Rumuni draží předměty z éry diktátora Ceaušesca. Ke koupi je jeho oblíbená čepice i toaletní papír
Internetová aukce se koná u příležitosti 100. výročí narození diktátora Nicolae Ceaušesca.
Komunismus
Ondráček v čele komise GIBS? Společnost by byla hodně omezená, kdyby na to přistoupila, říká Šiklová
Větší provokaci si nedokážu představit, myslí si o volbě šéfa komise plánované na výročí Palachova týdne socioložka Jiřina Šiklová. Podle ní se ukazuje, že někteří politici vůbec nemají představu o tom, kdo to byl Jan Palach. V lednu 1989 se lidé zmátožili a řekli si, že to tak dál nemůže pokračovat, dodává.
Gustáv Husák? Z muže Pražského jara symbol normalizace, vysněná revoluce ho sežrala, říká Macháček
Z chudého slovenského chlapce, který byl perzekuován dvěma režimy, se Gustavu Husákovi podařilo dostat do sídla českých králů, říká historik Michal Macháček, autor nové Husákovy biografie. Knihu psal deset let a prý se mu o jejím hlavním představiteli i zdálo. Dodává, že se pohled na posledního komunistického prezidenta mezi Čechy a Slováky liší, v jejich očích představoval hlavně v 60. letech národního hrdinu a bojovníka za slovenská národní práva.
Je mu 88 let, přežil 17 komunistických lágrů a stále je předním odborníkem na Arktidu
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.
Vzpomínky Heleny Frischerové: Podstata komunismu ležela v lágrech na Sibiři
Vyšly vzpomínky Heleny Frischerové, která přežila deset let v lágrech a pracovních táborech na Sibiři. Co víc můžeme pro nevinně týrané a dávno mrtvé vězně udělat než znát jejich příběh? Nechat se obstoupit tou hrůzou, v níž oni museli žít - a jednat podle toho.
"Hilfe, Hilfe!" Pět příběhů obětí československé železné opony, které vyšetřují Němci
Německo poprvé vyšetřuje zabíjení svých občanů v zahraničí v době komunismu.
Vyšetřování Jakeše a dalších předáků KSČ kvůli zabíjení na hranicích se ujala prokuratura ve Weidenu
Časem by se vyšetřování mělo rozšířit i do Česka, kde nejsou vyloučeny ani výslechy nebo domovní prohlídky.
Nevypořádali jsme se s minulostí a teď se divíme. Mlátičky, agenti a pohraničníci na scéně
V zemi bez minulosti se vládne snadněji. Především těm, kteří budou chtít některé staré pořádky obnovit.
Vychází kniha Normalizované životy, která vznikla podle dokumentu Příběhy 20. století
Jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem StB? Jak bývalý estébák vydíral evangelické faráře? Jak se žilo v 70. letech homosexuálům? Co způsobila mezi umělci i občany anticharta? O tom píší v knize Normalizované životy Mikuláš Kroupa a Adam Drda. Kniha, stejně jako scénáře seriálu Příběhy 20. století, čerpá z osobních výpovědí pamětníků shromážděných ve sbírce Paměť národa, již 15 let buduje neziskovka Post Bellum. Svědectví konkrétních lidí doplňuje velké množství archivních materiálů. Mezi “vypovídajícími” nechybí nynější politik František Ringo Čech, major StB, zarytý komunista, který by nejraději Prahu oplotil ostnatým drátem, či horník, jenž vyhodil do vzduchu Gottwaldovu sochu.
Obrazem: V novém Muzeu českého plakátu visí reklamy na jídlo a nakupování nejen v dobách komunismu
Nové soukromé Muzeum českého plakátu vzniká v Praze na rohu Malostranského náměstí a Karmelitské ulice v domě U Zlatého hroznu. Svou obsáhlou sbírku v něm bude postupně prezentovat Glenn Spicker, Američan usídlený už téměř tři desetiletí v Praze. První výstavy - Retro food porn (plakáty z dob první republiky a komunismu) a Nakupování za železné opony - představí od ledna desítky kusů na téma "jídlo a reklamy na něj" a "nakupování v době komunismu". Na výstavy naváže stálá expozice. Slavnostní otevření proběhlo včera.
Dcera Milady Horákové: Bojovali jsme o maminku do poslední chvíle, ale ona se nemohla zachovat jinak
Já bych nikdy nebyla statečná jako moje maminka, byla neskutečně silná osobnost, proti takové nemůžete mít žádné výhrady, byla jsem stále hlídaná, stejně jako celá naše rodina, lidé se mě i trochu báli, vzpomíná dcera Milady Horákové Jana Kánská. Dodává, že celá ideologie komunismu je pro normální lidi nesplnitelná, každý podle ní chce mít něco svého a něco vlastnit.
