Zhruba dvě desítky lidí protestovaly od rána před budovou ministerstva životního prostředí v pražských Vršovicích. S transparenty a vlajkami symbolicky blokovali vchod do budovy, čtyři demonstranti rozvinuli transparent s nápisem "Ministerstvo životního selhání Richarda Brabce?". Úředníci ministerstva do budovy volně vcházeli.
Někteří živočichové se přizpůsobují rychlému tempu změny klimatu, část to ale nestíhá. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílelo 64 odborníků, mezi nimiž byl i vědecký pracovník katedry zoologie olomoucké Univerzity Palackého Peter Adamík. Jeho studie se soustředila především na ptáky, na kterých je podle něj změna nejlépe poznat a dají se pozorovat po dobu mnoha let. Jak konkrétně na ně změny klimatu doléhají, popsal v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V odlehlých oblastech za severním polárním kruhem už od června zuří požáry. Pro arktickou oblast je to v létě běžný jev, ten se ale v posledních týdnech změnil na Sibiři v kalamitu. Oheň, šířící se ruskou tajgou, vyvolává obavy u klimatologů kvůli obrovskému množství oxidu uhličitého, který do ovzduší vypouští.
Když vědci zkoumali stav populace špicberských sobů, kteří se jinde než na stejnojmenném norském souostroví nevyskytují, došli ke znepokojivému zjištění. Našli nezvykle velké množství uhynulých zvířat, které výrazně převýšilo každoroční průměr - letos jich bylo víc než 200. Podle vědců je na vině změna klimatu.
Současné klimatické změny nemají obdoby a způsobil je člověk. Stav, ve kterém se teď Země nachází, je bezprecedentní. Ukázala to nová rozsáhlá studie, která zmapovala data za poslední dva tisíce let.
Nehledě na letní prázdniny se v Berlíně konala minulý týden v pátek další stávka studentského hnutí Fridays for Future. Středoškoláci na těchto akcích naléhají na politiky, aby začali řešit klimatickou krizi - a to nejen v Německu. "Hnutí ukazuje, že mládež se zajímá o politiku a budoucnost, kterou chce chránit. Myslím, že je při výkonu politické funkce důležité mít na paměti i děti a právě jejich budoucnost," říká pro server Aktuálně.cz poslankyně zemského sněmu v Severním Porýní-Vestfálsku Wibke Bremsová, která se v parlamentu věnuje právě otázce klimatických změn.
Každou vteřinu kvůli přírodním katastrofám přijde o domov jeden člověk. Tajfuny, povodně, sesuvy půdy a další podobné pohromy připraví ročně o střechu nad hlavou podle nezisková organizace Norská rada pro uprchlíky (NRC) na 26 milionů lidí. Naopak kvůli suchu a zhoršené kvalitě půdy bude do roku 2045 na světě 135 milionů uprchlíků, varuje OSN. Tyto černé scénáře spojuje jediné - klimatická změna.
Česko je podle zprávy nadace Bertelsmann sedmé nejlepší na světě v dosahování cílů udržitelného rozvoje. Těchto 17 cílů si stanovily země OSN před čtyřmi lety a chtějí jich dosáhnout do roku 2030. Česko je už nyní plní z 80 procent. Podle zprávy se mu daří vymýtit chudobu, naopak nedostatečný je boj se změnami klimatu nebo s obezitou.
Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se omluvil za své výroky na adresu školáků a studentů, kteří v desítkách zemí pravidelně v pátek demonstrovali za ochranu klimatu. Hanák na červnovém setkání ekonomických diplomatů prohlásil, že děti "místo aby dostaly přes držku, každý pátek chodí do ulic a stávkují za něco, čemu ani nerozumí". Nyní uvedl, že výrok považuje za nešťastný a podle něj takto neměl vyznít.
Na 26 tisíc vědců z Německa, Rakouska a Švýcarska se letos spojilo, aby podpořili páteční studentské stávky za klima pořádané hnutím Fridays for Future. Sdružení přijalo podobný název - Scientists for Future. Hned na začátku se k němu přidala i německá klimatická vědkyně Heike Hubenerová. "Svět potřebuje přísun svěžích nápadů, protože ty dosavadní problém s klimatickými změnami očividně nevyřešily," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč se rozhodla stávkujícím středoškolákům pomáhat.
Pokud by se vyplnily předpovědi vědců, bylo by za třicet let v oceánech na hmotnost víc plastu než ryb. Nezisková organizace The Ocean Cleanup se tomu snaží zabránit systémem na shromažďování odpadu pomocí mořských proudů. Systém už nějakou dobu testuje. Nyní ho aktivisté přesunuli do Velké tichomořské odpadkové skvrny, což je místo s extrémně zvýšenou koncentrací mořského odpadu mezi americkou Havají a Kalifornií. Pokud bude projekt úspěšný, měl by z oceánů do pěti let uklidit až polovinu plastového odpadu. Podívejte se ve fotogalerii, jak systém funguje.
