Reklama
Reklama

Komunismus


Foto / Výročí 100. let Československa – 6. díl Normalizace, vznik Charty 77 - 70. léta
Foto / Výročí 100. let Československa – 6. díl Normalizace, vznik Charty 77 - 70. léta
Foto / Výročí 100. let Československa – 6. díl Normalizace, vznik Charty 77 - 70. léta

Obrazem: Výročí 100. let Československa – normalizace a založení Charty 77.

Když filosof Jan Patočka organizoval v roce 1976 petici za propuštění "vlasatců" z kapely Plastic People nemohl tušit, že si tím podepisuje ortel. O rok později se Patočka stal jedním z prvních mluvčích Charty 77. Právě proces s Plastiky a tvrdé tresty, které je postihly, předcházel vzniku Charty. Občanské angažmá na obranu Plastiků, ale i v Chartě 77 ukrátilo ovšem Patočkovi život. Po vyčerpávajících mnohahodinových výsleších StB byl hospitalizován a krátce poté zemřel na mozkovou mrtvici. Patočkův pohřeb se stal významnou událostí protikomunistického odporu. Připomeňme si vrcholící normalizaci několika unikátními snímky z pohřbu Jana Patočky od Ondřeje Němce.

Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960
Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960
Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960

Obrazem: Amnestie z roku 1960 - věznění a propuštění

Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.

Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta
Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta
Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta

Obrazem: Doba samizdatu a disidentů 80. let. Poláci nás učili bojovat, vzpomínají

Alexandr Vondra o distribuci samizdatu: "Rozuměl jsem mapám, takže mně Poláci předávali kódy míst, kde se máme setkat. Do těch kopců na hranicích jsme pak nosili batohy nacpané literaturou. S Poláky jsme si je vyměnili a šli zase dolů. Kontakt s nimi jsme potřebovali. Oni nás učili bojovat. Lidé v Československu byli předpos*aní. Zato Poláci měli v sobě étos bojovníků, inspirovali nás. Jejich texty jsme překládali a k dalším jsme se chtěli dostat. A to byl důvod, proč jsme se s nimi na hranicích tajně scházeli. Vozili nám své texty, knížky i tiskařské stroje. Pro Poláky bylo naprosto zásadní, aby v této části Evropy padl bolševik. A právě tohle byl způsob, jak s nimi spolupracovat."

Reklama
Jak Ondřeje Neffa málem zastřelili okupanti. Byla to blbost, popisuje akci na střeše budovy rozhlasu
Jak Ondřeje Neffa málem zastřelili okupanti. Byla to blbost, popisuje akci na střeše budovy rozhlasu
Jak Ondřeje Neffa málem zastřelili okupanti. Byla to blbost, popisuje akci na střeše budovy rozhlasu

Jak Ondřeje Neffa málem zastřelili okupanti. Byla to blbost, popisuje akci na střeše budovy rozhlasu

Přiběhl kamarád, co dělal nosiče pian, že půjdeme odmontovat rudou hvězdu, vzpomíná spisovatel Ondřej Neff. Nakonec se musel skrývat před střelbou. V době srpnové okupace pracoval jako redaktor Československého rozhlasu. A společně s kolegy hledal možnosti, jak dál šířit vysílání. Okupanti zapomněli na existenci rozhlasu po drátě, nakonec jsme ale skončili v Nuslích ve vile italských komunistů, líčí Neff. Kvůli Československu neštěkl ani pes, byli jsme absolutně odepsaní, bylo těžké nerezignovat, dodává.

Písnička o Zemanovi? První verze byla daleko tvrdší, smrt mu nepřeju, ale dělá ostudu, říká Hutka
Písnička o Zemanovi? První verze byla daleko tvrdší, smrt mu nepřeju, ale dělá ostudu, říká Hutka
Písnička o Zemanovi? První verze byla daleko tvrdší, smrt mu nepřeju, ale dělá ostudu, říká Hutka

Doufal jsem, že se bude bojovat, ale bez vůdců bojovat nejde, Dubček a spol. nás zradili, říká Hutka

Když se Dubček vrátil z Moskvy, zlikvidoval energii, kterou národ měl, pak přišla deprese, popisuje dění v srpnu roku 1968 písničkář Jaroslav Hutka. Z domu ve Vinohradské ulici viděl, jak vojáci bočním vchodem vnikli do budovy Československého rozhlasu. Křičel jsem na ně a oni po mně střelili, ale třicet centimetrů vedle do omítky, líčí Hutka, který deset let po začátku okupace opustil republiku. První léta jsem toho litoval, měl jsem pocit, že všechno dobré, co jsem udělal, jsem tím zničil, říká písničkář. Dodáváme, že celý rozhovor s panem Hutkou najdete na www.dvtv.cz - tato část zahrnuje pouze jeho vyjádření k událostem r. 1968.

