Nizozemci odnepaměti bojují s vodou o prostor pro život. Velká část země leží pod úrovní hladiny moře. Svou techniku na zvládání a kontrolu vody zdokonalili natolik, že slouží jako příklad zemím, kterým hrozí, že vlivem klimatických změn a stoupání hladiny oceánu budou muset o své území bojovat stejně. Přečtěte si reportáž z nizozemského přístavního města Rotterdam.
Tři ze čtyř členů Visegrádské skupiny se podíleli na zablokování návrhu, aby EU do roku 2050 zásadně změnila svoji klimatickou politiku. Slovensko s novou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zůstalo stranou, zatímco Polsko nebo Česko jsou víc závislé na fosilních palivech. Německá kancléřka Angela Merkelová jim ale nakonec vyšla vstříc. Komu tedy zmírnění klimatických cílů EU vyhovuje? "Když Polsko, Maďarsko, Česko a Estonsko byly proti cílům pro rok 2050, tak to byla Angela Merkelová, kdo změkčil pozice. Je tedy otázkou: čí zájmy tyto země opravdu chrání?" ptá se například Dániel Bartha z budapešťského think-tanku Centrum pro euroatlantickou integraci a demokracii.
V západoněmeckých Cáchách v pátek protestovalo 40 tisíc lidí na demonstraci studentského hnutí Fridays for Future, které apeluje na politiky, aby začali řešit dopady klimatických změn. Akci sledovala i reportérka deníku Aktuálně.cz. Přečtěte si reportáž.
Obyvatele sibiřského města Norilsk tento týden překvapila vyhladovělá samice ledního medvěda, která se procházela po rušné ulici plné aut a hledala potravu. Podle místních ochránců přírody se podobný případ stal ve městě naposledy před 40 lety. Zoolog z Přírodovědné fakulty Karlovy univerzity Pavel Hulva říká, že událost souvisí s klimatickými změnami. A tento trend bude v budoucnu stále častější. Netýká se přitom jen ledních medvědů, ale všech zvířat žijících v oblasti severního pólu. "Arktida je složitý ekosystém, kde jsou oteplováním ovlivněny stovky tisíc druhů," říká Hulva v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Češi ve čtvrtek zničili snahu evropských států napsat si závazek, že sníží do roku 2050 evropskou uhlíkovou bilanci na nulu.
Do roka má v Česku existovat oficiální seznam uhelných elektráren a tepláren s plánem, kdy je možné jednotlivé znečišťovatele odstavit. To u kulatého stolu "Důtka za klima", který uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání a organizace EDUin, slíbil protestujícím studentům ministr životního prostředí Richard Brabec. Zástupci stávkujících středoškoláků z hnutí Fridays for Future i vysokoškoláci z organizace Univerzity za klima mohli svoje názory konfrontovat i se senátorem Markem Hilšerem, prvním českým ministrem životního prostředí Bedřichem Moldanem nebo náměstkyní ministra školství Danou Prudíkovou. Debatu moderoval David Klimeš z týdeníku Ekonom.
Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.
Sezona tání letos zasáhla Grónsko dříve, než je obvyklé. Ostrov přišel minulý čtvrtek během jediného dne o dvě miliardy tun ledu, což se v prostředku června nestává. Pokud bude situace pokračovat, může letošní rok překonat dosud naměřené rekordy.
V tomhle ročním období by mělo v Grónsku tát čtyřikrát méně ledu, upozorňuje ekolog Alexander Ač. Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Ve skutečnosti se spřežení na fotce dánského vědce brodí vodou z tajícího ledovce na severozápadě ostrova. Průměrná teplota v Grónsku je teď asi o jeden a půl stupně vyšší než průměrná teplota v minulém století, říká Ač. Bez vlivu člověka by téměř neexistoval důvod pro to, aby globální teplota rostla. Odhady klimatických i ekologických modelů se spíše zhoršují, dodává.
