především svými snímky z Jizerských hor, bude od 5. května vystavovat v Nikon Photo Gallery soubor nazvaný Tiché krajiny.
Čím dál více mladých lidí utíká mimo města. Jedním z těchto poutníků je i Honza Řeháček aka Kopernikk. Zajímá ho příroda a reportážní fotografie, což spojuje ve svých fotografiích z cest, které podniká se svým společníkem, vlčákem Sitkou. Prostřednictvím nich pak ukazuje desetitisícům fanoušků na Instagramu krásy české přírody.
Nejraději fotím venku a interiér volím až tehdy, když počasí přestane přát, říká Jan Hodač, fotograf mnoha žánrů a zakladatel soutěže Czech Beauty, který se aktuálně podílí na realizaci soutěže Top Model of the World pro Českou republiku. Co všechno obnáší práce s modelkami, prozradil v rozhovoru.
Fotograf, cestovatel, cyklista a tak trochu i dobrodruh, tím vším je Ladislav Renner, který je známý především svými pohlednicemi různých měst a památek. Jaké to je, věnovat se fotografování bez využití auta, přespávat pod širým nebem a stát u zrodu pohlednic s nevšední kompozicí a zajímavým světlem, prozradil v rozhovoru.
Když chce fotit barevně, miluje Dolomity., Když černobíle, nejlepší je pro něj pobřeží Baltu. Kromě toho skvěle fotí i českou krajinu. Podívejte se na snímky Tomáše Morkese.
Mottem fotografa Pavla Ouředníka jsou slova indiánského kmene Cree: Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že peníze se nedají jíst… Vrací se k nim, když fotí svoji milovanou Šumavu a vidí břehy potoků rozdupané dobytkem nebo lesy poničené těžkou technikou. Do šumavské přírody se stále vrací. „Kdekoliv jinde mám pocit promarněného času,“ říká rodák ze Strakonic.
Jaké to je, když amatérský fotograf odejde z práce a začne fotit profesionálně? Jak vášeň pro fotografování nese rodina? O tom všem mluví v rozhovoru český fotograf Daniel Řeřicha, který se před nedávnem dokázal prosadit mezi nejlepší ve velké mezinárodní fotografické soutěži v italské Sieně.
Místa, která člověka dokážou okouzlit osobitou atmosférou, mohou být ohromně známá, ale můžete je najít i kousek za vaším domem. Český krajinářský fotograf Daniel Řeřicha vybral 26 snímků, kde světlo dělá s krajinou kouzla.
Fotograf Daniel Řeřicha popisuje, jak vznikl snímek Tajemná jeskyně pořízený na řece Křinici, která protéká Česko-saským Švýcarskem. A prozrazuje triky, které krajinářští fotografové používají. Včetně toho, že mezi jejich výbavu patří kromě objektivu a filtrů i obyčejné holínky.
Kdyby rozhodoval jen počet fanoušků na sociálních sítích, fotograf Martin Rak by snadno porazil většinu českých celebrit. Sleduje ho více než milion fanoušků z celého světa (především na síti Google plus). Výborně totiž fotí krajinu a má několik ocenění z mezinárodních fotosoutěží. "Jeden čas mi přibývalo až pět tisíc sledujících denně," říká v rozhovoru.
Česká republika je jedním z nejlepších míst pro život na planetě. Myslí si to aspoň profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia, podle kterého tady nehrozí ani zemětřesení nebo zvednuté hladiny moře. Největší problém spatřuje v rozkolísaném klimatu a zhoršení podmínek na planetě. „Člověk bude pro změnu bojovat třeba s epidemiemi a válečnými konflikty. Což vidíme už dnes. Hlavní příčina potíží je růst lidské populace, což se jen těžko zastaví. Když je hodně lidí, nejsou zdroje. To je třeba případ Blízkého východu nebo severní Afriky,“ říká Storch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Chraňte půdu! Možná zbude i na státní kampaň na billboardech.
