Reklama
Reklama

Komunismus


Milada Horáková - proces
Milada Horáková - proces
Milada Horáková - proces

Zrůdný moment v procesu s Horákovou. StB podstrčila obžalovaným hákové kříže

Byl to jeden z nejodpornějších momentů zinscenovaného soudního procesu s Miladou Horákovou a dalšími. Z dobových fotek je zřejmé, že vyšetřovatelé předložili jako důkazní materiál i vlajku s hákovým křížem. "Mělo to evokovat jejich spolupráci s fašisty. Zapomněli ale říct, že většina obžalovaných byla vězněna v koncentračních táborech," říká v debatě Muzea 20. století historik Petr Koura.

Fotograf Antonín Kratochvíl se svým synem Michaelem
Fotograf Antonín Kratochvíl se svým synem Michaelem
Fotograf Antonín Kratochvíl se svým synem Michaelem

Otec a syn Kratochvílovi: Z válek jsme měli noční můry. Dnes je fotožurnalismus mrtvý

Antonín Kratochvíl se ještě před narozením svého syna Michaela rozhodl z komunistického Československa přes Jugoslávii utéct do Rakouska. Nakonec se dostal až do Ameriky, kde se stal světoznámým fotografem. Cestu ke svému prvnímu synovi ale musel dlouho hledat a vypráví o ní i dokument Můj otec Antonín Kratochvíl. Při příležitosti jeho premiéry poskytli Antonín a Michael rozhovor pro Aktuálně.cz.

Daňa Horáková, Pavel Juráček, Václav Havel
Daňa Horáková, Pavel Juráček, Václav Havel
Daňa Horáková, Pavel Juráček, Václav Havel

Juráčka nezajímalo nic kromě něj. Vyšly vzpomínky novinářky a ministryně Horákové

„Nikdy jsem s ním nepřestala mluvit, pořád ještě se mi o něm zdá,“ píše o filmaři Pavlu Juráčkovi, svém bývalém manželovi, Daňa Horáková: na fotografiích ze 70. let štíhlá plavovláska s brýlemi, která s Václavem Havlem vedla samizdatovou edici Expedice, po odchodu do exilu v západním Německu úspěšná novinářka a hamburská ministryně kultury.

Reklama
Zdena Tominová
Zdena Tominová
Zdena Tominová

S duší neudělá násilí nic, říkala mluvčí Charty 77 Zdena Tominová

Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.

Pavel Wonka
Pavel Wonka
Pavel Wonka

Odškodné 2500 korun je výsměch, zvažuji soud, říká bratr Pavla Wonky

Odškodné necelých 2500 korun, které od státu dostane rodina disidenta Pavla Wonky, jenž zemřel v roce 1988 ve vazbě, je podle jeho bratra Jiřího Wonky výsměch. Wonka původně stát žádal i o odškodné za bratrovu smrt ve výši 100 000 korun, které ale ministerstvo spravedlnosti zamítlo. Jiří Wonka proto bude zvažovat, zda se odškodného bude domáhat žalobou u soudu.

Reklama
Gene Deitch
Gene Deitch
Gene Deitch

Přiletěl z USA, vzal si Češku a načrtl scénář k Hobitovi. Gene Deitch miloval Prahu

V Praze, kde od roku 1959 žil, vyrobil oscarový film Munro, s Jiřím Trnkou chystal Hobita nebo natáčel epizody Toma a Jerryho, včera zemřel americký režisér a producent Gene Deitch. Bylo mu 95 let. O smrti manžela české producentky Zdenky Najmanové informoval Petr Himmel, majitel nakladatelství Garamond, které předloni vydalo Deitchovu knihu Z lásky k Praze.

Fotogalerie / Výročí 80 let od masakru v Katyni / Wiki-PB
Fotogalerie / Výročí 80 let od masakru v Katyni / Wiki-PB
Fotogalerie / Výročí 80 let od masakru v Katyni / Wiki-PB

Zavraždění pocházeli i z Těšínska. Katyňský masakr má opomíjenou českou stopu

Jeden z nejotřesnějších zločinů sovětské bezpečnosti NKVD se odehrál před 80 lety. V dubnu a květnu 1940 povraždila v Katyni a dalších zajateckých táborech kolem 22 000 polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Masakr má i českou stopu. Katyňskému vraždění padlo za oběť minimálně 350 Čechů či Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky.

Helena Válková
Helena Válková
Helena Válková

Rada žádá odškodnění lidí, kteří byli pod dohledem, o němž psala Válková s Urválkem

Rada vlády pro lidská práva navrhla, aby stát odškodnil lidi, kteří museli za komunistického režimu strpět ochranný dohled z politických důvodů. Místopředsedkyně rady, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, čelila počátkem roku v souvislosti s ochranným dohledem kritice. V 70. letech o něm sepsala odborný článek s prokurátorem Josefem Urválkem.