Nizozemci obývají území, které z velké části leží pod úrovní hladiny moře. Během staletí vybudovali důmyslný systém bariér a kanálů na kontrolu vody. Globální oteplování ale všechno mění. Vlivem tání ledovců se začne zvyšovat hladina moří a hráze chránící Nizozemsko přestanou stačit. "Vodu máme pod kontrolou a ještě tak 50 až 70 let to udržíme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz výzkumník a glaciolog z univerzity v Utrechtu Peter Kuipers Munneke. "Moment, kdy hladina moře stoupne tak, že už ji nezastavíme, přijde určitě. Důležité je se ptát, kdy to přijde."
Několik desítek ekologických aktivistů, kteří protestují proti prodloužení provozu chvaletické elektrárny, zablokovalo v pátek odpoledne hlavní vjezd do elektrárny. Další desítky se jich utábořily u vedlejšího vjezdu. Jedni z iniciátorů protestu z občanského hnutí Limity jsme my uvádí, že na místě byly až stovky demonstrantů. V symbolickém protestu budou pokračovat i v sobotu. Protest nijak nenarušuje chod elektrárny, pracovníci mohou přicházet a odcházet. Na místě je zatím asi 120 lidí a policie, která zatím nemusela zasahovat.
Těžba na dně oceánů zažívá rozmach přesto, že ještě ani nezačala. Podle zjištění neziskové organizace Greenpeace už bylo vydáno 29 licencí na průzkum mořského dna v oblastech Pacifiku, Atlantiku a Indického oceánu. Firmy pátrají po dosud neobjevených zásobách nerostných surovin. Jejich případná těžba by ale podle ekologů ohrozila už tak křehký mořský ekosystém.
Česká republika má za sebou mimořádně horký červen. Průměrná teplota 20,7 stupně Celsia byla nejvyšší od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry zaznamenávat. Zároveň je na většině území Česka extrémní sucho. To vše ale automaticky neznamená, že průměrné teploty čím dál rychleji porostou i v následujících letech, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zvyšování teploty může podle něj kolísat. Pořád větším problémem bude také degradace půd a odlesňování, tvrdí klimatolog.
Evropská unie se loni shodla na strategii, podle které by se do roku 2030 mělo z obnovitelných zdrojů vyrábět 32 procent energie. Český plán přitom počítá jen se zhruba pětinovým podílem. Podle nové analýzy Komory obnovitelných zdrojů energie by ale Česko mohlo dosáhnout na bezmála 25 procent. "Pokud by se vláda rozhodla být v čisté energetice tahounem, může být podíl čisté energetiky ještě vyšší," uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.
Příběh žačky Anny Mezgerové, která tvrdí, že dostala důtku za absence kvůli účasti na stávkách za lepší klima, se rozvinul ve zcela nové vyznění. Podle vyjádření školy za poslední pololetí žádnou důtku nedostala. Pouze v minulosti, ty však s ohledem na časovou souslednost nemohly s hnutím Fridays for Future souviset. Mezgerová však trvá na svém - důtku za absence kvůli boji za klima dostala, jen to nemůže nijak dokázat.
Solární automobil byl až do této chvíle pouze snem vizionářů. Vzniklo sice několik prototypů, žádný se však ani zdaleka nepřiblížil sériové produkci. Až s nizozemským vozem Lightyear One možná přijde změna. Futuristicky tvarované auto totiž podle svých tvůrců umí dobíjet akumulátor sluneční energií a na silnicích by se mělo objevit do dvou let. Nenechte se však zmást, ačkoliv vůz umí jezdit na sluneční paprsky, stále je to primárně elektromobil, který se snadno připojí do zásuvky.
Teprve patnáctiletá žákyně Anna Mezgerová se angažuje jako mluvčí hnutí Fridays For Future, které organizuje studentské stávky za klima. Ve své domovské Základní škole Na Chodovci však pro své aktivity nenašla pochopení. Dostala důtku třídního učitele za vysokou absenci, přestože přinesla omluvenky od rodičů. Tvrdí, že to nebyla jediná nepříjemnost, se kterou se kvůli boji za lepší klima ve škole setkala. Ministerstvo školství přitom podobné aktivity žáků podporuje.
"To se máme všichni přesunout do Německa?" ptá se Jeroen Kramer, který provádí návštěvníky podél velké mořské bariéry Maeslant. Ta dokáže zabránit moři, aby při silných bouřích zaplavilo pobřeží jižního Nizozemska, kde leží i přístavní město Rotterdam. Vlivem klimatických změn ale hrozí, že do konce století stoupne hladina oceánu a obří bariéra nebude stačit. Nizozemci proto neustále zdokonalují systém na kontrolu vody. Velká část jejich území totiž leží pod úrovní hladiny moře.