Reklama
Písnička o Zemanovi? První verze byla daleko tvrdší, smrt mu nepřeju, ale dělá ostudu, říká Hutka
Písnička o Zemanovi? První verze byla daleko tvrdší, smrt mu nepřeju, ale dělá ostudu, říká Hutka
Písnička o Zemanovi? První verze byla daleko tvrdší, smrt mu nepřeju, ale dělá ostudu, říká Hutka

Písnička o Zemanovi? První verze byla daleko tvrdší, smrt mu nepřeju, ale dělá ostudu, říká Hutka

Původní verzi jsem zmírnil, aby to publikum uneslo, líčí písničkář Jaroslav Hutka. Skladba Miloš a Zubatá, ve které se strefuje do současného prezidenta, vyvolala ostré reakce. Je to úsměvná píseň, stojím si za ní, Zubatá je tam jako starý křesťanský symbol, Memento mori, Vzpomeň na smrt, tvrdí Hutka. Je to osobní, je to můj prezident a vadí mi, že tu funkci nezvládá, že místo toho, aby mě a nás reprezentoval, nám dělá ostudu, dodává písničkář.

Kosatík: Komunisté demokracii neberou vážně, pohybují se v ní jen proto, aby z toho něco měli
Kosatík: Komunisté demokracii neberou vážně, pohybují se v ní jen proto, aby z toho něco měli
Kosatík: Komunisté demokracii neberou vážně, pohybují se v ní jen proto, aby z toho něco měli

Kosatík: Komunismus není příčinou naší krize, největší chyby napáchala v 90. letech naše generace

Václav Havel a spol. toho udělali opravdu dost, ale my jsme to nedokázali rozpracovat dál, míní novinář a spisovatel Pavel Kosatík. Havlovi se podle něj stává to, co Masarykovi. Forma zpuchřela a obsah skrz tu zpuchřelost není vidět, a to je naše chyba, říká Kosatík. Komunisté podle něj neberou demokracii vážně, pohybují se v ní jen proto, aby z toho něco měli. To, že jsou komunisté nablízku vládě, je nešťastná darda, zase to bude chvíli trvat, než se z toho systém vzpamatuje, dodává spisovatel.

Reklama
Reklama
Milena Jesenská
Milena Jesenská
Milena Jesenská

Kdyby Jesenskou nezničili nacisti, udělali by to komunisti, říká historik

Rozhovor s literárním historikem Vladimírem Novotným o novinářce a překladatelce Mileně Jesenské, jejím vztahu s Franzem Kafkou, tragickém životě i o její dceři Janě, osudové ženě Egona Bondyho. A také o hraném dokumentu České televize Kolem Mileny Jesenské, který měl v úterý televizní premiéru.

Petr Fiala
Petr Fiala
Petr Fiala

Petr Fiala: Žijeme v blahobytu a naprosto úžasné době. Všichni si ale pořád stěžují

Zpěvák Petr Fiala tvrdí, že každá doba je plná rozporů a konfliktů. Platilo to podle něj o bolševismu, platí to i dnes. "Co mě zaráží na přítomnosti a nad čím se pozastavuji, to je, kolik prázdného volného času máme. To jedeš po dálnici a vidíš jen na billboardech čokoládový festival, gastronomický festival, hudební festival. A ti lidé už jen vydělávají na to, aby nějak zaplnili svůj volný čas," říká Fiala, který se o víkendu představí se skupinou Mňága a Žďorp na festivalu Mezi ploty, kde zahrají i novou skladbu z připravované desky.

Utajovaná nahrávka k Masarykově smrti: Je to přelom, byl zavražděn, tvrdí Jandečková
Utajovaná nahrávka k Masarykově smrti: Je to přelom, byl zavražděn, tvrdí Jandečková
Utajovaná nahrávka k Masarykově smrti: Je to přelom, byl zavražděn, tvrdí Jandečková

Jste na Západě, slyšeli. Pak sklapla past. Byla to zvěrstva, popisuje badatelka tajnou operaci StB

Oběti akce Kámen se ocitly na falešných hranicích, neměly šanci lest prohlédnout, říká Václava Jandečková. V knize Falešné hranice shromáždila další svědectví o jedné z nejvíce utajovaných operací komunistické Státní bezpečnosti. Bylo to dokonale připravené, lidé byli několik měsíců provokováni k útěku, líčí badatelka. Po překročení domnělé hranice skončili na falešných služebnách, kde je vyslýchali rovněž falešní američtí agenti nebo západní pohraničníci. StB pak využívala informace, které od lidí získala. Uprchlíci skončili ve vězení. Obětí byly desítky, říká Jandečková.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama