Ve svých knihách ráda vytahuje na povrch palčivá historická témata zasutá hluboko ve společenském podvědomí. Se stejným zápalem se ale zajímá o problémy, s nimiž se společnost potýká v současnosti, jako jsou například nerovné podmínky žen na trhu práce.
Každý rok na konci listopadu si Ukrajina připomíná památku obětí hladomoru z roku 1932, který představoval jednu z nejhorších genocid 20. století. Katastrofu podle historiků uměle vyvolal Stalinův režim a zahynuly při ní miliony lidí. Tíživou minulost se Sověti snažili utajit. Letos ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.
Voliči na Kubě rozhodují v nedělním referendu o nové ústavě zajišťující pokračování vlády komunistické strany v chudé karibské zemi, kde bude zakotveno právo na soukromé podnikání.
Nečekejte od komunisty, že řekne, že něco bylo ukradeno, tehdy to nebyl trestný čin, tvrdí místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Je spoluautorem návrhu, na jehož základě mají být zdaněny finanční náhrady, které stát vyplácí církvím. Komunisté mají morální právo to navrhnout a církve také musí přehodnotit, zda mají morální právo za to, co tady po staletí dělaly, jak lačnily po světském majetku, říká Grospič.
"Je to spíš zachycení fenoménu, než abychom opěvovali uměleckou kvalitu," vysvětluje na úvod Markéta Fridrichová projekt www.projektmozaiky.cz, který mapuje socialistické pouliční umění na Ústecku, především keramické mozaiky. Seznamy nejsou, musí spoléhat na tipy od lidí a na staré dobré fyzické hledání. "Mnoho děl, co jsme fotili, už jsme nenašli. Zmizela." Podívejte se na ta, co ještě stojí.
Ruský mystik a léčitel Rasputin se z rodné sibiřské vesničky dostal až do Petrohradu ke dvoru carské rodiny, k níž si vytvořil blízký vztah. Kromě jeho údajných léčitelských schopností zůstává dodnes obestřena záhadou také jeho smrt v prosinci roku 1916. Podívejte se na život jedné z nejpodivnějších postav ruských dějin, která se narodila přesně před 155 lety, 21. ledna 1869.
Do revoluce nešlo o Palachovi mluvit, a po převratu se k němu přihlásilo hodně lidí, kteří z něho udělali hrdinu, nesmělo tam být nic lidského, byl to ale normální kluk. Byl úžasně sečtělý, měl jasný světonázor, ale dřív byl hodně impulsivní. Jeho čin nebyl zbytečný, chtěl se vymezit, měl zbraň, ale nebyl schopný zabít ani žížalu, říká Stanislav Hamr, dlouholetý kamarád Jana Palacha, který s ním ve Všetatech vyrůstal a po 50 letech se o něm rozhodl promluvit. Vzpomínka na Palacha je teď při výročí silnější, všichni cítíme, že společnost je vyšinutá k amorálnosti, dodává.
Normálně bývá sebevražda chápána jako akt zoufalství, Palachův čin jsem ale považoval za akt sebeobětování, byl to mimořádný čin s mimořádnou výzvou, líčí teolog Jakub S. Trojan, který 25. ledna 1969 coby evangelický farář kázal nad hrobem Jana Palacha. Ten akt sebeoběti mě provázel celý život, když on se odvážil takového činu sebeodevzdání, tak proč já bych neměl riskovat, říká jeden z prvních signatářů Charty 77, který letos oslaví 92. narozeniny.
Nemám rád, když se říká, že nic nedokázal, Palach se nesmazatelně zapsal do dějin, stal se nadčasovým symbolem, míní historik Petr Blažek. Obraz člověka, který je na jedné straně citlivý k nespravedlnosti a pomáhá blízkým lidem, který je ale zároveň velmi zarputilý, možná bojovník, podle něj odpovídá skutečnosti. Je čas na to, aby se probádaly ohlasy jeho činu, pořádně zmapovaný není ani Palachův týden, dodává Blažek, který je spoluautorem nové výstavy o Palachovi v horní části Václavského náměstí.
Máme za sebou třicet let od listopadu '89. Byl to oblouk od Václava Havla k Miloši Zemanovi, od společného státu ke dvěma samostatným republikám, od revolucionářů k nacionalistům a xenofobům. Je dobré je vidět a slyšet. Ukazují, kudy cesta nevede. Věřím, že po pádu následuje vzestup, zažil jsem to v životě mnohokrát, říká sociolog a publicista Fedor Gál.
