


Máme všichni svátek, ale není co slavit. Den památky obětí komunistického režimu
Demonstrace za spravedlnost jsou namířeny především proti chování premiéra, ale pevně po jeho boku stojí současní čeští komunisté.



Demonstrace za spravedlnost jsou namířeny především proti chování premiéra, ale pevně po jeho boku stojí současní čeští komunisté.



Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Vlastu Černou držela Stb ve sklepě nedaleké konspirační vily, kterou využívala pro výslechy, mučení a takzvaná tajná zatčení. Sledujte druhý dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.



Letenská pláň zažila masové protesty již v listopadu 1989. Tehdy ji demonstranti zaplnili hned dvakrát za sebou - v sobotu 25. listopadu i o den později. Obě akce významně přispěly k pádu režimu, byla to doba, kdy se politika odehrávala na náměstích či pláních. Díky tomu, že protesty na Letné přenášela televize, se o sametové revoluci, Občanském fóru či Václavu Havlovi dozvěděli občané po celé republice. Svou kariéru tu nastartoval i Miloš Zeman - na ulici, jako demonstrant a jeden z řečníků. Dnes ovšem říká, že demonstrace nemají smysl, tlaku ulice se neustupuje a demonstranty nazývá chudáčky, co se potřebují vyřádit.



Nelíbí se mi, že svoboda, o kterou nám šlo jako o klíčovou hodnotu, ustupuje do pozadí. Zase už slyšíme řeči o klidu na práci, vysvětluje zpěvák Michal Prokop, proč se v neděli zúčastní demonstrace proti premiérovi. Neměl jsem pocit, že je potřeba protestovat, ale tady už nejde jen o ty nespokojené, kteří se nedovedou srovnat s výsledky voleb, míní. Mnozí by si podle něj znovu přáli vládu pevné ruky. Je pro lidi strašně pohodlná, protože svoboda je spojená s odpovědností a to vůbec není sranda, říká někdejší politik.



Rovných sto let ve středu uplyne od narození Viery Husákové, druhé manželky prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Poznali se ještě předtím, než se rozvedený Husák stal hlavou státu. Rozvedla se kvůli němu, ale na svatbu si musela počkat. Zemřela v roce 1977 při havárii vrtulníku, který ji převážel se zlomenou rukou do nemocnice.



Až tři miliony lidí z jedenáctimilionové populace Ujgurů, muslimů žijících v západočínské provincii Sin-ťiang, by mohly z vůle Pekingu skončit v převýchovných táborech. Podle bojovnice za práva Ujgurů Rushan Abbasové není důvodem jen jejich náboženství, ale také přírodní bohatství a strategické umístění provincie, přes kterou chce čínský prezident Si Ťin-pching vést novou Hedvábnou stezku. "Západní státy musí porozumět tomu, co je v sázce, když se zapojí do Pásu a stezky: genocida, životy a budoucnost více než 11 milionů lidí," řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz jednapadesátiletá Ujgurka, která již třicet let žije ve Spojených státech.



Už je jich jen pár. Zažili mučení, věznění, zažili strach, jaký si nedovedeme představit. Bez jejich svědectví bychom o tom strachu dnes nevěděli nic. Se svými vzpomínkami se s námi podělil Jan Petrucha. Bývalý politický vězeň z Hroznové Lhoty je posledním žijícím členem skupiny působící na jihovýchodní Moravě, který může podat svědectví o mučení, věznění a strachu, jaký si nedovedeme představit. Za archivní materiál děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť



Jana Petruchu zavřeli komunisté kvůli sepsání letáku proti zrušení Orla, katolické sportovní organizace, která se zapojila do odboje a čelila zatýkání svých příslušníků. Bývalý politický vězeň z Hroznové Lhoty je posledním žijícím členem skupiny působící na jihovýchodní Moravě, který může podat svědectví o mučení, věznění a strachu, jaký si nedovedeme představit.



ČSSD rozdělovala pašalíky a místa, lidé si na to zvykli a vytvořili mafie, aby si ty pozice udrželi. Strana se rozkládá a je stále trapnější, už není co poškozovat, kritizuje bývalý europoslanec Libor Rouček. Jan Hamáček měl šanci, kdyby zavedl stranu do opozice, to ale neudělal, protože on a jeho kamarádi chtěli být u moci. Ve straně jsem 40 let, za komunismu za ni umírali lidé a teď se spojila se symbolem toho režimu, s nomenklaturním komunistou a agentem StB, tedy s tím nejhorším, co tu bylo, říká Rouček.



"Včera pozdě večer zemřel náš dlouholetý autor a přítel Jiří Stránský. Ta smutná zpráva nebyla neočekávaná. Přestože ve svých 88 letech byl stále neuvěřitelně vitální, roky, kdy v jáchymovských dolech těžil uran, se na jeho zdraví podepsaly. Přesto svět najednou zpustl, jako by odešel nejen skvělý člověk a skvělý spisovatel, ale také část jedné epochy," píše Markéta Hejkalová, spisovatelka, nakladatelka a autorka následujících řádků.