Reklama
Zpěvák Michal Hrůza
Zpěvák Michal Hrůza
Zpěvák Michal Hrůza

Hrůza: Lidé mysleli, že bez komunistů nemůžeme žít. Doufám, že se totalita nevrátí

Michal Hrůza vydal nové album Světlo do tmy. V době, kdy zažíval šikanu na vojenském gymnáziu, pro něj byly světlem písně Karla Kryla, po maturitě zase příchod sametové revoluce. Když se v 90. letech dlouho nemohl prosadit jako muzikant, svítila mu na jeho cestě víra. Jako světlo, které může stmelit rozdělenou společnost, zase vnímá lásku. "Bez ní nedokážeme druhým porozumět," říká v rozhovoru.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Svátek MDŽ / ČTK
Jednorázové užití / Fotogalerie / Svátek MDŽ / ČTK
Jednorázové užití / Fotogalerie / Svátek MDŽ / ČTK

Obrazem: Komunisté Mezinárodní den žen nevymysleli, využít ho však dokázali naplno

I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.

ZŠ Klášterní Pardubice - vizualizace
ZŠ Klášterní Pardubice - vizualizace
ZŠ Klášterní Pardubice - vizualizace

Foto: Komunisti zničili klášter uprostřed Pardubic, po přestavbě z něj bude škola

Naproti kostelu Zvěstování Panny Marie v historickém centru Pardubic býval minoritský klášter, později gymnázium a měšťanka. Pak se na budovu vrhli komunističtí architekti a znehodnotili ji k nepoznání. Dlouhá léta zde byla zvláštní škola, naposledy se tu učilo před šesti lety. Do budovy se ale neinvestovalo již dlouho před tím. Nyní se objekt zrekonstruuje pro postižené děti ze školy Svítání.

štětina dvtv
štětina dvtv
štětina dvtv

Hnutí požaduje zrušení KSČM. Žaloba by neuspěla, demokracii neohrožují, tvrdí právník

Jaromír Štětina a Martin Mejstřík z hnutí Evropa společně připravili správní žalobu na pozastavení činnosti KSČM. Vadí jim, že strana navazuje na svou předrevoluční totalitní předchůdkyni a dostatečně se od ní nedistancovala. Žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu však musí podat vláda, kterou komunistická strana podporuje. Odborníci se navíc domnívají, že žaloba by stejně neměla šanci na úspěch.

Reklama
Václav Havel
Václav Havel
Václav Havel

Havel dostal posmrtně osvědčení o účasti v odboji proti komunistickému režimu

Bývalý prezident Václav Havel získal posmrtně osvědčení o účasti v protikomunistickém odboji. V pondělí o tom rozhodlo ministerstvo obrany. Havel tak doplnil seznam 5158 dalších lidí, kteří předtím už také získali toto osvědčení. Úcta a vděčnost za boj proti totalitě se tímto dokumentem vyjadřuje od roku 2011, kdy začal platit zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu.

grafika - únor 48 - ze strůjců režimu zrádci
grafika - únor 48 - ze strůjců režimu zrádci
grafika - únor 48 - ze strůjců režimu zrádci

Kajícná doznání k nespáchaným zločinům. To byl monstrproces se Slánským a spol.

V únoru 1948 patřili mezi strůjce nástupu bolševické moci v Československu, o čtyři roky později, na konci listopadu 1952, se stali oběťmi justičních vražd a represí, u jejichž zrodu původně stáli. V grafice přinášíme výňatky z výslechů i poslední slova obžalovaných v čele s Rudolfem Slánským v rámci zinscenovaného procesu. K absurdním sebemrskačským přiznáním byli často domláceni u výslechů.

Pro rodiče byl komunismus smyslem života, byla to víra. Už chápu proč, říká Fodorová
Pro rodiče byl komunismus smyslem života, byla to víra. Už chápu proč, říká Fodorová
Pro rodiče byl komunismus smyslem života, byla to víra. Už chápu proč, říká Fodorová

Pro rodiče byl komunismus smyslem života, byla to víra. Už chápu proč, říká Fodorová

Příběh rodiny v sobě mám hluboko zapsaný. Rodiče ztratili příbuzné během holocaustu a ocitli se sami. Strana pro ně byla matkou. Měli v tom investované své životy, líčí terapeutka Anna Fodorová, dcera spisovatelky Lenky Reinerové. V rodinách, kde jsou traumata, je často ticho. Celý život jsem v sobě nesla smutek a myslela si, že na něj nemám právo, říká autorka knihy Moje první terapie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama