Reklama
Reklama

Komunismus


Policejní auta - Lada VAZ 2106
Policejní auta - Lada VAZ 2106
Policejní auta - Lada VAZ 2106

Emigrujte, nebo vám zabijeme rodinu, hrozila StB lékaři. Policie obvinila tři lidi, trvalo to 35 let

Po téměř pětatřiceti letech policie obvinila trojici bývalých členů komunistické policie. Podle vyšetřovatelů měli v roce 1982 vyhrožovat zabitím lékaři a tehdejšímu disidentovi ze severu Čech v případě, že neemigruje. Muže, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože veřejně odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili mu smrtí, když se nevystěhuje. S rodinou v roce 1983 nakonec emigroval do Německa.

Ze štábu KSČM
Ze štábu KSČM
Ze štábu KSČM

Vládu s komunisty nejmenuji, slibují prezidentští kandidáti. Nesplnitelné, oponují odborníci

Vzácná shoda panuje mezi prezidentskými kandidáty v otázce, zda by jmenovali vládu s komunisty. Většina z nich by dělala vše pro to, aby vládu s nimi jmenovat nemusela. Někteří by ji dokonce jmenovat odmítli. To je však podle odborníků v rozporu s ústavou. KSČM je legální politickou stranou, která nebyla v minulosti nikdy zakázána. Je proto třeba k ní v této otázce přistupovat stejně jako ke kterékoliv demokratické straně.

Reklama
Rudá věž smrti
Rudá věž smrti
Rudá věž smrti

Ani muzeum, ani pomník. Na Rudou věž smrti se smí jen s povolením, připomínka vězňů chybí úplně

Rudá věž smrti sloužila v 50. letech jako třídírna uranové rudy v táboře pro politické vězně tehdejšího komunistického režimu. Na následky práce s radioaktivním materiálem bez jakýkoliv ochranných pomůcek zde zahynulo mnoho vězňů, další trpěli doživotními zdravotními následky. Od roku 2008 budova patří Konfederaci politických vězňů. Ta na místě plánovala zřídit mezinárodní muzeum otrockých prací komunistického režimu. Dodnes tam však není ani muzeum, ani jakákoliv připomínka tehdejších událostí. Konfederace navíc návštěvníky na věž bez předchozí domluvy nevpouští.

Rozhovor s Martou Semelovou
Rozhovor s Martou Semelovou
Rozhovor s Martou Semelovou

Demokracie a komunismus se nevylučují. Chceme změnu režimu, říká Semelová

Svoboda a demokracie jsou jen pro někoho. Mluvím o zločinnosti současného režimu, teď jsou zde lidé chudí, kteří si nemohou dovolit vzdělání, a lidé, kteří jsou na ulici, říká poslankyně KSČM Marta Semelová. Dodává, že vystoupení z NATO má KSČM v programu dlouhodobě, protože naši vojáci by neměli hájit cizí zájmy, ale bránit Českou republiku.

I na vašem domě se může objevit štítek připomínající neznámé oběti komunismu. O co jde? Podívejte se
I na vašem domě se může objevit štítek připomínající neznámé oběti komunismu. O co jde? Podívejte se
I na vašem domě se může objevit štítek připomínající neznámé oběti komunismu. O co jde? Podívejte se

I na vašem domě se může objevit štítek připomínající neznámé oběti komunismu. O co jde? Podívejte se

Původně ruský projekt Poslední adresa, který připomíná památku zemřelých rukou komunistického režimu, dorazil do Česka. Na malých kovových štítcích velkých jako dlaň, přivrtaných na zdech domů, je uvedeno jedno jméno. Jméno člověka, kterého zatkli a následně popravili komunisté a on se do svého domu už nikdy nevrátil. Cílem projektu je připomínat životy obyčejných lidí zabitých komunisty, na místech, kde naposledy žili. Navrhnout jméno přitom může každý. Po Rusku a Ukrajině je Česko teprve třetí zemí, kde se tento projekt rozběhl. Myšlenkovým autorem je ruský publicista Sergej Parchomenko, jenž přijel do Čech umístit první čtyři tabulky na zdi pražských domů. Kterých? Podívejte se.

Vaněk: Na oběti v masových hrobech se zapomnělo, bylo tady smetiště, vrátíme jména všem mrtvým
Vaněk: Na oběti v masových hrobech se zapomnělo, bylo tady smetiště, vrátíme jména všem mrtvým
Vaněk: Na oběti v masových hrobech se zapomnělo, bylo tady smetiště, vrátíme jména všem mrtvým

Vaněk: Na oběti v masových hrobech se zapomnělo, bylo tady smetiště, vrátíme jména všem mrtvým

Chceme identifikovat všechny oběti totalitních režimů v masových hrobech, nejenom Gabčíka a Kubiše, říká forenzní genetik a soudní znalec Daniel Vaněk, který se podílí na projektu Jména mrtvým. V některých případech bude prý exhumace ostatků velmi obtížná, a to zejména u malých dětí nebo v případě vyvraždění celých rodin. Vzpomíná přitom, že před 40 lety bylo na místě masových hrobů na ďáblickém hřbitově jen zarostlé smetiště, teď chce vrátit místu důstojnost.

Reklama
Bílý dům
Bílý dům
Bílý dům

Rumunský prezident Iohannis míří za Trumpem do Bílého domu. Miloš Zeman pořád na návštěvu čeká

První hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude v pátek rumunský prezident Klaus Iohannis. Návštěva Miloše Zemana v USA, původně ohlášená prezidentskou kanceláři na jaro, se neustále odkládá. USA mají v Rumunsku dvě vojenské základny. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.

Vladimír Ambroz - Akce
Vladimír Ambroz - Akce
Vladimír Ambroz - Akce

Foto: Chtěl jsem za totality vyvolat dialog, ale nikdo si mě nevšímal, líčí fotograf Vladimír Ambroz

Dosud prakticky neznámá činnost Vladimíra Ambroze na poli performance, intervencí do veřejného prostoru a projevů blízkých inscenované fotografii trvala jen několik let. V 70. letech patřil k okruhu brněnské umělecké scény působící vně tehdejších oficiálních institucí. Ambrozovy práce z tohoto období odrážejí obecná civilizační témata a současně reagují na temnou atmosféru vrcholící normalizace.

Reklama
Jana Miklušáková-Netopilová, Petr Placák.
Jana Miklušáková-Netopilová, Petr Placák.
Jana Miklušáková-Netopilová, Petr Placák.

"Bála jsem se, že mě zastřelí." Příslušník StB, který bil Placáka, má jít k soudu za únos disidentky

Na konci září 1989 unesli tehdy 19letou disidentku Janu Miklušákovou-Netopilovou příslušníci komunistické StB, na poli za Prahou jí měli vyhrožovat zastřelením. Hlavním z nich měl být Antonín Prchal, který byl před dvěma lety pravomocně odsouzen za bití disidenta Petra Placáka. Prchal teď může před soudem stanout kvůli případu Miklušákové-Netopilové znovu. Státní zástupce na něj chce podat obžalobu.

Zeman se setkal s čínským prezidentem
Zeman se setkal s čínským prezidentem
Zeman se setkal s čínským prezidentem

Zeman se na návštěvě v Pekingu setkal s čínským prezidentem. Na jednání byl i Kellner

Prezident Miloš Zeman při setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem řekl, že do Číny přijel proto, aby podpořil projekt novodobé Hedvábné stezky, která má posílit obchodní vztahy Číny s Evropou. Uvedl také, že by byl rád, aby tato stezka vedla až do České republiky. Po jednání národních delegací se oba prezidenti zúčastnili podpisu tří dohod o spolupráci v ekonomické či zdravotní oblasti.

Retro - koláž
Retro - koláž
Retro - koláž

Obrazem: Tak jsme žili ve 20. století. Retro je in, ale někdy to byla těžká morbidita, říká historik

Dědův gauč, babiččin servis, tatínkův fotoaparát, maminčina ozdobná dečka. Východočeské muzeum v Pardubicích přichází s výstavou Tak jsme žili ve 20. století a nabízí návštěvníkům možnost "vstoupit na návštěvu do interiérů z vlastních vzpomínek" a prohlédnout si proměny životního stylu od první republiky až do roku 1989. Výstava potrvá do 24. září, fotogalerie Aktuálně.cz nabízí ochutnávku z části expozice zabývající se dobou normalizace.

Reklama
Býval zde luxusní hotel, kam jezdívali umělci. Dnes chátrá a střídá majitele
Býval zde luxusní hotel, kam jezdívali umělci. Dnes chátrá a střídá majitele
Býval zde luxusní hotel, kam jezdívali umělci. Dnes chátrá a střídá majitele

Býval zde luxusní hotel, kam jezdívali umělci. Dnes chátrá a střídá majitele

Hotel Klenov na Vsetínsku patřil mezi nejluxusnější ubytovací zařízení své doby. Na konci dvacátých let jej postavila rodina Novosadova. Válečný veterán Josef Novosad si na něj vydělal jako číšník v Černínském paláci, na zbytek si vzal úvěr. Úspěšné roky plné hostů a živé hudby vystřídalo státní vlastnictví, které původní majitele nahradilo. Od 90. let hotel na kdysi hojně navštěvované přehradě chátrá a mění majitele.

Svět pod hlavou
Svět pod hlavou
Svět pod hlavou

Nesmíme propadat normalizační nostalgii, říká režisér Světa pod hlavou Radim Špaček

Diváky čeká už jen poslední epizoda Světa pod hlavou, seriálu, v němž režiséři Radim Špaček a Marek Najbrt předvedli odvážnou českou verzi kultovního britského seriálu Život na Marsu. Nejzajímavější změnou je posun z "cool" prostředí Velké Británie do nepříjemné normalizace. A právě reflexe normalizace a obecně minulosti je tématem rozhovoru s Radimem Špačkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama