S výraznými dopady klimatických změn se potýká i Švýcarsko, které se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Zemi trápí dlouhodobé tání sněhu a ledu. Ubývá i množství ledovců, které lákají turisty. Podívejte se na fotografie, které výrazné změny v Alpách zachycují.
V pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) začíná 12. listopadu výstava jednoho z nejvýraznějších a nejrespektovanějších představitelů současné krajinářské fotografie Edwarda Burtynského s názvem Anthropocene.
Nadace Partnerství ocenila pětici nejlepších nápadů na zvládání dopadů klimatické změny v rámci prvního ročníku celorepublikové soutěže Adapterra Awards. Projekty řešily, jak na sucho a horko, a soutěžily v kategoriích Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov.
Je jí 350 let. Stará borovice pamatuje budování vesnice Chudobín, život v ní i její zatopení Vírskou přehradou, uprostřed které se nyní tyčí nad vodní hladinou. Přežila všechno a vypráví se o ní řada pověstí. Na podzim vyhrála domácí titul Strom roku, nyní soutěží v anketě Evropský strom roku. Verdikt padne v úterý odpoledne. Projděte si ve fotogalerii příběh staré borovice i vesnice.
Podílela se na podvodní restauraci v Norsku, přestavbě Alexandrijské knihovny i Times Square. Norská architektka Jenny B. Osuldsenová je jednou z hlavních postav světové kanceláře Snøhetta, která je známá pro svůj nadčasový design, skvělý urbanismus a neotřelou architekturu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o nostalgii vůči starým stavbám, o místech, kde se experimentuje, i o architektech, kterým nikdo nerozumí.
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat? "Jedna z věcí je změna plodin, to znamená, že musíme volit takové plodiny, které tomu suchu budou odolávat," říká například Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Evropská unie proto finančně podporuje projekty na zlepšení hospodaření s vodou. Ať už jde o výstavbu a rekonstrukci rybníků, nebo pěstování vhodných plodin. Podívejte se ve videu, jak dál lze se suchem v krajině bojovat.
Největší hrozbou pro českou krajinu je průmyslové velkoplošné zemědělství, získalo možnosti lepších strojů, techniky a chemie, tlak na krajinu je ohromný, likviduje půdu, rozpadají se lesy, dochází ke kolapsu se dřevem, ve vládě ale sedí lidé, co to nechtějí vědět, říká Daniel Pitek, soukromý zemědělec, který obhospořaduje půdu pod Milešovkou. Současné deště jsou jako sanitka, přijedou, pomůžou, abyste neumřel, ale pořád jste nemocnej. Plodiny se sice vzpamatovávají, ale je to jen první pomoc, dodává.
Není důvod propadat optimismu, ale je to rozhodně dobrá zpráva. Konečně.
Jsou dominantou krajiny, a přesto stojí stranou. Posedy odráží lidskou tvořivost, fantazii a energii, kterou myslivci a další nadšenci po staletí vkládali do stavby svých rozhleden. "Posedy nejsou svázané žádnými normami a bezpečnostními předpisy, dají se postavit z čehokoli," říká lovec posedů Jan Holkup (38). Podívejte se na jeho nejlepší fotografické úlovky, zjistíte přitom, co jsou Češi schopní postavit.
Už dlouho platí, že líbivé a romantické snímky krajin nevyhrávají velké a prestižní fotosoutěže. Platí to i pro fotografickou obdobu filmových Oscarů, za kterou je považována soutěž Sony World Photography Awards. Letos budou o titul pro nejlepší nejlepší krajinářské snímky bojovat fotky pořízené ve fóliovníku nebo v dolech. Nejlepší snímky živé přírody byly zase pořízeny třeba v karanténní stanici.
Za úspěšnou mezinárodní fotosoutěží Pohlednice z mého vesmíru stojí knihovna v maličké obci Mokré v podhůří Orlických hor a zdejší knihovnice a kronikářka Dagmar Honsnejmanová, alias Bludička Mokřinka. Podívejte se na ukázku ze soutěžních snímků.
Čech Richard Horák vybojoval bronz ve Světovém poháru profesionálních fotografů v kategorii Příroda. Výsledky byly vyhlášeny v pondělí 8. dubna večer v norském Drammeru. Richard Horák navíc obdržel i národní cenu pro nejlepšího českého fotografa v soutěži.
Vysočina dokáže být nádherná - a vědí už to třeba i v Austrálii nebo v Saúdské Arábii. Tisíce lidí z Česka i z nejrůznějších koutů světa ji obdivují na fotkách tamního rodáka Petra Lemberka. "Miluji Vysočinu pro její drsnost a zároveň něžnost," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Začátkem ledna se objevila zpráva Českého svazu ochránců přírody, že ještě minulý rok nejběžnější ptačí obyvatel zahrad kos černý může u nás vymřít. Potvrzuje tak trend posledních let, kdy výrazně ubylo vrabců a před vyhynutím se ocitl i sysel. Nejde jen o tyto tři druhy. Těch kriticky ohrožených, a přitom dříve běžných, jsou desítky. "Příroda tu v nějaké formě zůstane pořád, akorát z ní třeba zmizí devadesát procent druhů," říká ochranář Petr Stýblo.
Sucho i povodně mohou přijít kdykoliv, došlo ke změně vzorců počasí. Jsme naprosto závislí na přírodě, ale už to nevnímáme, nepobýváme v krajině, ztratili jsme selský rozum, jsme nepoučitelní, říká David Pithart, ekolog a šéf Koalice pro řeky. Pokud se prý bude klima opakovat jako letos, budeme tomu muset přizpůsobit hospodaření s vodou. Podle něj se musí zvedat hladina podzemní vody a vracet toky do přírodního stavu.
Ze suchého pole mezi Lednicí, Podivínem a Rakvicemi se staly mokřady plné vody. Krajinu nechal za stovky milionů přetvořit břeclavský podnikatel František Fabičovic, založil zde Oboru Obelisk. Plán se zrodil asi před dvaceti lety a inspiruje se původní podobou území z dob Lichtenštejnů, včetně obnovení slepých ramen Dyje a systému hospodaření s vodou. V době, kdy Česko sužuje sucho, by mohl podle odborníků sloužit coby návod, jak udržet vodu v krajině. Projekt však neměl lehkou cestu - většina území obory je veřejnosti uzavřená a její vznik provázely spory jak s místními, tak s úřady.
Nedaleko Břeclavi se na 700 hektarech rozkládá obora Obelisk, kterou nechal vybudovat tamní podnikatel František Fabičovic. Obnovil stará ramena Dyje a tím vrátil krajině lužní ráz. Do přírody se díky úpravám vrátila voda a suchá krajina znovu ožila.
Hlavní příčinou oteplování je lidská činnost, mluví se o tom 50 let a najednou jsme překvapení. Jsme na střeše Evropy, žádná voda sem nepřiteče, jsme závislí pouze na tom, co naprší. Politiky to nezajímá, chybí vize a koncepce péče o krajinu, říká Josef Fanta, odborník na krajinu, který působil i na Univerzitě v Amsterdamu. Dodává, že země západní Evropy si obdobím jednostranného ekonomického růstu prošly už v poválečném období, u nás tehdejší režim o takové záležitosti neměl žádný zájem.
Příslušníci slavných šlechtických rodů Windischgrätzů i Kinských, prapradědeček politika Karla Schwarzenberga a dokonce František Ferdinand d'Este, následník císaře Františka Josefa I., který byl později zavražděn. Všechny tyto osobnosti můžete zahlédnout na dobových fotografiích pořízených do roku 1918 na honech a lovech, které patřily k oblíbeným kratochvílím rakousko-uherské smetánky.
Na pražském Vítkově dnes začne 6. ročník festivalu Landscape. Startem je koncert s názevem Eskalace dobra. Na akci, která bude přístupná zdarma, vystoupí kapely J.A.R., Kapitán Demo, Puding paní Elvisovej a Anatol Svahilec. Hlavním tématem festivalu je veřejný prostor a jeho propojení. Do konce září nabídne výstavy pod střechou i venku, instalace v ulicích i v příměstské krajině, happeningy, konference, přednášky, besedy i workshopy. Sledujte pozvánku na festival.
