Vlna veder v Evropě vzniká tehdy, když se sem dostane horký africký vzduch, což souvisí s určitým postavením tlakových níží a výší, vysvětluje pro Aktuálně.cz Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu. Experti podle něj v poslední době ale pozorují, že se zmíněný jev děje mnohem častěji a vzduch ze Sahary je zároveň mnohem teplejší. "A to je právě jeden z projevů klimatické změny," říká.
Zprávy o vlnách veder v médiích mnohdy doprovázejí fotografie šťastných lidí u bazénu. Takový vizuální doprovod ale podle zakladatele projektu Fakta o klimatu Ondráše Přibyly může jen napomáhat k nesprávnému pochopení projevů klimatické změny u veřejnosti. "Fotky lidí, kteří jsou z vedra unavení a omývají si hlavu, mohou komunikovat vlnu veder mnohem lépe," uvádí pro Aktuálně.cz.
Západní Evropa se potýká s obrovským suchem, v řadě zemí vůbec nejhorším v historii. Vysychají koryta řek, klesají hladiny přehrad a umírají ryby. Na některých místech se po desítkách let objevily dávno zatopené památky nebo vraky lodí z druhé světové války, jinde farmáři bojují o úrodu.
Suché a horké léto střídané bouřkami s prudkými přívalovými dešti. Častější povodně i požáry. Sníh v zimě jen vzácně. Podle astrofyzika a odborníka na životní prostředí Jana Hollana bude počasí v Česku v příštích třiceti letech často extrémní. Do sedmdesáti let očekává kvůli klimatické změně rozpad mnoha států světa. Zásadní je podle něj přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.
Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech.
Kvůli rychlému zdražování nemá část mladých na nájem. Šetří na jídle a hledá práci s lepším výdělkem. Téměř polovina mladých v anketě Aktuálně.cz přiznává, že má problém vyjít s penězi. Přestože nepatří mezi nejzranitelnější, vláda by se jejich problémům podle sociologů měla věnovat. "Mají pocit, že bude v příštích letech jen hůř," říkají. Pomoci mohou vyšší výdělky z brigád bez odvodů pojistného.
Vlny veder a požáry, které v červenci zasáhly Evropu, za sebou zanechaly nejen spálenou půdu, ale i tisíce mrtvých. Mezitím se také ukázalo, že hranice věčného sněhu stoupla až nad vrchol nejvyšší evropské hory. Červencové novinky o klimatu přináší pravidelný měsíčník online deníku Aktuálně.cz.
Anglie se letos v létě potýká s mimořádně horkým a suchým počasím. Stromy shazují listy, vznikají požáry a v části země se voda nesmí používat na zalévání zahrad, plnění bazénů nebo mytí aut. Jindy zelené parky v Londýně jsou po týdnech horka zežloutlé a vyschlé, výrazněji totiž nepršelo už několik týdnů. V červenci meteorologové v zemi poprvé v historii naměřili teplotu přes 40 stupňů Celsia.
V národním parku České Švýcarsko hoří již druhý týden. Ve čtvrtek hasiči bojují s požárem hlavně u Pravčické brány a Křídelní stěny. Okolí Pravčické brány proto ještě zůstává veřejnosti uzavřené. Záběry správců parku ukazují spálenou krajinu nedalekého Pravčického dolu, skalnatého údolí, kde zbyly jen ohořelé pahýly stromů. Už po pár dnech od požáru tam ale začínají rašit nové rostliny.
V národním parku České Švýcarsko už druhý týden hoří. Na vině jsou podle odborníků nejen vedra a možná lidská nedbalost, ale hlavně smrkové a borové monokultury. "Smrky v nižších nadmořských výškách budou mít v budoucnu problém kvůli oteplování. V důsledku extrémního počasí jsou oslabené a náchylné k napadení kůrovcem, lehce podléhají i požárům," vysvětluje lesník a lesnický poradce Aleš Erber.
Pod náporem svalstva se "rychlokuřatům" lámou nohy a mnohdy pak nezvládnou ani dojít k potravě a umírají hladem nebo žízní. Jde o systémové týrání zvířat, říká OBRAZ.
Požár v Českém Švýcarsku je pro společnost katastrofou, přírodní tragédie to ale není, říká biolog Přemysl Bobek z Botanického ústavu Akademie věd, který se zabývá požárovou ekologií. Oblast podle něj v minulosti zažila i horší požáry a zdejší příroda se z nich vždy dokázala sama zotavit. Podobných událostí ale bude přibývat, varuje. A to kvůli nešetrnému modernímu lesnictví i klimatické změně.
Poslední přirozené útočiště vzácných goril horských se ocitá v ohrožení. Demokratická republika Kongo rozhodla, že vydraží povolenky na těžbu ropy a zemního plynu v oblastech, kam zasahuje také část národního parku Virunga, který je zapsán na seznamu UNESCO.
Horké dny v městech budoucnosti by měly být podle expertů pro obyvatele o poznání příjemnější než v současných zástavbách. Nabídnou více stínů pod stromy, procházku kolem vodního kanálu a také větší chládek uvnitř. Čtvrti, které se nyní v Česku staví, ale mají k ideálu daleko. "Opatření se sice do mnoha projektů zahrnují už dnes, ale je to jen dobrovolné," říká ekoložka Petra Kolínská.
Evropa se potýká s vysokými teplotami, které na několika místech přesáhly 40 stupňů Celsia. Doporučením nevycházet na přímé slunce a pít dostatek tekutin ale zvířata v zoologických zahradách nerozumí. Ošetřovatelé jim proto přichystali různé způsoby, jak se při vlně veder zchladit.
Nám, Čechům, všechno trvá „trochu dýl“, ale nakonec snad pochopíme, že se musíme změnit, abychom dokázali zastavit oteplování, abychom unikli spalujícím vedrům.
Část Evropy v těchto týdnech sužuje vlna veder. Ve Francii, Španělsku nebo Řecku je dlouhodobé sucho a na mnoha místech vypukly rozsáhlé požáry. Naprosto rekordní teploty ale zažívá i Spojené království. Ostrovy, které jsou známé svým deštivým počasím, nejsou na letní horka vůbec připravené a úřady vydaly nejvyšší stupeň varování.
Teploty na jihu Evropy překročily čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vlně extrémního počasí tu zemřely stovky lidí, další nebezpečí pro místní představují rozsáhlé lesní požáry, které už týden sužují Francii, Španělsko, Portugalsko a také Řecko.