Policisté mlátili lidi hlava nehlava, bylo jim to jedno, věděli, že jim nehrozí žádný postih, společnost ale byla natolik zralá režim odmítnout, že neměl šanci, vzpomíná historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat. Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, říká. Estébákům dělalo dobře mlátit lidi, k StB se nedávali z entuziasmu, nechtělo se jim pracovat, šli za nejsnadnějším výdělkem, dodává.
V sobotu zemřel v Bolívii generál Gary Prado Salmón, který 8. října 1967 zajal kubánského revolucionáře Ernesta "Che" Guevaru. Den na to nechal hlavního strůjce kubánské revoluce popravit. Slavnému revolucionáři se stala osudnou snaha šířit levicovou revoluci i v Bolívii.
Poslední příběh speciálu Aktuálně.cz Čeští skauti v USA vypráví o světově proslulé krasobruslařské hvězdě Áje Vrzáňové. Mnohé kapitoly z jejího osudu jsou však velmi málo známé. V Londýně byla málem unesena estébáky, její maminka opustila vlast ilegálně v letounu s válečným pilotem RAF. V USA se Vrzáňová stala skutečnou hvězdou, později manželovi pomáhala s gastrobyznysem. Jejich podniky navštěvovali i Salvator Dalí či Marlen Dietrichová. V byznysu několikrát spolupracovala s Donaldem Trumpem.
Před 29 lety, na začátku prosince, začala Státní bezpečnost masově likvidovat svazky, které se týkaly především takzvaného vnitřního nepřítele. To, co příslušníci nestíhali ničit standardní cestou pomocí skartovacích strojů, odvezli na nepřístupná místa a spálili. Tento čin do historie vstoupil jako takzvané Lorencovy skartace. Tehdejší náměstek ministra vnitra a šéf StB však vinu nedávno na debatě na Karlově univerzitě odmítl a postěžoval si, že mu je stále přisuzována. Historici o ní však nepochybují.
Jaromír Švejdík je pacifista, který by nevzal zbraň do ruky. Přesto teď vydal noirový komiks Zatím dobrý, v němž díky jeho kresbám znovu ožil příběh bratří Mašínů, kteří se v 50. letech z komunistického Československa prostříleli až do Západního Berlína.
Kdo sledoval diskuse okolo ruskou vládou oficiálně vyhlášeného jubilejního roku Alexandra Solženicyna, mohl dojít k závěru, že Solženicynů existuje hned několik. Na jedné straně neohrožený bojovník za svobodu a spisovatel, který byl ochotný riskovat život, aby otevřel téma stalinských táborů, na straně druhé zrádce národa, jenž se zaprodal Americe a zavinil rozpad Sovětského svazu, dnešním režimem považovaný za největší geopolitickou katastrofu 20. století.
Podmínky pro práci neziskových organizací i jejich obraz v očích veřejnosti se v řadě postkomunistických zemí zhoršují. V některých státech to ohrožuje udržitelnost neziskového sektoru do budoucna. Uvádí to zpráva o udržitelném rozvoji občanského sektoru za rok 2017, která srovnává situaci ve 24 zemích bývalého východního bloku.
Zpráva BIS varuje před tím, jak se u nás přistupuje k moderním dějinám. Jenže nejsme ani tak obětí jejich únosu na Východ, ale spíš svého vlastního zanedbání.
Se stejným důvtipem dokáže rozebírat ohýbání páteří v době normalizace, hledání charismatických vůdců po sametové revoluci i názorovou polarizaci společnosti v éře sociálních sítí. Michal Prokop (72) vnímá současnou politickou situaci kriticky, přesto se do celostátní politiky ani v této vypjaté době vrátit nechystá. „Sice o politice neustále mluvím, ale aktivně se do ní zapojuju už jen na komunální úrovni. Energii si šetřím na pódium,“ říká hudebník v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Ten vznikl při příležitosti jeho vyprodaného vánočního koncertu ve Foru Karlín, kde s kapelou Framus Five vystoupí 21. prosince.
Potkat se s někdejším šéfem Státní bezpečnosti Alojzem Lorencem může být pro studenty přínosné, hájí děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová páteční debatu se studenty, na niž byl Lorenc pozván. Kritice se brání i moderátor akce, kněz a spisovatel Karol Lovaš, který podle historika Petra Blažka Lorencovi řádně neoponoval. Slušnost není projev slabosti, hájí však průběh diskuse Lovaš.