Společnost má být multikulturní. Pestrosti si musíme vážit, říká oceněný disident František Lízna
Když komunisté poslali otce jeho spolužačky do vězení, sundal ze školní budovy rudou sovětskou vlajku a demonstrativně ji roztrhal. Kvůli tomu se v lágru ocitl i on a po propuštění se tam ještě několikrát vrátil. O odvahu bojovat proti bezpráví však nepřišel. V době pražského jara se František Lízna přidal k jezuitům a o deset let později už jako kněz podepsal Chartu 77. Celý život zasvětil pomoci lidem, kteří se od většiny společnosti nedočkali zastání. Zpovídal vězně a na své faře ve Vyšehorkách přijal i psychicky nemocné. „Moje dveře zůstávají pro všechny nonstop otevřené,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz disident, který k letošnímu výročí sametové revoluce obdržel Cenu Paměti národa.
Oslavy 17. listopadu nejsou kýč, politická akce, ani antikomunistický karneval, tvrdí organizátor
Naše oslavy byly připomínkou událostí 17 listopadu, byl to protest proti všem formám despocie totalitárních režimů, nebyla to protilevicová nebo antikomunistická demonstrace, tvrdí jeden z organizátorů Festivalu svobody Václav Němec. Projevy kandidátů na prezidenta prý do programu zařadili na poslední chvíli. Měl jsem pocit, že oslavy rozdělují společnost, namítá komentátor Deníku Referendum Petr Bittner. Dodává ale, že je těžké udělat apolitickou oslavu mezi volbami do sněmovny a volbou prezidenta.
Neklid po 17. listopadu: Nesvoboda se může vrátit jako voda do vysušené řeky
Lidé mají v sobě ochotu přijmout útlak a manipulaci, které jsme zažívali ve 20. století.
Magor dal lidem návod, jak žít za normalizace svobodně, je obdivuhodné, že se nebál, říká Švehla
Ivan Jirous by lídr unikátní subkultury, vysvětloval lidem, že se můžou chovat důstojně, říká novinář Marek Švehla, autor knihy Magor a jeho doba. Chovat se svobodně pro něj znamenalo odmítat jakési akty loajality, které komunistický režim neustále vyžadoval. Věděl, jaké to bude mít důsledky, a přesto šel až za tu nejzazší mez, dodává.
Miloš Jakeš si skutečně myslí, že přinášel lidem dobro, říká Pavel Křemen, režisér dokumentu Milda
Jak snímek Milda režiséra Pavla Křemena dokazuje, Miloš Jakeš zůstává i tři dekády po pádu sebe i komunistického režimu kontroverzní osobnost. Filmu, který na jihlavském festivalu vyhrál cenu studentské poroty, jedni vytýkají, že je moc měkký, jiní, že je příliš vysměvačný. Všichni jsou ale dál fascinovaní osobností přesvědčeného bolševika, která skrze dokument k divákům promlouvá. "Studenti pochopili, že Jakeš ze svého přesvědčení neustoupil ani o kousek a ve filmu vystupuje jednak jako ideologický fanatik, jednak jako přívětivý soused Milda. Z této kombinace pak vyplývá podoba politického zla s lidskou tváří," říká Křemen v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Babiš-pragmatik odmítá czexit. Babiš-ideolog jde proti církvím. Dokonalá měňavka
Kdyby Babiš pragmaticky ustoupil, s policií neobviněným kandidátem na premiéra by ANO našlo snáze partnery pro vládnutí. Je však sebeideolog.
Slovenský protitotalitní ústav se chystá na nový spor s Babišem. Máme klíčové důkazy, říká exředitel
Slovenský Ústav paměti národa nyní řídí jeho správní rada. Organizace, která zkoumá především komunistickou minulost země, přišla nedávno o svého ředitele Ondreje Krajňáka. Před sebou má přitom důležitý úkol: nové kolo soudního sporu s podnikatelem Andrejem Babišem o tom, jestli v minulosti spolupracoval s totalitní Státní bezpečností (StB).
Ve dvaceti bezdůvodně popravena. Ruský výtvarník ukázal, jak by oběti komunismu vypadaly dnes
Velkou pozornost poutá na ruském internetu nový projekt umělce Chasana Bachajeva. Jako tichou poctu milionům obětí komunistických represí v bývalém Sovětském svazu "převlékl" v počítači některé z nich do současných šatů. Rusko si v úterý 7. listopadu připomnělo sto let od Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Během ní převzali v někdejším carském impériu vládu komunisté, kteří během své více než 70leté vlády připravili v SSSR o život minimálně 25 milionů lidí.
Foto: Velká říjnová revoluce v Česku. Podívejte se, jak se proměnila místa s bolševickou propagandou
Do sovětského mocenského bloku patřilo po čtyři desetiletí též tehdejší Československo. A mnohým se zdálo, že tomu tak již bude navždy. V souvislosti se stým výročím od bolševického převratu v Rusku v roce 1917 se fotograf Aktuálně.cz vypravil znovu vyfotit místa, která ve své době zdobila komunistická propaganda a výzdoba - ať již se jednalo o transparenty, přehlídky, či momenty slavnostního odhalování soch hlavních představitelů komunistického režimu, kterému nakonec odzvonilo v listopadu 1989.