Vítězství v anketě Strom roku si poprvé odnáší ovocný a zároveň nejmladší strom. Největší podporu veřejnosti získala Jabloň u Lidmanů, která si vybojovala 2 191 hlasů. Slavit mohou obyvatelé Machova na Náchodsku. Stříbro putuje Lípám v Hřebenech na Sokolovsku v Karlovarském kraji, bronz si odnáší dub Hugo z Lednice v Jihomoravském kraji.
Aniž se o tom příliš ví, v mladší generaci českých fotografů je řada vynikajících autorů, kteří se dokázali prosadit ve světě. Patří k nim také krajinář Martin Rak (1984). Nyní vystavuje v pražské EinsZwei Gallery fotografie z posledních deseti let své tvorby.
Severozápadní Čechy si asi málokdo spojí s ekologií nebo udržitelným rozvojem. Osmnáctitisícová Kadaň, obklopená doly i dvěma uhelnými elektrárnami, přesto ukazuje, že i v krajině, která byla léta devastována těžbou a kyselými dešti, je možné být aktivní v adaptaci na klimatickou změnu a jít mnohým příkladem v udržitelném přístupu k vodě nebo veřejnému prostoru.
Spousta lidí si říká, jak by bylo úžasné, kdyby mohli odejít ze stresujícího zaměstnání a začít se živit tím, co je doopravdy baví. Fotograf Daniel Řeřicha to udělal. A i když by tomu předtím málokdo uvěřil, živí se už několik let krajinářskou fotografií. "Nikdy jsem toho rozhodnutí nelitoval," říká v rozhovoru a popisuje i to, jaké dopady na jeho práci má koronavirová epidemie.
Až do konce září může veřejnost hlasovat v soutěži Adapterra Awards o nejlepší adaptaci krajiny, měst či domů na klimatické změny. Hlasovat je možné dvakrát z jedné e-mailové adresy. Projekt s nejvíce hlasy veřejnosti vyhraje Cenu sympatie. Podívejte se na druhou část snímků finálových projektů.
Začalo veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit česká města a krajinu na změny klimatu jako sucho, vedra nebo přívalové deště - soutěž Adapterra Awards. Až do konce září mohou lidé na webu www.adapterraawards.cz vybírat z 21 nejlepších českých projektů ozeleňování budov, ochlazování městských ulic či navracení vody do krajiny. Podívejte se na první část snímků soutěžních projektů.
Dvacetitisícové východočeské město Chrudim se již téměř dvacet let snaží o udržitelný rozvoj. Umísťuje zeleň do zastavěných ploch, revitalizuje městské lesy. Nyní se tu zaměřili především na vodu. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám usilují o to, aby co nejméně vody mizelo v kanalizaci. Znovu zpět do hry vrací dešťovku i tzv. šedou vodu.
Dům, který je široký méně než dvě garážová stání, se jako had vlní pod korunami nízkých stromů v přírodní oblasti Křovinatý Veld v Jihoafrické republice. Svým tvarem a konstrukcí dokonale zapadá do krajiny pískovcových útesů, říčních rostlin, travin a keřů. Při jeho stavbě nepadl k zemi jediný strom, konstrukce totiž dokonale opisuje tvary v okolí. Podívejte se.
Situace s vodou jde v Česku od extrému k extrému. Obce, které dlouhodobě sužuje sucho, čelí po přívalových deštích povodním. Lenka Slavíková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nabízí opatření, které může řešit oba problémy najednou - například tůně či mokřady. Vlastníci pozemků ale při jejich stavbě narážejí na byrokratické překážky, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Martin Rak patří ke špičkovým českým fotografům krajiny. Fotil na nejrůznějších místech světa, ale nejraději má české lesy a krajinu na severu Čech. "Právě lesy poslední dobou kvůli suchu hodně trpí," říká. I proto se rozhodl zapojit se do kampaně Zachraňme lesy. Jeho snímky lesa si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Vody ubývá, studny vysychají, lesy mřou a snímky krajiny připomínají katastrofické filmy. Skoro jako by nás už mohl zachránit jen zázrak. Realita je přece jen veselejší. Krok správným směrem může udělat hned zítra ráno úplně každý.
Tisíce vědců nejen z Evropy v petici kritizují způsoby průmyslového zemědělství či systém zemědělských dotací. Jejich varování před neudržitelností hospodaření ale přišlo se začátkem koronavirové pandemie a vyzní tak zřejmě do ztracena. "Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká v rozhovoru přírodovědec Jakub Hruška.
Zdá se, že porotu prestižní soutěže Sony World Photography Awards v kategoriích Krajina a Cestování okouzlil Island. Více než čtvrtina snímků, které se umístily mezi finalisty, byla právě odtud. V galerii u tohoto článku se můžete podívat na vítězné fotografie a jejich soupeře. Začíná tak pětidílný seriál, který postupně představí vítěze všech kategorií.
Zima a začátek jara nevěstí nic dobrého. V půdě chybí až 40 % vody, ale to není to nejbolavější. Bát se musíme nedostatku vody v tocích, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Připravili jsme se o kapacitu sedmi lipenských přehrad, tuhle vodu nedokážeme zadržet. V Česku jsou i stohektarová pole a ta podle naší studie fungují jako tepelný ostrov větší než okresní město, říká.
Na Slovensku trvá přes dva týdny nouzový stav a s ním spojený omezený pohyb lidí. Bratislava se tak stejně jako Praha podobá městu duchů. Slovenský fotograf Peter Korček zachytil bratislavská místa zející prázdnotou. Tam, kde dříve tepal život, dnes panuje ticho a klid, podívejte se.
Patrik Proško je český sochař, který vyměnil ateliér za přírodu. A právě tam vznikají jeho fascinující díla. Trvají většinou jen krátce a jediným záznamem jejich dočasné existence jsou fotografie, které umělec pořizuje (ukázky z nich najdete ve fotogalerii). Jeho práce byly k vidění v nejrůznějších zemích světa - a právě nyní se chystá do Amazonie.
Češi se obávají změn klimatu. Podle průzkumu agentury STEM souhlasí 84 procent lidí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost. Devět z deseti občanů také míní, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem a umíráním lesů. Rozšířená představa Čechů jako "klimaskeptiků" tak podle STEM přestává být platná.
Státní společnost Čepro ve svém skladu v Loukově na Kroměřížsku otevřela nové výdejní lávky pohonných hmot pro plnění automobilových cisteren. Slavnostní inaugurace, které se zúčastnil i premiér Babiš, byla pomyslnou tečkou za děsivým výbuchem, k němuž v Loukově došlo před rokem a půl. Podívejte se na aktuální snímky i na fotky z tehdejšího neštěstí.
Malé vodní elektrárny stojí na Šumavě už desítky let. Z dnešního pohledu fascinuje technologický důvtip, se kterým naši předci dokázali využít síly přírody i tehdejších znalostí ke spoutání živlu, aniž by ubrali čehokoliv z jeho krásy a majestátu. Díky úsilí energetiků můžeme jejich práci obdivovat i v současnosti.
Mohutné stavby, které se tyčí nad českými lány i vesnicemi, a přesto je pro jejich každodennost téměř nevnímáme. Obilná sila mají v krajině ohromnou sílu a velmi ovlivňují její podobu. Fotograf Lukáš Tofan to ukazuje na výstavě v pražské galerii Fotografic.