Kapela Zrní se letošní 30. výročí sametové revoluce rozhodla oslavit sérií koncertů pojmenovanou Havlovy děti Havlovi. Každé z vystoupení má připomenout prvního polistopadového prezidenta, a tak si pro ně hudebníci vybrali místa, která jsou s jeho osobností spjatá. O tom, co pro skupinu Havel znamenal a proč zůstává jeho odkaz v české společnosti nadále živý, mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpěvák Jan Unger (35). Na setkání přichází den po tom, co se na Václavském náměstí zúčastnil demonstrace proti politice premiéra Andreje Babiše. "Vyvíjel jsem se od dítěte, kterému záleželo jenom na jeho hračce a jeho rodině, až po dospělého občana, pro něhož je důležitá celá společnost," vysvětluje.



Před sedmdesáti lety, v noci na 17. květen 1949, čekaly dvě stovky starších skautů v několika pražských klubovnách na pokyn. Chtěli se připojit ke státnímu převratu, který měl svrhnout totalitní komunistický režim a navrátit do Československa svobodu a demokracii. Místo povelu k akci však přišlo zatýkání a hrozba přinejmenším dlouhého kriminálu. Díky hrdinství skautské vedoucí Dagmar Skálové, která - i s rizikem trestu smrti - vzala vše na sebe, nakonec většina z nich žaláři unikla.



Zatímco většina lidí se v těchto dnech před 74 lety ještě radovala z osvobození Československa americkou a Rudou armádou, pro mnohé začínala nedobrovolná cesta do míst, odkud se málokdo vrátil. Vozy sovětské tajné služby si začaly jezdit pro nepohodlné osoby a odvážely je do sovětských pracovních táborů na Sibiři. Památku těch, které tento osud potkal, si v pátek připomněli lidé na Olšanských hřbitovech v Praze.



Na odvážné odpůrce normalizačního režimu, jako je kněz, písničkář, bouřlivák a Rytíř české kultury v jedné osobě Svatopluk Karásek, by se nemělo zapomínat. Už proto, že celý život pomáhal lidem a žil pro ně. Zemřel v prosinci 2020. O bohatém a leckdy i velmi těžkém životě Svatopluka Karáska, který se narodil 18. října 1942, vypovídá fotogalerie.



Česká televize brzy odvysílá jeho detektivku Živé terče z pětidílného projektu Detektivové od Nejsvětější trojice, loni si vysloužila pozitivní přijetí jeho televizní minisérie Rédl. V té se režisér Jan Hřebejk (51) s nečekaně kritickým odstupem ponořil do doby 90. let, o které se rozpovídal i v rozhovoru pro Aktuálně.cz. „Někdy se může zdát, že politiku jenom kritizuju, ale když jezdím po republice, všímám si spousty věcí, které se vyvíjejí dobře. Jenom by to podle mě v Česku mohlo vypadat ještě líp,“ říká Hřebejk, když se loučí a vyráží na další natáčení.



Od narození Karla Kryla uplynulo 12. dubna 75 let. Jeho písně vždy provokovaly a dodnes málokoho nechávají lhostejným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl věčně nespokojeným kverulantem. Co by říkal na dnešní dobu a poslouchala by ho česká společnost? Podívejte se, co si o tom myslí jeho kolegové písničkáři a hudební publicisté.



Věra Čáslavská je se sedmi olympijskými zlatými medailemi nejúspěšnější českou sportovkyní všech dob. Odmítla však odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a nikdy se nesmířila se sovětskou okupací v roce 1968, za normalizace ji vyloučili z veřejného života. Po pádu totality se do něj vrátila, ale znovu se stáhla po rodinné tragédii v roce 1993. Čáslavská by dnes oslavila 80. narozeniny.



Česko si loni připomnělo 50. výročí okupace republiky vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. Vzpomínky pamětníků většinou popisovaly vpád cizích mocností v čele se SSSR, vůči kterým se obyvatelé tehdejšího Československa neměli šanci bránit.



Madeleine Albrightová v úterý na Pražském hradě zahájila konferenci k výročí události, na které měla jako někdejší ministryně zahraničí USA velkou osobní zásluhu. Projev přednesla přesně v den, kdy Česká republika před dvaceti lety vstoupila do NATO, a potvrdila tím návrat do společenství demokratického Západu.



Kolem někdejšího vůdce komunistické Číny Mao Ce-tunga vytvořila propaganda obrovský kult osobnosti. Stavěla ho na takřka stejnou úroveň jako božstvo. Velkou roli v budování jeho jména sehrály plakáty. Ty se staly součástí velkých dějinných událostí jako například kulturní revoluce nebo období takzvaného velkého skoku vpřed. Nahlédněte do unikátní sbírky shromažďující tyto propagandistické plakáty.