V loňském debutu Zrcadla ve tmě vystihl pocity dnešních dvacátníků, kteří se vyrovnávají s nenaplněnými sny. Teď natočil film A pak přišla láska... o ženě v krizi středního věku, která hledá naději u kartářky. V rozhovoru režisér Šimon Holý popisuje, proč ještě nezfilmoval svůj osobní příběh o coming-outu mladého žida i proč mu česká kinematografie připadá odtržená od současných problémů.
Jak se staré myšlenkové šablony stávají v moderních hybridních společnostech směšnými.
Ekologický summit v Egyptě skončil mnohem lépe, než se čekalo. I proto, že se od něj nečekalo prakticky nic.
S letošní klimatickou konferencí COP27 se pojí rovnou několik kontroverzních témat. Pořádá ji represivní Egypt, sponzorem je producent tun plastových lahví končících v přírodě a aktivisté z chudších zemí, kde je klimatická změna nejzřetelnější, si nemohou účast dovolit.
Má jen pár milimetrů, přesto děsí své okolí. Bodnutí od černobíle pruhovaného komára tygrovaného může vyústit v nákazu horečkou dengue nebo virus zika. Dříve se ho obávali jen obyvatelé jihovýchodní Asie, kvůli stoupajícím teplotám se druh usazuje i v Německu. Situaci v zemi, která patří k silně ohroženým klimatickou změnou, popisuje text ze seriálu Ohroženi klimatem.
Jestli něco nutně potřebujeme, pak hledat pravdu. Nenechat lži, aby nás ovládaly. Začínáme od začátku. Dezinformátoři volají po nové revoluci, lžou. Společnost by měla dělat opak.
Někteří studenti Univerzity Karlovy a dalších vysokých škol v Česku začali stávkovat za klima. Požadují aktivnější zapojení české vlády do řešení problémů klimatických změn. Například požadují, aby v Česku do roku 2033 skončily uhelné elektrárny a nahradily je obnovitelné zdroje energie či aby vláda chránila lidi s nízkými příjmy při současné energetické krizi.
S čím přichází na nové písňové desce Brian Eno, vlivná postava elektronické hudby a popkultury vůbec? Za albem, jehož název se dá přeložit jako Už žádné navěky věků, stojí radikální pocit: lidstvo opravdu může skončit, možná se blížíme apokalypse. Co je to za situaci? Jak se cítíme? A odkud čerpat naději?
Globální klimatická krize představuje existenční hrozbu pro naši planetu, řekl v pátek americký prezident Joe Biden v projevu na klimatické konferenci Organizace spojených národů v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Delegáty konference šéf Bílého domu ujistil, že Spojené státy na tuto výzvu reagují s naléhavostí.
Letošní říjen v Česku byl s průměrnou teplotou 10,7 stupně Celsia čtvrtý nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové měsíční průměry počítat. Ve srovnání s průměrem z let 1991 až 2020 bylo letos v říjnu o 2,5 stupně tepleji, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Výrazně teplejší byla druhá polovina měsíce, kdy se teploty pohybovaly vysoko nad normálem.
Poprvé v historii bude Česko na důležité klimatické konferenci COP27 mluvit za celou Evropskou unii. Jako předsednický stát vede vyjednávání s dalšími 194 zeměmi z celého světa.
„Proč se lepíme k obrazům a na silnice? Narušujeme tím běžný provoz, abychom upozornili na změnu klimatu,” říká člen Extinction Rebellion Petr Klásek. „Rizika si uvědomujeme. Když se aktivisté lepí na vozovku, vždy nechají jeden pruh volný, kdyby potřebovala projet sanitka. Když útočí na obrazy, vybírají si takové, které jsou chráněné sklem. Účelem není někomu ublížit, nebo něco zničit,” dodává.
Politici vyvolali představu, že u nás dávky a pomoc čerpají lidé, kteří to nepotřebují, podvodníci. A představu, že si vše musíme „zasloužit“. Musíte si zasloužit i dávky v nezaměstnanosti, podporu. Absurdní.
Evropská komise nahlásila, že z rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020 putovalo na podporu ekologických cílů 276 miliard eur (6,7 bilionu korun), ve skutečnosti ale byly klimatické výdaje spíše okolo 200 miliard. S takovýmto závěrem přišel Evropský účetní dvůr (ECA), který zkritizoval způsob, jakým unijní exekutiva evidovala výdaje na boj proti změně klimatu.
Třicet let stará dohoda, která měla chránit energetické společnosti, se obrací proti státům, které ji podepsaly. Firmy ji používají jako důvod, proč žádat vysoké odškodné od vlád, které se pokoušejí o přechod k obnovitelným zdrojům. Aktuálně.cz přináší říjnové novinky o klimatu.
Sociologický výzkum pro nadaci Friedrich-Ebert-Stiftung by měl mít premiér Petr Fiala na svém pracovním stole. Měli by ho mít na stole katolíci a evangelíci. Měli by ho mít před očima všichni starší třiceti let.
Češi, kteří momentálně předsedají Evropské unii, dosáhli ve čtvrtek večer dohody se zástupci ostatních institucí na omezení emisí CO2 z aut. Z výrobních linek v EU by tak po roce 2035 neměly sjíždět nové diesely a benziňáky, ale jen elektromobily. Opatření ještě musí schválit evropští poslanci a Rada EU zastupující členské státy. Předpokládá se ale, že to bude formalita.
Nemocniční oddělení v Keni, kde lékaři poskytují akutní pomoc lidem trpícím podvýživou, se v posledních letech plní malými dětmi. Hlad, který se šíří africkou zemí s 54 miliony obyvatel, má příčiny v suchu, nejhorším za čtyři desetiletí. Situaci v zemi přibližuje další text ze seriálu Aktuálně.cz Ohroženi klimatem, který představuje země nejvíce sužované klimatickou změnou.
Klidně i desetkrát za rok kočují mongolští nomádští pastevci spolu se svými zvířaty nekonečnými pláněmi své země. Jejich tradiční kulturu a životní styl, který se po staletí takřka nezměnil, nyní ohrožuje nový fenomén. Následky klimatických změn připravují jejich stáda o pastvu a v zimě dokonce i o život. Jedinečnou mizející kulturu zachytili přímo v Mongolsku reportéři Aktuálně.cz.
Do roku 2050 by na světě mohlo být přes 216 milionů klimatických uprchlíků. To jsou lidé, kteří opouštějí své domovy kvůli extrémnímu počasí, přírodním katastrofám a dalším dopadům klimatické změny. Už teď je jich víc než běženců, kteří prchají před válkami. Jsme svědky migrační vlny, která zasáhne celou planetu.
