Česko zatím stojí stranou změn, podobně jako po větší část roku 1989. Tehdy to byl pro ty, kdo to vnímali, zdroj zklamání a obav, dnes je to naše velké štěstí.
S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.
Český spisovatel, scenárista, básník a bývalý politický vězeň Jiří Stránský ani přes svůj úctyhodný věk 85 let neustává ve své činorodosti. Momentálně má rozpracované tři scénáře, dva jsou o válečných pilotech, třetí zpracovává do crazy komedie příběh blanických rytířů. Lidé mu dnes prý čím dál častěji říkají, že by měl natočit Zdivočelou zemi o současných poměrech. On však neztrácí věčný optimismus. Připomíná, že první knížka, kterou napsal v drsném komunistickém lágru, se jmenovala Štěstí. "Mně zakázali jakékoliv vzdělání a já přišel na první lágr a na něm bylo zavřených osmdesát univerzitních profesorů. Ještě byli rádi, že mě mohou učit," líčí s typickým nadhledem své věznění.
Jak Česko „účtuje“ s těmi, kteří v 50. letech účtovali s kulaky. Komentář Luďka Navary pro Aktuálně.cz.
V Mlýnské kavárně proběhl v úterý křest knižního rozhovoru Renaty Kalenské s politickým vězněm, scenáristou a spisovatelem Jiřím Stránským. Název Doktor vězeňských věd vychází z "titulu", který si udělil sám Stránský, jehož komunisti nepustili k maturitě a vzdělání se mu dostalo na tajných seminářích během osmiletého vězení. Kmotry knihy byli herec Jan Potměšil a politik Karel Schwarzenberg. Ten na Stránském vyzdvihl jeho morální kredit i zásluhy o osvětu Čechů díky Zdivočelé zemi. "Doufám, i když si nejsem jist, že poučení doktora vězeňských věd nebudeme zase potřebovat v budoucnosti," dodal Schwarzenberg.
Bývalý polský prezident Lech Walesa znovu popřel, že by někdy donášel komunistické tajné policii. Téma jeho údajné spolupráce s polskou Státní bezpečností (SB) ožilo minulý týden. Tehdy Institut národní paměti uvedl, že se Walesův rukopis shoduje s písmem agenta pod krycím jménem Bolek. Ten podle nalezených dokumentů donášel tajné policii na počátku 70. let minulého století. "Bolkova" hlášení se našla v pozůstalosti bývalého komunistického ministra vnitra Czeslawa Kiszczaka. "Žádný z těch textů není můj. Ty řeči jsme vedli, ale nevěděli jsme, že nás odposlouchávají. Nebyla to udání, jen přepisy. Bylo to proto, aby mě zastrašili," prohlásil nově Walesa. Obvinění označil za ponižující urážku.
Čínský miliardář Siao Ťien-chua zmizel nedávno ze svého hotelového pokoje v Hongkongu, v jehož azylu poslední dva roky žil. Po jednom z nejbohatších Číňanů s blízkými vztahy s komunistickým prezidentem Si Ťin-pchingem pátrá hongkongská policie. Podle ní se Siao Ťien-chua pod nátlakem vrátil do pevninské Číny. Panují obavy, že úspěšného podnikatele unesla čínská policie, protože se znelíbil komunistickému režimu.
Podle expertů polského Institutu národní paměti (IPN) se rukopis bývalého polského prezidenta Lecha Walesy shoduje s písmem agenta někdejší tajné komunistické policie. Uvedli to po analýze nedávno objeveného spisu agenta pod krycím jménem Bolek. Walesa byl v letech 1990 až 1995 prvním přímo zvoleným polským prezidentem. S polskou tajnou policií SB podle archivních spisů spolupracoval v 70. letech minulého století ještě jako dělník v gdaňských loděnicích. Kontakty ale později přerušil a přišel tím o práci. Přátelé Walesy tvrdí, že poukazování na jeho stinnou minulost je politickou pomstou současné vlády, kterou tvrdě kritizuje. Ta ale obvinění odmítá.
Rukopis bývalého polského prezidenta Lecha Walesy se shoduje s písmem agenta někdejší tajné komunistické policie. Uvedl to polský Institut národní paměti (IPN), když zanalyzoval spis agenta pod krycím jménem Bolek. S polskou tajnou policií SB měl spolupracovat v sedmdesátých letech minulého století ještě jako dělník v gdaňských loděnicích. Kontakty s SB ale později přerušil a stal se ústřední postavou odborového hnutí Solidarita.
