Od svého vzniku se Izrael těšil nezpochybnitelné americké záštitě, založené na široké nadstranické shodě politiků i voličů. Teď se začala rozpadat. Počítat s tím musí Joe Biden, jeho nástupci v Bílém domě i židovský stát.
Prezident USA Joe Biden se dostal do hledáčku světových médií kvůli svému výroku na adresu reportérky, která se ho chtěla zeptat na jeho postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu. "Ne, nemůžete. Jen když se dostanete před auto zrovna v momentě, když budu šlapat na plyn. Jen žertuju," odpověděl Biden.
Válka v Gaze je prvním vážným testem zahraniční politiky Joea Bidena. Navzdory své dobré znalosti mezinárodních vztahů mu izraelsko-palestinský konflikt přináší problémy i doma. Americký prezident se ocitl pod politickou palbou opozičních republikánů, kritizují ho ale také demokraté z jeho vlastních řad.
Intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou pokračuje, centrem náletů se hned po půlnoci stalo město Gaza. Mezi zasaženými budovami byly kanceláře katarského Červeného půlměsíce v Gaze a také jediná klinika pro trasování nákazy covidem-19, napsala agentura AFP. Úřady v Gaze odpoledne ohlásily, že od 10. května, kdy boje začaly, přišlo o život 215 Palestinců. Izrael má 12 mrtvých.
Mobil, klíče, hrnek na kávu - a zbraň u pasu. Se 121 střelnými zbraněmi na sto obyvatel jsou Američané nejozbrojenějším národem světa a vyjít z domu ozbrojený bude nyní v řadě oblastí Spojených států ještě snazší. V některých případech bez nutnosti jakéhokoliv povolení nebo výcviku. Příslušné zákony upravilo od letošního února už pět amerických států.
Představuju si, jaké pocity asi má Jens Stoltenberg, když Zeman NATO poučuje, že nemá odcházet z Afghánistánu, ale ruský útok na vlastní zemi cudně zamlčí.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu aktualizovala svůj web, na němž předkládá data o dopadech klimatických změn ve Spojených státech. Učinila tak poprvé po čtyřech letech. Zveřejňování údajů blokoval bývalý prezident Donald Trump, který informace o klimatických změnách několikrát označil za falešné zprávy. Poprvé také uznala, že ke změnám klimatu přispívají lidé.
Skupina 150 republikánů ve čtvrtek založila nové hnutí, jehož cílem je zbavit Republikánskou stranu vlivu exprezidenta Donalda Trumpa a prosadit v ní reformy. Skupinu vedou hlasití Trumpovi kritici Evan McMullin a Miles Taylor a připojilo se k ní rovněž několik bývalých republikánských guvernérů či zákonodárců.
V okolí amerického prezidenta Joea Bidena vzrůstá napětí. Lobbuje se, intrikuje, někdo se bude radovat, jiný bude zklamaný. To všechno kvůli místům velvyslanců na amerických ambasádách ve světě. Volných jich jsou desítky, zájemců jsou ovšem stovky. A Bidenovo rozhodnutí je na spadnutí.
Zadat si se současnou českou vládou vyžaduje od USA a dalších spojenců odvahu. Kauza Vrbětice je jasná, česká zahraniční politika ale ne. Máme jen svoji vnitropolitickou řež, Hamáčkovy stranické půtky, Babišovy střety zájmů. A Miloše Zemana, který sedí Putinovi na lopatě.
Praha byla v minulých dnech zmiňována jako místo, kde by se případně mohl konat plánovaný summit prezidentů USA a Ruska Joea Bidena a Vladimira Putina. Už v polovině dubna ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že nabízí českou metropoli pro schůzku obou státníků. Z vyjádření analytika a srovnání minulých prezidentských summitů však vyplývá, že Praha nemá mnoho šancí.
Nezaznamenal jsem nějaké zásadní informace, které by pro mě znamenaly vysvětlení té plánované cesty ministra Hamáčka do Moskvy, řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Prvních 100 dnů v úřadě může americký prezident Joe Biden označit za úspěch. Urychleným očkováním potlačil epidemii koronaviru v USA, americkému byznysu i občanům poslal mohutnou finanční pomoc. Při dosahování dalších klíčových cílů už Bidena ale čekají velké problémy a bitvy s republikány.
Během prvních 100 dnů v Bílém domě představil Biden politický program, který má změnit Spojené státy. Amerika by se o něco více podobala Evropě. Více sociálních jistot, více státní podpory, ale také "velká vláda" a vyšší daně.
Americký prezident Joe Biden ve svém projevu v Kongresu v noci na čtvrtek vyzval Senát, aby v květnu schválil policejní reformu, jež nese jméno Afroameričana George Floyda, který loni zemřel při brutálním zásahu policie v Minneapolisu. Návrh zákona, jehož cílem je především skoncovat s rozsáhlou imunitou pro policisty, již schválila Sněmovna reprezentantů.
Před zhruba 100 dny nastoupil Joe Biden do Bílého domu. Jeho dosavadní prezidentské působení hodnotí pozitivně přes 50 procent Američanů. Je to lepší vysvědčení, než měl Donald Trump, který se přes tuto hranici nikdy nedostal. Biden zvládl svůj klíčový úkol, potlačení epidemie koronaviru. Sjednotit Ameriku, jak si předsevzal, se mu ale nepodařilo.
Americký prezident Joe Biden v sobotu formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že odmítá politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, podle ministra zahraničí Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu odmítá.
Vrcholní politici, ale i lídři podnikatelské sféry a odboráři v pátek vystoupili během virtuálního klimatického summitu, jehož tématy byly technologické inovace a ekonomické příležitosti. Miliardář Bill Gates řekl, že plnění ekologických závazků se neobejde bez nových technologií. Polský prezident Andrzej Duda chce do roku 2040 v Polsku omezit uhelnou energetiku a do roku 2049 ji eliminovat úplně.
