Gilotina, symbol teroru i spravedlnosti, představuje jednu z nejkontroverznějších kapitol v historii trestního práva. Její vznik a použití odráží touhu po rychlém a "humánním" vykonávání trestu smrti. Přestože se mnozí domnívají, že gilotina je výtvorem francouzské revoluce, její kořeny sahají hlouběji do historie. Nástroj smrti byl používán i v jiných zemích pod různými názvy.
Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
Před sedmdesáti lety zemřel Auguste Lumiére, který s bratrem Louisem vynalezl nejen kinematograf, ale také barevnou fotografii vytvářenou takzvaným autochromovým procesem. Díky tomu se fotografovalo barevně už před více než sto lety. Na vybrané autochromové snímky z celého světa se můžete podívat v naší fotogalerii. Najdete na nich mimo jiné i mladého budoucího československého prezidenta Beneše.
Na podzim 1969 se mladý student německé výtvarné akademie vyfotil, jak osaměle hajluje před evropskými památkami. Někdy v holínkách a jezdeckých kalhotách, jindy zpustlý jako hippie zdvihal pravici před římským Koloseem, sochami francouzských králů či na úpatí vesuvského kráteru.
Pátečníci a Karel Čapek patří k sobě, říkají učebnice. Jenže některé věci se tam nedozvíte. "Drsné slovo tu vzácné nebylo a obhroublosti tu v klatbě nebyly," popsal tato setkání intelektuálů jeden z nich. Čapek Pátečníky fotil, ale u několika portrétů nebylo jasné, kdo na nich je. Podařilo se to zjistit autorům knihy Pátečníci na fotografiích Karla Čapka. Navíc přidali i mnoho zajímavých příběhů.
Klíčové momenty dějin se zapisují lidem do paměti skrze fotografie už od třicátých let devatenáctého století. Podívejte se na některé z nejslavnějších snímků historie, které byly dosud k vidění pouze v původní černobílé verzi. Aktuálně.cz je obarvilo.
Bohumil Hrabal se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor nevšedního pozorovacího talentu a strhujícího vypravěčského stylu. V každém i v jakékoli situaci se snažil najít pověstnou "perličku na dně" naděje a chuti do života. 28. března uplynulo 110 let od jeho narození, podívejte se na zásadní momenty jeho života.
Přesně před 35 lety, 24. března 1989, způsobil americký tanker Exxon Valdez obrovskou ekologickou katastrofu. U pobřeží Aljašky narazil do útesu a 41 milionů litrů ropy uniklo do moře. Za možnou příčinu vyšetřovatelé pokládali opilost kapitána, soud to ale nepotvrdil.
Trvalo to čtvrt století a stálo čtvrt miliardy korun, barokní zámek Týnec na úpatí Šumavy se ale konečně otevírá veřejnosti. Kdysi ruina bez oken je kompletně opravená. Zdi vymalovali současní umělci a lákadlem je i největší soukromá sbírka děl malíře Josefa Váchala. Objekt patří sběrateli umění Janu Pelánku Lazarowitzovi s manželkou Hanou Jirmusovou Lazarowitz. Zámek otevřou umění a veřejnosti.
Škoda 1000 MB představovala bez nadsázky zlom českého automobilového průmyslu. Kvůli ní vznikl v Mladé Boleslavi nový závod, který byl nejmodernější v celém východním bloku. "Embéčko" ale především dostalo oproti Octavii zcela novou konstrukci se samonosnou karoserií, motorem vzadu a pohonem zadních kol. A právě dnes od premiéry vozu uběhlo 60 let.
"Takovou ženu, jakou maluje ve svých fantastických mazanicích, bych mu přál za manželku," vzkázal recenzent Josefu Čapkovi za jeho kubistický obraz Postava. Nemohl tušit, že malba se skutečně vztahuje k malířově milované dívce.
Lidská fantazie nezná hranic, člověk udělá cokoliv, aby si ulehčil život. Vynálezci proto napínají síly k neuvěřitelným duševním výkonům. Výsledkem jsou zařízení, která měla svým uživatelům pomoci v nejrůznějších situacích, z očividných důvodů se ale hitem nestala. Seznamte se s navijákem špaget, ňadromyčkou, namáčečem koblih a dalšími výstřelky lidského umu a představivosti.
Zemřel tragicky v roce 1987. Na havlíčkobrodské psychiatrické klinice, kde byl hospitalizován, spadl ze schodů a zlomil si vaz. Bylo mu 31 let. Teprve nyní nakladatelství Torst vydalo knihu jeho veršů nazvanou V říši snů aneb Lyrika, epika a motyka Miroslava Ptáčka.
Jen pár dnů předtím, než německá vojska v březnu 1939 obsadila Čechy, Moravu a Slezsko, zaútočilo Maďarsko na Podkarpatskou Rus. Československá armáda území bránila v několikadenní válce, od níž tento týden uplynulo přesně 85 let. V meziválečném období tehdy nejvýchodnější cíp Československa, dnes ležící na Ukrajině, vzkvétal. Vznikaly tam školy či pošty, často se jménem prezidenta Masaryka.
Přesně před 110 lety se v Praze otevřel nynější Mánesův most. Původně nesl jméno po rakouském následníku trůnu, arcivévodovi Františku Ferdinandovi. Nikdo tehdy nevěděl, že mu zbývají necelé čtyři měsíce života, než podlehne při atentátu. Nový most spojil Staré Město s Malou Stranou. Nahradil řetězovou Rudolfovu lávku, která sloužila od roku 1869. Podívejte se na historické snímky obou mostů.
Jednou řekl, že nemá lepší náhradu za tenhle svět, kde přitom strávil rok v komunistickém kriminálu a deset let v exilu. Básník, hudebník a výtvarník Pavel Zajíček minulý týden "tenhle svět" opustil.
"Ještě přezku, popruhy a je hotovo, můžete jít do bitvy," říká Petr Brožek a ukazuje hrubě "vybouchaný" a nevzhledný tvar plechového klobouku. V dílně poblíž Českého Brodu restauruje a vyrábí různé části plátové zbroje. Využívá při tom i původní starobylé techniky. A nehledě na moderní dobu je dnes toto řemeslo náročnější než před staletími.
Najít spřízněnou duši pro život není nic snadného a ti odvážnější zkouší štěstí i přes inzeráty. První inzerát na seznámení v českých zemích vyšel před 230 lety, 8. března 1794, v tehdejších Poštovských novinách. Adept jeho prostřednictvím hledal "na celý život dívku dobrého vychování, jejíž tvář není poznamenána neštovicemi".
Umělci, politici, pionýrky, svatí i jednooký Žižka. Z motivů, které se od vzniku republiky objevily na peněžních bankovkách, jde vyčíst historii země i její dobovou kulturu. Identitu československého státu zpočátku utvářeli výtvarní umělci včetně třeba Alfonse Muchy, první skutečně ucelenou sérii bankovek mělo Česko ale až v 80. letech minulého století.
V létě roku 1959, tedy před pětašedesáti lety, se v Moskvě odehrála slavná "kuchyňská debata" mezi sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem a americkým viceprezidentem Richardem Nixonem. Chruščov tam řekl, že Sověti už jsou v mnohém před USA a do sedmi let budou ve všem daleko před nimi. Fotoreportéři amerického časopisu, kteří přijeli s Nixonem, ale viděli Sovětský svaz a jeho satelity úplně jinak.
