Reklama
Reklama

Historie


Historik Jan Němeček
Historik Jan Němeček
Historik Jan Němeček

Historik: Stalinovi nebylo možné uniknout, Československo pro něj bylo příliš cenné

Nezájem západních velmocí o střední Evropu znamenal, že do Prahy v květnu 1945 nepřišli Američané, ale Rudá armáda. Což ovlivnilo osudy Československa na desítky let. Pro stanovení čáry dotyku americké a sovětské armády byl podle historika Jana Němečka rozhodující slib, že Sovětský svaz pomůže porazit Japonsko. "Z toho vyplynul i jejich postoj k osvobození Prahy," říká v rozhovoru pro Ekonom.

Peter Demetz, 1999
Peter Demetz, 1999
Peter Demetz, 1999

Zažil výslech na gestapu i českou mstu Němcům. Demetz popsal Prahu černou a zlatou

Když jeho matka v létě 1942 dostala příkaz k transportu, Peter Demetz si vzal na pár hodin volno z práce. Doprovodil ji tramvají k pražskému Veletržnímu paláci, kde bylo židovské shromaždiště. Kolem pobíhající děti a posedávající osamělí staří lidé. Ještě si řekli pár slov. Její tmavohnědý kufr, její vlasy prokvetlé stříbrem: viděl ji tak naposledy. Brzy nato zemřela v Terezíně, bylo jí 51 let.

Generál Patton v Praze
Generál Patton v Praze
Generál Patton v Praze

Ze zápisků generála Pattona: Rusové nás při oslavě vítězství chtěli zpít do němoty

Jak to, že v té části Československa, kterou osvobodili Američané, je patrný normální počet kachen, slepic, ovcí, krav a koní, zatímco po přechodu do ruské zóny tato zvířata zmizí nebo se stanou vzácnými? I takových věcí si ve válečném deníku všímá generál George S. Patton, jehož vojáci osvobodili Plzeň. Popisuje také oslavy vítězství se sovětskými důstojníky nebo lov na schwarzenberském panství.

Pražské metro, Praha, historie, výročí, doprava, MHD, Domácí
Pražské metro, Praha, historie, výročí, doprava, MHD, Domácí
Pražské metro, Praha, historie, výročí, doprava, MHD, Domácí

Obrazem: Jáma vedle jámy. Takhle vypadala Praha, když se stavělo metro

Před 50 lety se lidé v Praze poprvé svezli metrem. Už od poloviny 60. let ale výstavba podzemní dráhy značně ovlivňovala město. Stanice i některé úseky se budovaly z povrchu v hlubokých jámách, mizely kvůli tomu domy i celé ulice. Podívejte se na fotogalerii z výstavby pražského metra, včetně mnoha dosud nezveřejněných snímků z archivů.

Reklama
Vyšehrad první výkopy Akademie věd
Vyšehrad první výkopy Akademie věd
Vyšehrad první výkopy Akademie věd

Libuše tam žít nemohla, zjistili. Taje Vyšehradu odhalují archeologové už sto let

Ze starých bájí a pověstí je Vyšehrad známý jako místo spjaté s počátky češství, kde sídlila kněžna Libuše nebo odkud na koni Šemíkovi skočil rytíř Horymír. Ve skutečnosti zde ale žádná z těchto legendárních postav přebývat nemohla. Mýty o Vyšehradu dlouhá léta vyvrací archeologové. Cesta k odkrytí jeho tajemství začala prvním výkopem přesně před sto lety. Nyní ji ukazují historické snímky.

Sergio Leone
Sergio Leone
Sergio Leone

Pracoval až do úplného sebezničení. Ital Leone točil lepší westerny než Američané

"Mým nejoblíbenějším filmem je Hodný, zlý a ošklivý," nechal se slyšet americký režisér Quentin Tarantino. Spaghetti western z roku 1966 režíroval Sergio Leone. Italský filmař byl známý svou neústupností a lpěním na detailech. Neuměl se šetřit, pracoval až do úplného vyčerpání, a tak zemřel relativně brzo, v šedesáti. Tento týden uplynulo 35 let od jeho smrti.

Leonardo da Vinci, italský malíř, vědec, vynálezce, Magazín
Leonardo da Vinci, italský malíř, vědec, vynálezce, Magazín
Leonardo da Vinci, italský malíř, vědec, vynálezce, Magazín

Svými vynálezy předběhl dobu o staletí. Da Vinciho šifry dodnes zůstávají záhadou

Padák, vrtulník, obrněný tank i robot. Leonardo da Vinci vymýšlel tyto i řadu dalších vynálezů už staletí předtím, než začaly skutečně měnit svět. Od úmrtí slavného velikána uplynulo 505 let a výzkum tisíců jeho zápisků není u konce, protože je psal zprava doleva a občas v šifrách. Připomeňte si některé z da Vinciho maleb a důmyslných vynálezů, které mohly už před pěti staletími hýbat dějinami.

Reklama
Platón
Platón
Platón

Měl horečku a kritizoval otrokyni. Nově dešifrovaný svitek líčí Platónovo umírání

Nově dešifrované pasáže svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů to píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.

Čarodějnické procesy, čarodějnice, procesy, pálení čarodějnic, historie, Magazín
Čarodějnické procesy, čarodějnice, procesy, pálení čarodějnic, historie, Magazín
Čarodějnické procesy, čarodějnice, procesy, pálení čarodějnic, historie, Magazín

Temná historie pálení čarodějnic. Jak vypadaly čarodějnické procesy

Valpuržina nebo také filipojakubská noc je dnes milá slavnost, která odkazuje k lidovým zvykům. Věřilo se, že se po setmění zjevují ukryté poklady a vzduchem létají čarodějnice, které míří třeba na Petrovy kameny v Jeseníkách. Je to ale také příležitost připomenout si temnou historii pálení nevinných žen, které padly za oběť čarodějnickým procesům v Evropě, včetně českých zemí.

Reklama
Olomouc, historie, Velká Olomouc, výročí, Magazín
Olomouc, historie, Velká Olomouc, výročí, Magazín
Olomouc, historie, Velká Olomouc, výročí, Magazín

Obrazem: Jak Olomouc získala českou identitu. I kvůli závodu s Brnem

Ještě začátkem minulého století žilo ve městě Olomouc na dvacet tisíc obyvatel, Češi tvořili jen třetinu. Po dlouhých návrzích, jak podpořit hospodářský růst a především město počeštit, se touto dobou roku 1919 s Olomoucí sloučila dvě města a jedenáct předměstských obcí. Podívejte se na historické fotografie centra Arcibiskupství olomouckého.

Dagmar Hochová
Dagmar Hochová
Dagmar Hochová

Foto: Hochová vyfotila i mladého Havla, návrat Čáslavské nebo Palachův pohřeb

Moravská galerie v Brně otevřela retrospektivu přední dokumentární fotografky Dagmar Hochové, jejíž pozůstalost spravuje. Výstava v Pražákově paláci začala minulý týden, potrvá do 29. září. Hochovou ukazuje nejen jako pozorovatelku dětských her, což byla její nejznámější poloha, ale také coby portrétistku významných osobností nebo dokumentaristku změny režimu v roce 1989.

Vlakové nádraží Kladno, rekonstrukce
Vlakové nádraží Kladno, rekonstrukce
Vlakové nádraží Kladno, rekonstrukce

Památkáři vstoupili do sporu o historické nádraží. Reagují na "vyhrocenou situaci"

Kladenské hlavní nádraží patří k nejstarším budovám ve městě. Pamatuje rozvoj průmyslu i tragické historické události. Jenže místo původně schválené rekonstrukce má jít k zemi. Podle Správy železnic by se oprava nevyplatila. Místní sepsali petici a chtějí budovu zachránit. Nyní je podpořil Národní památkový ústav, který doporučil prohlásit budovu památkou, zjistilo Aktuálně.cz.

Reklama
Magnesia Litera, 2024, Tereza Matějčková
Magnesia Litera, 2024, Tereza Matějčková
Magnesia Litera, 2024, Tereza Matějčková

Magnesii Literu dostala filozofka Matějčková, kniha roku se ale odehrává v Moskvě

Na cenách Magnesia Litera pravicové Echo porazilo levicový Alarm. V kategorii za publicistiku vyhrála filozofka Tereza Matějčková s eseji a rozhovory pro týdeník Echo, v nichž kromě literatury píše o genderu či cancel culture. Porotci jí dali přednost před knihou o klimatických dezinformacích sociologa Vojtěcha Pecky, kterou vydal web Alarm a jež kritizuje třeba exprezidenta Václava Klause.

Sběratel umění Nicholas D. Lowry - projekt Identita, dokument
Sběratel umění Nicholas D. Lowry - projekt Identita, dokument
Sběratel umění Nicholas D. Lowry - projekt Identita, dokument

Český prastrýc měl továrnu na kondomy. Otec utekl nacistům, vypráví americký sběratel

Jeho předci v Praze založili vůbec nejstarší evropskou značku kondomů. Po nástupu nacismu ale musela rodina z vlasti uprchnout. Nicholas Lowry tak vyrůstal v New Yorku, kde dodnes působí jako prezident aukční síně Swann Galleries. Dlouhé roky přitom sbírá dobové české plakáty a nyní má za sebou natáčení celovečerního dokumentu Identita, ve kterém diváky provede historií českého grafického designu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama