Na území dnešní Libye ležela před více než dvěma tisíci let osada Kyréna, v té době nejbohatší území celé Afriky. Své bohatství získala hlavně díky rostlině s názvem silphium, kterou milovali Řekové i Římané a nechal si ji dovážet císař Julius Caesar. Náhle ale vyhynula. Na odpověď, proč se tak stalo, přišli vědci až nyní.
V Indii a sousedním Pákistánu je takové vedro, že ptáci padají z oblohy a lidé balancují na "hranici přežití". Teploty už po několik týdnů přesahují 45 stupňů Celsia. Vědci uvádějí, že ptát se na to, zda je na vině klimatická změna, je už zastaralá otázka.
Kůrovcová kalamita zpomaluje, hlásí správci českých lesů i experti. Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů tento trend pokračovat. Pokračující sucho, které Česko trápí už několik měsíců, to ale může změnit. "Pokud bude teplé suché počasí, tak by naopak mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," říká entomolog Miloš Knížek.
Firma Uniles ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše získá od státu opět nejvíc velkých lesnických zakázek na období 2022 až 2026. Ze 34 nabízených jich Uniles vyhrál sedm.
Svět míří k oteplení o více než tři stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Čas na změnu a udržení růstu teplot pod 1,5 stupně, ke kterým se země zavázaly, se krátí, zbývají jen tři roky, domnívá se Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC). Zpravodajský server Aktuálně.cz přináší měsíční přehled novinek o klimatu.
Česko po dvou letech opět trápí sucho. V posledních dnech zasáhlo více než čtvrtinu republiky, osm procent území postihl nejhorší stupeň. Po teplé zimě bez sněhu přišel nejméně deštivý březen za deset let, půdě tedy chybí potřebná vláha. A je pravděpodobné, že tento stav potrvá po zbytek roku, a to zejména v oblastech spojených se zemědělstvím.
Prolétli jsme s vědci z České zemědělské univerzity nad Středočeským krajem, abychom zjistili, jak krajina kolem Prahy vypadá z ptačí perspektivy. Obří lány polí bez mezí, jejichž okraje ukusují nekonečné areály hal a domy nalajnované do pravidelných bloků. Let byl součástí výjimečné studie, jejíž výsledky mají kraji naznačit, jak hospodařit a plánovat v krajině. Fotografie pochází z roku 2020.
Klimatická změna a současná geopolitická krize mají jednu věc společnou: příčinou je mimo jiné závislost na fosilních palivech, říká klimatolog a geofyzik Michael E. Mann. "Řešením pro oba (problémy) je odříznout se od fosilních paliv tak rychle, jak jen to půjde,” uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz muž, který byl členem panelu OSN, jenž před 15 lety získal Nobelovu cenu za mír.
Na odlehlém místě na Sibiři u města Čerskij se pasou bizoni, velbloudi, koně nebo pižmoni. Nejsou tady náhodou, přivezli je sem dva vědci, kteří doufají, že zvířata mohou zmírnit dopady klimatických změn. Prvním krokem je ale obnovit krajinu do podoby, která zde byla před deseti tisíci let.
Vesmírná turistika škodí planetě a připomíná, jak moc začínají být miliardáři odtržení od reality.
Sankce, které členové NATO a další země uvalili na Rusko kvůli vojenské invazi, se dotkly také ropy, plynu a uhlí. Tedy fosilních paliv, která při používání uvolňují emise skleníkových plynů. Omezený dovoz by v některých zemích mohl urychlit přechod na obnovitelné zdroje, v jiných rozšíří vlastní těžbu uhlí. V měsíčním přehledu zpráv o klimatu jsme se tentokrát zaměřili na toto jediné téma.
Stoupající hladina moří a eroze půdy připravila o domov už více než čtyři miliony obyvatel Bangladéše. Místní vědci se obávají, že kvůli klimatické změně jich bude v následujících letech mnohem více, a proto přišli s plánem na vyřešení problémů vysídlených lidí. Jmenuje se Mongla.
Hraje v Národním divadle, má za sebou hlavní roli v muzikálu Lazarus i spoluúčast na scénáři představení Bezruký Frantík. Letos ho ve Zlaté kapličce čeká Shakespeare a na Kampě zase inscenace o Martě Kubišové. Přesto Igoru Orozovičovi divadlo nestačilo a s autorskými písněmi vyráží na hudební turné. V rozhovoru mluví o cestách mimo západní civilizaci, environmentálním žalu i srbských kořenech.
V roce 2019 vyšly do ulic tisíce mladých Dánů. Chystali se žalovat vlastní vládu kvůli ignorování hrozeb klimatické krize. Pak se vláda změnila a nová středolevá koalice s premiérkou Mette Frederiksenovou v čele slíbila radikální změny. Filmová režisérka Phie Amboová se rozhodla zmapovat, jaké byly první kroky politiků. "Nebyla jsem si jistá, jestli si uvědomují závažnost situace," říká.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
Sedm let pracuje Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN na studii klimatické změny. V minulém týdnu vydal velkou hodnotící zprávu svého výzkumu. A její výsledky mluví jasně. "Vědecké důkazy jsou jednoznačné: klimatická změna je hrozbou pro život," uvádí. Zprávu schvaluje panel se zástupci 195 států, na výsledcích tak panuje téměř celosvětová shoda.
Žádný stín, rozpálené ulice, nedostatek parků pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnohých evropských metropolích. Klimatické změny navíc mohou přinést ještě více dní s extrémními teplotami či naopak extrémními srážkami. Jak by se měla na budoucí klima evropská města připravovat? Na to bude hledat odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
V nové pohádce Tajemství staré bambitky 2 dostala roli královny, kterou to ze zámku táhne na venkovskou chalupu. Bydlet na samotě u lesa by herečku Veroniku Khek Kubařovou lákalo i v osobním životě, jenom si na to zatím připadá moc křehká. Jak se svou jemnou náturou zapadla do Dejvického divadla, proč nepohrdá romantickými komediemi a čím ji fascinuje Výměna manželek?
Zavázali se výrazně snížit dopad svého podnikání na životní prostředí, místo činů ale mnohdy sází na reklamu. Ukázala to nová studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch, která prověřila 25 nadnárodních gigantů ohledně toho, jak reálný je jejich avizovaný boj s klimatickými změnami. A na jedničku z ní nevyšel nikdo.
Téměř veškerý sníh, na kterém závodí sportovci na olympiádě v Pekingu a v dalších čínských městech, je umělý. Na místech, kde jsou závodiště, totiž přes rok skoro nesněží, a pokud ano, tak jen pár centimetrů. Problém s nedostatkem sněhu mají ale i další oblasti, kde se hry v minulosti konaly. Přečtěte si lednové novinky o klimatické změně a jejím dopadu nejen na sport, ale i na život v mořích.
