Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích.
Na severočeském Cínovci má vyrůst třímetrová socha pohraničníka. Hlavním iniciátorem pomníku je někdejší strážce hranic, bývalý příslušník komunistické Veřejné bezpečnosti, později agent StB a dnes člen Klubu českého pohraničí Pavel Svoboda. Podívejte se, jak reagoval na dotazy novináře Karla Vrány v pondělním vysílání Reportérů ČT.
Součástí oslav 30. výročí sametové revoluce byl na Národní třídě i videomapping portálu Paměť národa. Na fasády domů se promítaly třeba tváře lidí, kteří se komunistickému režimu postavili, nebo mu naopak věrně sloužili.
Část lidí zažívá úzkost a nejistotu z toho, jak se svět překotně mění, a snadněji naslouchá populistům a silným lídrům s jednoduchými hesly. Je to nebezpečné, myslí si ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Po revoluci jsme se hnali za byznysem a konzumem. Představa, že každý je zodpovědný jen za svůj úspěch, je ale pitomá, říká v rozhovoru, který jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.
V Chicagu zemřel prachatický rodák Josef Hasil. Bylo mu 95 let. Během komunismu pomáhal přes hranice Šumavy lidem, kteří utíkali na Západ. V odboji pokračoval navzdory perzekucím jeho blízkých komunistickým režimem i přes ohrožení vlastního života. Nezastavilo ho ani vězení, kam ho po udání režim poslal. V roce 2001 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za hrdinství.
Čtyři mladí lidé, kteří toho roku ještě nebyli na světě, připravili jedinečnou knihu o událostech ze 17. listopadu 1989 nazvanou Ten den. Vyzpovídali více než dvě stovky účastníků dění na Národní třídě, v jehož důsledku se konečně také v Československu začala rozpadat totalitní komunistická moc.
Hana Rysová byla před třiceti lety v revolučních dnech uklízečkou v kině. Měla však velkou zálibu ve focení a fotoaparát nosila neustále v kapse. Nafotila tak řadu snímků, které po letech zveřejnila poprvé až na Aktuálně.cz. Lidi, kteří vzpomínají na tehdejší režim s nostalgií, by na pár dní poslala do komunismu, aby svůj postoj přehodnotili.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
Co pro nás znamená svoboda, ptá se v rámci 30. výročí pádu komunismu KSČM. Životní jistoty, dostupné domácí potraviny, vzhlednou krajinu nebo žití s tím, koho mám rád, odpovídá si vzápětí na svém webu. Často ale přitom srovnává data, která toho ve skutečnosti o situaci mnoho neříkají. Aktuálně.cz proto oslovilo odborníky, aby jednotlivé argumentační body komunistů rozšířili o další souvislosti.
Karlovy Vary mohou být na hotel hrdé, tahle architektura, která vznikla v totalitě, má svoje kvality. Bazén Thermalu je jedinečný, ale je strašně smutné, že nefunguje, míní městský architekt Petr Kropp. Vědomí, že veřejný prostor je důležitý, je čím dál větší, říká v rozhovoru, který jsme natočili v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
Herec Martin Myšička coby příslušník generace Husákových dětí vyrůstal v normalizační atmosféře. Ta přispěla k tomu, že se o politiku v době dospívání příliš nezajímal. Sametová revoluce mu ale, jak říká, otevřela oči, a tak se k ní o 30 let moudřejší vrací v rozhovoru pro Aktuálně.cz i v seriálu Bez vědomí, který 17. listopadu uvede HBO. Vyjadřuje se ale i k otázkám, které společností hýbou dnes.
Lidé po revoluci očekávali, že jim nový systém přinese blahobyt a jistotu. Ale spoléhat se na to, že za vás někdo převezme život a vyřeší problémy, úplně nefunguje, míní zpěvačka Lenka Dusilová. Jednodušší je mlčet a nic neříkat, já mám ale tuhle zemi ráda a záleží mi na ní, říká v rozhovoru, který vznikl v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
Kdyby si lidé jednou denně zabroukali Modlitbu pro Martu, měli by lepší náladu. Tvrdí to Aneta Langerová, která po třiceti letech od sametové revoluce převezme pomyslné žezlo Marty Kubišové a na Národní třídě do ticha pronese slova, která jsou už přes půl století symbolem míru, svobody slova a naděje. „Je skvěle napsaná, je to píseň písní, která nikdy nezapadne,“ říká v rozhovoru.
Britští akademici a čeští disidenti společně ve čtvrtek odhalili pamětní tabulku, která oslavuje a připomíná činnost britské Vzdělávací nadace Jana Husa. O její vznik se zasloužil filozof Julius Tomin, který v roce 1978 oslovil zahraniční univerzity. StB v roce 1988 označila nadaci za "jednu z nejnebezpečnějších organizací ideologicky podvratné povahy působící z území Británie proti ČSSR".
V seriálu Bez vědomí hraje emigrantku, která se v předvečer sametové revoluce vrací do Prahy a zjišťuje, že se tamní poměry uvolňují jen zdánlivě. Pod povrchem dál bují totalitní smýšlení, které podle herečky Táni Pauhofové ovládá českou i slovenskou společnost dodnes. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o Slovensku po vraždě Jána Kuciaka i o tom, v čem se podobá Česku za vlády Andreje Babiše.
Za komunismu se žilo lépe, všechno bylo levnější - to je asi nejčastější argument zastánců doby před rokem 1989. Zda to tak skutečně bylo, zjistíte v rozsáhlém přehledu Aktuálně.cz. Podle dat českých statistiků jsme porovnali nejen platy, ale také ceny zboží. Spočítali jsme, jak dlouho bylo a je potřeba šetřit na pračku nebo auto i jak se za poslední tři desetiletí změnila spotřeba domácností.
"V listopadu 1989 jsem věřil, že komunismus se zhroutí v Polsku a Maďarsku, ale že zůstane v NDR a Československu. Sametovou revoluci jsem nepředvídal, protože jsem netušil, jak rychle zdegenerovaly mocenské struktury v Sovětském svazu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Igor Lukeš z Bostonské univerzity. Na současnosti mu vadí fungování justice a nedořešené kauzy nebo šíření dezinformací.
Felicia jako jednorožec, kterého fotograf honí v ulicích kubánské metropole. K tomu Spartaky, Škody 100, Avie, autobusy RTO a Jawy se sajdkárou, které se zde staly doslova fenoménem a jezdí i jako taxi. Na ostrově Kuba dodnes jezdí československé stroje, které se sem vyvezly v rámci vzájemné pomoci mezi socialistickými státy. Zachytit je čočkou fotoaparátu se za nimi vydal Vladimír Cettl.
Za svobodu bojovali desetiletí a vyhráli. Přesto si myslí, že úplně vyhráno nebude nikdy. "Nejvíce je svoboda ohrožena, když si myslíme, že už ji máme zajištěnu," varuje Petr Pithart. "Před první světovou válkou či na konci 20. let v Německu byla většina lidí zaskočena – ale už bylo na všechno pozdě," dodává. Aktuálně.cz přináší v seriálu Tváře vzdoru '89 vzpomínky těch, kteří vzdorovali totalitě.
"Dávali mi rány do žeber a že mi prý Bůh už nepomůže," vzpomíná kněz Václav Malý na výslech StB a tedy i na dobu normalizace, dnes některými idealizovanou jako léta jistoty a prosperity. V seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme svědectví i dalších lidí, kteří by to nikdy neřekli - Karola Sidona donuceného k emigraci a Anny Tesařové, jíž StB zavraždila manžela.
