Rusko soustřeďuje podél hranic s Ukrajinou obrovskou vojenskou sílu. Satelitní snímky pořízené firmou Maxar Technologies v první polovině dubna a zveřejněné americkým deníkem Wall Street Journal odhalují nebývalou koncentraci letadel, vrtulníků, dronů, rušiček a také polní nemocnici.
Zákon všech zákonů. Právě takovou přezdívku si v Bruselu vysloužil nový klimatický zákon, který Evropskou unii přinutí radikálně snížit emise skleníkových plynů. Dosud provolávané klimatické cíle totiž mění v právní závazky.
Vztahy USA a Číny jsou nejhorší za desítky let. Washington označuje Peking za autokratický režim a hlavního strategického soupeře na globální scéně. Číňané odpovídají, že Amerika je demokracií v úpadku, bez morální autority. V jedné důležité oblasti ale obě země vyjadřují vůli spolupracovat - v boji proti klimatickým změnám.
Člen americké krajně pravicové organizace Oathkeepers (Strážci přísahy) Jon Ryan Schaffer se jako první člověk stíhaný v souvislosti s lednovými nepokoji ve washingtonském Kapitolu přiznal k činům, z nichž jej obvinila prokuratura.
Americká vláda uvalila sankce na ruské firmy a několik jednotlivců s odůvodněním, že se vměšovali do voleb v USA a vedli kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám. Mezi pěti osobami zaujímá "prominentní" místo muž, který sám sebe označuje za politického konzultanta a jehož život je spojen s Ukrajinou stejně tak jako s Ruskem.
Spojené státy nechtějí a už ani nemohou být všude. Dělají politickou triáž největších hrozeb a problémů. Které řešit musí, které mohou a na které už nemají. Afghánistán se za dvacet let války přesunul do poslední kategorie.
Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Vyhostily deset ruských diplomatů z Washingtonu a uvalily na Rusko řadu ekonomických sankcí.
Historici možná budou jednou pro konflikt v Afghánistánu používat termín dvacetiletá válka. Prezident USA Joe Biden v úterý oznámil, že všech zbývajících 3500 amerických vojáků stáhne ze země 11. září 2021, spolu s nimi odejdou i spojenecké síly NATO. Odchod nastane na den přesně dvacet let poté, co teroristé z Al-Káidy zaútočili unesenými letadly na New York a Washington.
Spojené státy začnou společně se svými spojenci z NATO stahovat vojáky z Afghánistánu 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, oznámil prezident USA Joe Biden. Ministr obrany Lubomír Metnar uvedl, že Česko je připraveno své vojáky ve stanoveném termínu stáhnout. Afghánistán potvrdil, že jeho složky jsou plně schopné bránit svou zemi a rozhodnutí respektuje.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) pověřil české velvyslance ve Spojených státech a v Rusku, aby nabídli jako místo možného setkání prezidentů obou zemí Joea Bidena a Vladimira Putina Prahu. Uvedl to ve středu na Twitteru. Vše je podle Hamáčka, který je pověřený řízením ministerstva zahraničí po odvolaném Tomáši Petříčkovi (ČSSD), na začátku.
Za předčasné označil ve středu mluvčí Kremlu úvahy o termínu, místě a možné agendě americko-ruského summitu, jehož uspořádání navrhl americký prezident Joe Biden v úterním telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Telefonát označil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS za věcný.
První jednání mezi novou administrativou amerického prezidenta Joea Bidena a reprezentací Číny minulý měsíc ukázalo, že vztahy mezi Washingtonem a Pekingem budou velmi problematické. Jednou z mála oblastí, kde ovšem chtějí obě mocnosti spolupracovat, je zmírňování dopadů klimatických změn. Pro Bidena je to klíčová agenda celé jeho politiky.
Americký prezident Joe Biden nestáhne vojáky USA z Afghánistánu k 1. květnu, jak se zavázala administrativa jeho předchůdce Donalda Trumpa. Jako nový termín Biden stanovil letošní 11. září, kdy si Spojené státy připomenou 20 let od teroristických útoků na New York a Washington. S odvoláním na své zdroje o tom ještě před oficiálním prohlášením Bílého domu informovaly zahraniční tiskové agentury.
Svůj plán mohutně investovat do americké infrastruktury Biden nazval klíčovým testem schopnosti Spojených států obstát v soutěži s Čínou. Pokud má pravdu, není jisté, zda je namístě naděje, nebo obava. Ani Obama, ani Trump s obdobným plánem kvůli politickému rozštěpení Ameriky neuspěli.
Bude to historicky první setkání podobného druhu: celkem čtyři členové německé a japonské vlády se sejdou v polovině dubna, aby jednali o bezpečnostní situaci v oblasti Východočínského moře. Ministři zahraničí a obrany obou zemí chtějí, aby region byl "svobodný a otevřený", napsal japonský list Yomiuri. Reagují tím na rostoucí obavu z postupu Číny.
Po celou svoji politickou kariéru byl Joe Biden středový demokrat, který uznával roli federální vlády v podpoře ekonomiky a občanů, ale nebyl pro plošné státní zásahy. Jako prezident USA se ovšem rozhodl pro jiná řešení. Podle něj přišel čas mohutných výdajů do modernizace ekonomiky, přechodu energetiky na čisté zdroje a do rozšíření programů sociálního a zdravotního zabezpečení.
