Kambodžské sestry, kterým nyní je 98 a 101 roků, se setkaly poprvé po 47 letech, kdy si obě myslely, že ta druhá zemřela během brutální vlády Rudých Khmerů v 70. letech minulého století. Informoval o tom server BBC News.
Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.
Herečka Jiřina Štěpničková byla srdcem vlastenka. Během okupace odmítla spolupráci s nacisty a po válce podepsala petici na vznik nové Národní fronty. Přesto ji o pár let později zradil vlastní národ. Jak vypráví nový snímek Past, který Česká televize uvedla v neděli 16. února, Štěpničková se stala obětí vykonstruovaného procesu a komunistům posloužila jako odstrašující příklad pro "vlastizrádce".
V Česku se ve druhém pololetí loňského roku dále zvyšovala intenzita nenávistných projevů. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté. Anarchisté a komunisté naopak procházejí obdobím stagnace a nedaří se jim oslovit veřejnost. Rozšířilo se také spektrum lidí, kterým jsou zasílány urážky a výhrůžky.
Existuje příběh Lidic, který všichni známe. Ostrý spor o osud jedné tamní Židovky teď ale odhaluje ještě jiný díl místní historie. Příběh lži a pokrytectví, s nímž se vždy mluvilo jen o té minulosti, která se komunistům právě hodila.
Totalita potřebuje vydírat lidi. Tátu taky vydírali, odnesl to, byl z něj nádeník na celý život a nás nepustili ke vzdělání, ale když jsme dostali rozum, byli jsme mu vděční, říká lékař Vladimír Pucholt. Než emigroval, proslavil se v Československu jako herec. Když se na toho kluka koukám, je to jiný živočich. O herecké kariéře jsem nikomu neříkal, popisuje. Včera převzal Cenu Vladislava Vančury.
Tragický příběh Jana Palacha, který se upálil před 51 lety, neskončil jeho smrtí. Zásadní události se odehrávaly i v jeho druhém, posmrtném životě. A nebyl to svět mimo, byl naopak velmi reálný, drsný a bezohledný. Především k Palachově rodině, ale i studentovým ostatkům, které byly potajmu vykopány a zpopelněny. Zlikvidován byl také Palachův hrob. Režim se bál i mrtvého Jana Palacha.
Téma týdne - Helena Válková a její vysvětlování spolupráce s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem na konci 70. let. O tom, kdo je Urválek, prý tehdy nevěděla. Po zveřejnění kauzy oznámila, že se vzdá své nominace na post ombudsmanky, vládní zmocněnkyní pro lidská práva ale zůstává. Podívejte se na výroky v rozhovorech DVTV ke kauze, která tento týden hýbala českou politikou.
Desítky následovníků v komunistických zemích měl Jan Palach, od jehož smrti uplynulo 55 let. Na protest proti totalitnímu útlaku se lidé sebeupálili například v Maďarsku, Rumunsku nebo východním Německu. Jejich příběhy shromáždil český historik Petr Blažek a vydal o nich knihu Živé pochodně v sovětském bloku.
Ochranný dohled byl uzákoněním šikany, policie dostala do rukou nástroj a využívala ho. Když se člověk hlásil na stanici, musel se podepsat. A když si nedonesl vlastní propisku, žádnou mu nepůjčili, on se nepodepsal a ochranný dohled porušil, líčí někdejší disident František “Čuňas” Stárek, který takhle prožil dva roky. Policie záměrně provokovala a chodila do bytu i po desáté večer, dodává.
Je směšné, když právnička řekne, že nevěděla, kdo byl Josef Urválek. Helena Válková pracovala v represivním aparátu. Nemusela být statečná, stačilo by, kdyby byla slušná, míní Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Kdyby byla důchodkyně nebo advokátka, tak proč ne, ale ona kandiduje na ombudsmanku, to je symbol. Už jen to, že byla v KSČ, ji diskvalifikuje, říká badatel.
Ke stíhání komunistických představitelů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara se před koncem roku přidal také právník Lubomír Müller, který zastupuje trojici německých občanů zraněných při útěku v osmdesátých letech. Trojice komunistů čelí stíhání za brutální zásahy pohraničníků, o nichž věděli a nezabránili jim.
Po publicistické knize nazvané 100 x TGM se Pavel Kosatík stejným způsobem rozhodl zpracovat osobnost Václava Havla. Vybral stovku výroků, nad nimiž se zamýšlí. Nutná stručnost úvah je však tentokrát spíš na škodu. Každý máme svého Havla – a ten Kosatíkův je plný krásných paradoxů.
„Říká se, že v Česku není hrdinství na pořadu dne, to je ale jenom teze,“ říká umělec Jiří Sozanský, autor monumentálního projektu Amnézie, jehož výtvarnou část nyní vystavuje Obecní dům v Praze. Zhruba šedesát velkých expresivních obrazů vystihuje osud devíti statečných mužů a jedné ženy, kteří se postavili totalitě. Přehlídka potrvá do 17. ledna 2020.
Spisovatele Jiřího Padevěta, specialistu na historické průvodce, fascinuje stará pravda. Že hrdinové i zrádci jsou jedné lidské podstaty. Stejně se potí, mají strach, budí se ze snu, nudí se a většinu jejich dní naplňují banality.
11. prosince 1949 se v kostele v Číhošti na Vysočině během kázání kněze Josefa Toufara rozkýval dřevěný oltářní kříž. Událost vešla do dějin jako "číhošťský zázrak". Komunisté oblíbeného faráře právě kvůli němu zatkli a umučili. Stal nejznámější obětí stalinistického tažení proti církvi. Události připomíná fotogalerie.
Před 41 lety nastoupil jako mladý prodavač do brněnského Prioru. A obchodu zůstal věrný celý život. Nyní je Miloslav Viktorin ředitelem hypermarketu. Za tu dobu zažil mnohé: zákazníky jako prosebníky, "kamaráčofty" mezi prodejci i krádeže ve velkém po revoluci.
Spisovatel Milan Kundera získal po 40 letech opět české státní občanství. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) to označil za malý krok pro Kunderu, ale velký krok pro Česko, protože Kundera je světovým spisovatelem. Udělení občanství Kunderovi si všimla i světová média. Francouzský deník Le Figaro Kunderu označil za "obra evropské literatury".
Cyril Höschl byl tak sprostý, že donášel na svoje přátele. Ti lidé mu v zoufalství svěřili svoje problémy, nechápu, jak to mohl udělat, říká režisérka a někdejší disidentka Monika Le Fay na adresu známého psychiatra. Ten na žádost o rozhovor nereagoval. Je legitimní se o tom bavit, Höschl je veřejně činný člověk. I já jsem ve 20 letech věděla, že si s StB nesmím zahrávat, vyhrožovali mi, dodává.
Až třicet let po revoluci prozradil badatel Miroslav Vodrážka v rozhovoru s novinářkou Monikou Le Fay, že se psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyril Höschl za minulého režimu stýkal se Státní bezpečností a říkal jí informace třeba o bratrovi Václava Havla. Redakce Aktuálně.cz detailně prostudovala spis, který si na něj StB vedla, a přináší celý příběh.