Historik Petr Blažek v březnu zasedne do Etické komise a z toho, že by v ní měl být společně s Karlem Srpem, nadšený není. Existuje podle něj tolik důkazů o jeho spolupráci se Státní bezpečností, že by nebylo možné je zfalšovat. Srpovo jmenování prezidentem Milošem Zemanem mu přijde jako zbytečná provokace, která poškozuje dobré jméno Jazzové sekce, jejíž přínos Blažek nezpochybňuje. Poškodí to obraz komise jako takové.
Podívejte se na ukázky z devítidílné komiksové série Češi, která vznikla na základě Sedláčkova a Kosatíkova televizního seriálu České století. Série je společným projektem České televize a nakladatelství Mladá fronta.
S Danielem Kroupou o tom, jak se angažovat v post-faktuálním světě, nedostatku demokratů a Marxových zajatcích.
Ve východoukrajinském Donbasu ovládaném proruskými separatisty dnes žije několik desítek Čechů a Slováků, kteří bojují za svou novou vlast – mezinárodně neuznanou Doněckou lidovou republiku. "Stačil rok nebo dva a stali se z nich až na pár výjimek modeloví a loajální občané vojenské diktatury. Je to jejich jediný společný rys, přestože jinak se vymykají černobílým hodnocením. Mnozí z nich jsou přátelští a velkomyslní, za své přesvědčení bojují stejně upřímně a s nasazením života jako jejich nepřátelé na druhé straně fronty," píše slovenský novinář Tomáš Forró v druhé části své exkluzivní reportáže z ukrajinského Donbasu.
Zprávy o Slovácích a Češích, kteří odešli bojovat na východ Ukrajiny a přidali se tam k proruským separatistům, se objevily už krátce po vypuknutí tamního konfliktu na jaře 2014. Slovenský reportér Tomáš Forró se s některými z nich spojil a začátkem letošního podzimu je navštívil. V Donbasu a okolí s nimi strávil víc než dva týdny. Snažil se dozvědět, co vedlo české a slovenské žoldnéře k rozhodnutí zabíjet ve válce, která se jich netýkala. A riskantně balancovat na hraně zákona. První díl reportáže z Donbasu.
Není žádná cenzura vylučovat z veřejné debaty požadavky typu Juden raus, Cikáni do plynu, nebo Islám v ČR nechceme, píše v komentáři Jan Moláček.
Občanské je hlídat jednak sám sebe, jednak stát jako rozpínavou moc. Hlídat lidi, jako je Babiš; ministra financí, který vlastní Agrofert.
Pronásledovaní čínští křesťané, kteří čekají na politický azyl v České republice, si stěžují, že o nich hanlivě informuje prorežimní tisk v Číně. Jeden z nejčtenějších čínských deníků, nacionalistický bulvár Global Times napojený na vládnoucí komunistickou stranu, je označil za „nelegální migranty, kteří se za křesťany jen vydávají“. Bývá přitom neobvyklé, že se média v totalitní zemi věnují případu, který obrazu země může škodit. Svědčí to o mimořádné citlivosti příchodu sedmdesátky čínských věřících do Česka. Pokud by jim úřady přiznaly azyl, oficiálně by tím konstatovaly, že se v Číně porušují lidská práva. To je s ohledem na politické sbližování obou zemí velmi choulostivé.
Návrh čtyřiašedesáti poslanců zavést trest až rok vězení za hanobení prezidenta republiky je omezením svobody slova, a navíc je protiústavní, myslí si uznávaný ústavní právník Jan Kysela. "Vrátili bychom se tím přinejmenším o 26 let zpátky a nezdá se mi, že je k tomu důvod," řekl Aktuálně.cz Kysela. "Když se prezident stal politickým aktérem a sám nijak zdrženlivý není, připadá mi vysloveně protismyslné, abyste, když on si počíná nevybíravě, ty, kteří mu odpovídají, trestal, když jeho trestat nebudete," dodává.
Luboš Jednorožec byl třikrát zadržen při útěku za hranice. V komunistických lágrech strávil více než 10 let. Zemřel 6. listopadu ve věku 91 let. Podívejte se na animovaný portrét, který vznikl u příležitosti udělení Ceny Paměti národa v roce 2011.
Vedení čínského parlamentu vyloučilo dva nové zákonodárce hongkongského regionálního parlamentu, kteří prosazují nezávislost této bývalé britské kolonie. Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců konstatoval, že se zákonodárci sami diskvalifikovali z funkcí, do nichž byli nedávno zvoleni, když odmítli slíbit věrnost Pekingu, jak požaduje i hongkongská ústava. Sixtus Leung a Yau Wai-ching z radikální strany Youngspiration v říjnu nesložili přísahu podle předpisů. Při odříkávání přísahy v angličtině pak záměrně nesprávně vyslovovali slovo Čína tak, že připomínalo starý japonský název pro tuto zemi, který bývá považován za hanlivý.
