Tepleji v průměru o tři až čtyři stupně Celsia, hladiny moří vyšší až o 20 metrů, Grónsko i velká část Antarktidy byly bez ledu, a dokonce i na jižním pólu rostly stromy. Takhle Země vypadala před 2,5 až 5 miliony lety v období pliocénu. A může tak vypadat i v budoucnu.
Studenti budou 3. a 24. května opět stávkovat v českých ulicích za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Politici podle nich dostatečně nejednají. Druhá ze stávek bude mezinárodní. Do května se ještě uskuteční k tomuto tématu lokální akce, například přednášky, workshopy či otevřená setkání.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítá kritiku, která minulý týden zazněla na protestech studentů. Podle nich politické elity nedělají dost pro odvrácení klimatické katastrofy. Brabec tvrdí, že důležité změny odstartovaly právě za jeho vedení resortu, zatímco začal bojovat s pozůstatky minulosti - přesvědčením, že globální oteplování neexistuje, které podle něj v Češích vyvolal bývalý prezident Václav Klaus. Dodává ale, že záchrana klimatu začíná u každého z nás. Lidé musí přestat nezřízeně nakupovat a například rodiny se musí vzdát více aut.
Čtvrtina území Evropské unie je postižena vodní erozí. A do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit mnohem větší migrační vlnu, než jakou Evropa zažila v roce 2015. To je jen několik důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i Evropu, ačkoliv drtivější důsledky pocítí jiné kontinenty.
Tisíce českých studentů se v pátek připojily k celosvětové protestní akci Fridays For Future, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. "Stávky studentů" se účastnili mladí lidé ve více než stovce zemí a protestují tak po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové, která se loni v srpnu rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. S argumentem, nač chodit do školy, když není žádná budoucnost. Švédští levicoví poslanci ji za to nominovali na Nobelovu cenu míru. My se ptali českých účastníků protestu, proč je pro ně důležitější stávkovat, než být ve škole? Odpovědi i průběh akce najdete v aktualizované galerii.
Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla nominována na Nobelovu cenu za mír. Školačka inspirovala v posledních měsících celosvětovou studentskou kampaň, která má přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.
Zatímco celý svět mluví o klimatických změnách, existují místa, kde je lidé cítí na vlastní kůži. Jedním z nich je ostrovní stát Kiribati ležící v Tichém oceánu. Osud obyvatel tropického ráje, který se vlivem stoupající hladiny oceánu pomalu potápí, zachytil dokumentární film Anote's Ark, který do Česka přivezl festival Jeden svět. Britská právnička Joana Setzerová hledá možnosti, jak se mohou lidé ohrožení klimatickou změnou bránit. Do Prahy přijela diskutovat o tom, jaká opatření mohou tyto lidi, jako jsou obyvatelé Kiribati, ochránit. Sledujte debatu z festivalu Jeden svět na Aktuálně.cz
Když si loni bývalý předseda Strany zelených pořídil za půjčené peníze zanedbaný barokní zámek ve středočeské obci Osečany, napsali o něm někteří komentátoři, že se zpronevěřil svým levicovým ideálům. Matěje Stropnického (35) přitom nečekal žádný rozmařilý život zámeckého pána, ale naopak tvrdá práce při rekonstrukci, bydlení v těžko vytopitelných sálech nebo koupelna bez osvětlení. "Nikdy předtím jsem nežil ekologičtěji a skromněji než teď v Osečanech. Obnovovat zchátralý zámek je spíš náročný úkol než dovolená," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kromě toho mluví také o svém divadelním debutu v inscenaci Úplné zatmění, kde si po boku svého přítele zahrál prokletého básníka Paula Verlaina.
Sedmnáctiletá studentka Saya Ameliová je jednou z asi dvou stovek aktivistů, kteří se připojili k americkému hnutí Sunrise Movement. Varuje, že je příliš pozdě diskutovat o tom, jestli jsou klimatické změny hoax (falešná poplašná zpráva, pozn. red.). "Už teď můžeme pozorovat lidi trpící jejich následky," upozorňuje Ameliová. Dívka původem z Pákistánu, která žije v Bostonu, tak nepřímo naráží na vyjádření prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Ten ještě během kampaně v roce 2016 označil změny klimatu za hoax.
"Démonizace oxidu uhličitého je to samé jako démonizace chudáků Židů v době Hitlera," prohlásil v roce 2014 v televizi CNBC americký fyzik William Happer. Právě tento muž by měl přitom stanout v čele nového panelu, který bude vyhodnocovat, jestli měnící se podnebí představuje ohrožení národní bezpečnosti USA.
Skupina středoškoláků vyzvala své vrstevníky ke stávce za klima, kterou plánují na 15. března. Studenti z několika českých měst ten den nepůjdou do školy. Výzvu zveřejnili na webové stránce iniciativy Friday for future. V rámci globální akce protestují studenti po celém světě každý pátek od loňského září, kdy patnáctiletá švédská studentka Greta Thunbergová tímto způsobem protestovala proti neřešení změn klimatu.
Klimatické změny jsou největší hrozba, které svět v současnosti čelí. Pod tento závěr by se podepsali obyvatelé 13 z 26 dotazovaných zemí, které oslovila americká prestižní výzkumná organizace Pew Research Center. Strach z globálního oteplování přitom ve srovnání s roky 2013 a 2017 roste.
Klimatické změny mohou přinášet i příležitosti. Grónský ledovec taje enormní rychlostí a kromě už mnohokrát opakovaných hrozeb to pro obyvatele největšího ostrova na světě znamená vidinu náhlého ekonomického růstu.
Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu. Bude-li ubývat dosavadním tempem, tak za 100 let zmizí úplně.
Klimatické změny opět zasahují přírodu víc, než vědci z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) předpokládali. V Thwaitesově ledovci ležícím v západní Antarktidě se vytvořila obří dutina, jejíž výška dosahuje ode dna 300 metrů. Odborníci nečekali, že masa ledu bude tát tak rychle.
Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, upozornil list The Guardian.
Dvě strany světa, dva extrémy. Spojené státy v posledních dnech zasáhl rekordní mráz, teploty klesají až k minus 40 stupňům. Austrálii naopak svírá obrovské čtyřicetistupňové vedro.
Výroba jednoho z nejoblíbenějších nápojů na světě, bez kterého si řada lidí nedokáže představit svůj den, může v budoucnu představovat problém. Kvůli změně klimatu jsou tři pětiny všech druhů kávovníků v ohrožení.
Kniha přírodovědce Charlese Darwina O původu druhů, ve které představil evoluční teorii, zahýbala v polovině 19. století společností i světem vědy. Na způsob, jakým funguje přežití nejsilnějších a nejpřizpůsobivějších jedinců, přišel díky pobytu na souostroví Galapágy. Stejné místo nepřestává vědce překvapovat ani v současnosti, kdy se chování zvířat mění stejně rychle, jako přichází změna klimatu.
Před více než sto lety si britská královská expedice sira Ernesta Shackletona dala za cíl být vůbec první, které se podaří překonat napříč Antarktidu. Byla ale neúspěšná, protože její loď Endurance uvázla v ledu. Nyní se vědci pokoušejí vrak najít.