Za posledních 250 let jsme nenávratně přišli o 571 druhů rostlin. Ty navíc vymírají dvakrát rychleji než savci, ptáci a obojživelníci dohromady. Ukázala to nová obsáhlá studie odborného časopisu Nature.
Smrtelně vysoké teploty, miliardy lidí v pohybu, nedostatek potravin a kolaps ekosystémů. Australský think-tank představil černý scénář blízké budoucnosti lidstva, který sestavil na základě vědeckých studií o změně klimatu.
Mount Everest a okolní vrcholky hor jsou stále více znečištěné a jejich okolí se otepluje. Blízké ledovce proto tají znepokojujícím tempem, kvůli čemuž bude výstup na nejvyšší horu světa v budoucnu ještě nebezpečnější než dnes. Tvrdí to americký vědec John All, který tento region dlouhodobě sleduje.
V Severní Koreji letos málo prší. Místní státní tisk informuje o extrémním suchu a píše, že očekává velké škody. Stranické noviny Rodong Sinmun volají po revolučních opatřeních v boji proti suchu. KLDR má přitom za sebou nejméně úrodný rok za posledních deset let. Nejuzavřenější zemi světa hrozí akutní nedostatek potravin.
Země nezvládá uspokojovat životní styl většiny Evropanů, a tak se každý rok stane, že Evropská unie žije takzvaně na ekologický dluh. To znamená, že přírodní zdroje, které jí planeta poskytuje, vypotřebuje mnohem dřív. Kdyby se takto k životnímu prostředí chovalo veškeré lidstvo, potřebovalo by ke svému životu každý rok ne jednu, ale 2,8 planety Země.
Jednomu z osmi milionů druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí, řada z nich může zmizet už v příštích desetiletích. Upozorňuje na to rozsáhlá zpráva, kterou v pondělí v Paříži zveřejnil mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Studie takového významu vyšla naposledy v roce 2005.
V pátek 3. května se konal druhý protest za ochranu klimatu. Akce začala stejně jako v březnu na Malostranském náměstí, kde demonstranti přednesli své požadavky. Poté se vydali na pochod, který vedl centrem města, kolem Úřadu vlády a končil na Staroměstském náměstí. Ke stávce se podle organizátorů vedle pražských studentů přidali opět i středoškoláci z další asi dvacítky měst, například z Ostravy, Brna, Plzně, Semil či Valašského Meziříčí. Protesty studentů v březnu podpořili zástupci z Hnutí Duha a Greenpeace i někteří vědci a akademici.
Středoškoláci v pátek opět vyjdou do ulic stávkovat za lepší ochranu klimatu. Jejich březnový protest neměl očekávanou odezvu u politiků - místo záruky řešení klimatické krize se jim dostává podle jejich slov akorát „výsměchu a ignorace“. Chtějí proto být znovu slyšet. Zapojí se většina krajských měst, ale nově třeba i pražští vysokoškoláci a v neděli se do ulic chystají i rodiče - pochodovat za lepší klima pro jejich děti v budoucnu.
Šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která v posledním půlroce inspirovala statisíce školáků na celém světě k boji za ochranu klimatu, se ve středu ve Vatikánu setkala s papežem Františkem. Na závěr jeho generální audience na náměstí Svatého Petra s ní papež krátce hovořil a ona přitom držela ceduli s nápisem "Připojte se ke klimatické stávce".
I kdybychom okamžitě přestali produkovat emise skleníkových plynů, do roku 2050 ztratí alpské ledovce téměř polovinu svého objemu. Švýcarští vědci navíc předpovídají, že pokud se bude situace vyvíjet nejhorším možným scénářem, Alpy mohou do konce století přijít o všechny své ledovce.
Do konce letošního roku zrušit dotace na fosilní paliva nebo ukončit provoz jedné čtvrtiny uhelných elektráren. Studenti z německé odnože hnutí Fridays For Future, které studentskými stávkami v ulicích upozorňuje na klimatické změny, definovali v Berlíně svoje požadavky. Slibují si od nich, že zmírní dopady globálního oteplování.
