Ruský automobilový průmysl nejsou jen žigulíky, černé papalášské limuzíny ZiL nebo Volha, případně nesmrtelná nákladní auta všeho druhu. Ještě v dobách Sovětského svazu tamní automobilky vymyslely na politickou objednávku celou řadu takzvaných "všudychodů". Aut, která byla schopna překonat jakýkoliv terén i ve skutečně extrémních podmínkách. Jedním z takových "všudychodů" byl i ZiL E167.
Některé vánoční tradice nejsou zase tak staré, jak se může možná zdát, upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz historička Eva Doležalová. Například stromeček začali lidé v českých zemích zdobit až ve druhé polovině 19. století. To, že dárky nosí Ježíšek, je podle ní mimo jiné způsobené tím, že svatý Mikuláš chodí v předvečer 5. prosince, tudíž nemůže chodit i čtyřiadvacátého.
Na některé dárky se vyplatí počkat, obzvlášť když jde o třetí díl dobře započaté knižní série. Soupis výtvarného díla Josefa Čapka, který v roce 2019 začalo vydávat humpolecké kulturní centrum 8smička, je více než jen bibliofilsky vypraveným katalogem se všemi odbornými náležitostmi.
Publicista Štěpán Černoušek shromažďuje informace o utrpení Čechoslováků v sovětských lágrech. Při takzvaném stalinském Velkém teroru z let 1937 a 1938 bylo zavražděno přes 1300 Čechů. "Jde o nové a neprobádané téma," popisuje Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz i české pobočky ruské organizace Memorial. Rozhovorem deník Aktuálně.cz zakončuje seriál Češi a Velký teror.
Součástí moderních Vánoc jsou dárky pod stromečkem. V Muzeu hraček na Pražském hradě, které bylo po dlouhé odmlce nedávno opět otevřeno, vědí, o čem děti snily před sto lety i po čem toužily docela nedávno. Od panenek ze slámy přes parní stroj, dětský oltář až po trochu hororové koupací panny z porcelánu nebo figurky ze Star Wars. Pojďte se s námi projít dětskými sny.
Ani podcast Přepište dějiny se v posledních dnech kalendářního roku neubránil bilancování. Před svátky nabízí přehled historických knih, které jeho autoři z letošní produkce považují za nejinspirativnější. Patří k nim paměti revolucionáře z roku 1989, čtení o Slovensku, feminismu, civilizační krizi i komplikovaných osudech generálů. Na své si přijdou také čtenáři komiksu.
Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané Slovenské století patří k těm nejpodstatnějším.
Známější vozidlo v Maďarsku pravděpodobně nevzniklo. Kloubový autobus Ikarus 280 se objevil vlastně ve všech zemích někdejšího východního bloku. Musel, protože hromadnou dopravu ve městech využívalo stále více lidí a tehdejší autobusy přestávaly stačit. Mnoho lidí na něj dodnes nedá dopustit, přestože měl celou řadu chyb.
Východočeské muzeum v Hradci Králové vystavuje stovky vánočních ozdob. "Propojili jsme staré s novým a představujeme jak materiály, z kterých se dělaly vánoční ozdoby v 19. století, tak i současnou českou skleněnou produkci," představuje expozici její kurátorka Martina Vlčková. Návštěvníci tak mají možnost porovnat stoleté ozdoby s těmi současnými od českých lokálních firem. Podívejte se sami.
Příběh panovnice Marie Terezie v koprodukčním televizním seriálu vyvrcholí závěrečným pátým dílem, který Česká televize odvysílá na Nový rok. Hrdinku tentokrát ztvárnila Rakušanka Ursula Straussová. Jejího chotě Františka Štěpána Lotrinského stejně jako v předchozích epizodách hraje Vojtěch Kotek.
Mramorová zvonice v severoitalské Pise se před 20 roky po náročné rekonstrukci znovu otevřela návštěvníkům. Šikmá věž dodnes patří k nejoblíbenějším cílům turistů na Apeninském poloostrově, počátkem 90. let minulého století přitom hrozilo, že se zhroutí.
Hlavní nádraží v Praze se otevřelo 14. prosince 1871, tehdy ještě jako Nádraží císaře Františka Josefa. Původní budovu nahradila počátkem 20. století nová, postavená podle návrhu architekta Josefa Fanty. Spolu s přilehlou halou nad nejstaršími nástupišti je nyní největší secesní památkou v Česku. Podívejte se na méně známé historické snímky nejdůležitějšího nádraží v zemi.
Trval rok a půl a v jeho důsledku zemřelo 91 lidí. Před 41 lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický generál Wojciech Jaruzelski výjimečný stav. Režim se chtěl zbavit sílící opozice a armáda začala zasahovat do všech oblastí života, vojáci hlídkovali po městech a uniformy museli nosit dokonce i televizní hlasatelé.
Historické archivy skrývají mnoho překvapení a toto je jedno z nich. V rozsáhlé sbírce 120 let starých barevných fotografií (která je sama o sobě unikátní) se nachází jedna zcela výjimečná série. Na rozdíl od převládajících statických pohledů na budovy a turistické atrakce z celého světa jsou v ní zachyceny živé výjevy z Alžírska a Tuniska. Právě tak se rodila cestovatelská a pouliční fotografie.
Mělo to být jen provizorní řešení, mezityp, než v Mladé Boleslavi začne výroba úplně nového lidového automobilu, který později dostal jméno 1000 MB. Nakonec ale Škoda 440 vydržela ve výrobě skoro deset let, byť druhou polovinu svého života už pod označením Octavia. A ačkoliv pohlednému tudoru nikdo neřekne jinak než Spartak, oficiálně se tak auto nikdy nejmenovalo.
Když před 80 lety zaútočila japonská armáda na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji, zemřelo 2335 amerických vojáků. Mezi těmi, kteří přežili, byl tehdy jednadvacetiletý Lauren Bruner. Na poslední chvíli se dostal z potápějící se lodi USS Arizona, kterou zachvátily plameny.
Dosud téměř neprobádanou kapitolou z historie československých legií v Rusku jsou osudy legionářů, kteří v této zemi zůstali. Badatelé organizace Gulag.cz odhadují, že jich bylo kolem 2000. Mnoho z nich skončilo kvůli svému původu na popravišti anebo zahynuli v gulagu. Jedním z nich byl i Tomáš Hájek.
Někdy si lžeme do kapsy, jako Češi hledáme v dějinách roli obětí, bojíme se převzít zodpovědnost za naše činy. K přepisování dějin dochází, Masaryk byl velký přepisovač. Chceme upozornit na mýty v naší historii, říkají publicista Martin Groman a historik Michal Stehlík, autoři podcastu Přepište dějiny. V roce 1938 dostala důvěra v politiku těžkou ránu, přišli jsme o ni v roce 1968, dodávají.
Někdy si lžeme do kapsy, jako Češi hledáme v dějinách roli obětí, bojíme se převzít zodpovědnost za naše činy. K přepisování dějin dochází, Masaryk byl velký přepisovač. Chceme upozornit na mýty v naší historii, říkají publicista Martin Groman a historik Michal Stehlík, autoři podcastu Přepište dějiny. V roce 1938 dostala důvěra v politiku těžkou ránu, přišli jsme o ni v roce 1968, dodávají.
V roce 1934 přišla Tatra s prvním sériovým autem s proudnicovou karoserií na světě. Model T77 způsobil senzaci v Československu i v zahraničí a o kopřivnické automobilce věděl rázem celý svět. O tři roky později měla premiéru vylepšená Tatra 87 a i ona se stala světovou senzací. Postarala se o to dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, která s autem projela Afriku i Jižní Ameriku.
