Lidé jsou od přírody zvídaví tvorové. Pídění se po odpovědích na otázku "Jak se to mohlo stát?" nám proto nedá spát. Čím těžší je se dobrat vysvětlení, tím víc dané téma fascinuje. Projděte si galerii záhadných a nevysvětlitelných jevů, nad nimiž si lidstvo láme hlavu mnohdy i celá staletí. Mají nějaké logické vysvětlení?
Německá režisérka Leni Riefenstahl byla oddaná myšlenkám nacismu za vlády Adolfa Hitlera i po druhé světové válce. Tvrdí to tvůrci nového dokumentárního filmu nazvaného jednoduše Riefenstahl, který měl tento čtvrtek premiéru na benátském festivalu. Autoři jako první získali přistup k archivu umělkyně.
Lord Mountbatten, mentor mladého prince Charlese, a tedy nynějšího krále Karla III., byl v britské královské rodině oblíben. Sloužil dokonce jako místokrál Indie před jejím osamostatněním. Popularitě se ale netěšil v Severním Irsku, kde na něj Irská republikánská armáda (IRA) spáchala atentát. Došlo k němu přesně před 45 lety, 27. srpna 1979.
Motor napříč u poháněných předních kol? Kořeny dnešního standardu sahají mnohem hlouběji do historie než k Issigonisovu "Knedlíku" Mini, který se začal prodávat před 65 lety. John Walter Christie tuto koncepci o půl století dříve prosadil u cestovních a závodních aut i hasičských speciálů. Převratná byla i jeho koncepce "vše vzadu", tentokrát v případě tanků. Jeho řešení používala i sovětský T-34.
Sídlo nejmocnějšího člověka planety. Do budovy ležící uprostřed hlavního města Spojených států je prakticky nemožné nepozorovaně proniknout. Další díl seriálu Aktuálně.cz o nejstřeženějších místech světa se věnuje Bílému domu.
Katastrofy způsobené lidskou chybou nebo nedbalostí zanechávají hluboké stopy v historii a ukazují na křehkost našich technologií a systémů. Ať už jsou to průmyslová selhání, ekologické havárie nebo dopravní nehody - všechny z nich často způsobily maličkosti, kterým šlo předejít, kdyby člověk dodržoval přísnější bezpečnostní normy nebo pečlivěji plánoval. Projděte si ty nejhorší z nich.
Jestliže Škoda 1000 MB znamenala pro československý automobilový průmysl v lecčems významný milník, nástupnická Škoda 100 už byla spíše přešlapováním na místě. V době, kdy automobilky přecházely na koncepci vše vpředu, měla "stovka" stále motor vzadu a pohon zadních kol. Přesto vůz slavil prodejní úspěch, který začal přesně před pětapadesáti lety, 25. srpna 1969.
Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů.
Bájná Atlantida, zmizelé dopravní letadlo, posádka velké americké lodi či stále neznámá totožnost sériových vrahů. I když se naprostou většinu záhad podaří brzy vysvětlit, s některými si vědci a odborníci lámou hlavy desítky nebo dokonce stovky let. Deník Aktuálně.cz přináší souhrn takových dosud neobjasněných událostí z celého světa.
Před 56 lety do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. "Dočasný pobyt" okupantů trval více než dvacet let. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, co o srpnových událostech víte.
Někdejší šéf československé diplomacie Jan Masaryk se večer před svou smrtí v roce 1948 prudce pohádal se třemi muži, protože nechtěl podepsat neznámý dokument. O dosud tajných detailech, které mění pohled na politikovo úmrtí, informoval redaktor deníku Aktuálně.cz Jan Horák s tím, že Černínský palác má nyní k dispozici nové dokumenty ze zahraničních archivů.
"Svět je teď bez velkých témat. Až náraz by ukázal, jestli má společnost v sobě skutečnou víru v demokracii," říká k výročí invazí vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 historik Michal Stehlík. Podle něj je naším historickým zvykem jít do konformní pozice. "Neseme si trochu mýtus, že nás vždy někdo větší převálcuje, a když počkáme, tak se to přežene," dodává nejen k období normalizace.
Hranice problému, jak a proč zobrazovat na filmovém plátně erotiku, se během 20. století značně posouvala. Přesto je to stále ožehavé téma, na němž se mnozí neshodou ani dnes. Pro někoho je nahota přirozená, jiný se může cítit pobouřen i odhaleným kotníčkem. Galerie nabízí přehled snímků napříč světovou kinematografií a ukázky, jak daleko byli filmoví tvůrci ochotni zajít v otázce lechtivých scén.
Bývalá rozhlasová hlasatelka Dagmar Hazdrová vysílala během okupace v srpnu 1968 více než dva dny v kuse. Do královéhradeckého rozhlasu nastoupila v roce 1961, kdy byla atmosféra v Československu velmi uvolněná. To se ale za pár let značně změnilo. "Národ úplně ztuhl," líčí pro Aktuálně.cz. O svých zkušenostech bude mluvit také 21. srpna na pražském Výstavišti v rámci akce NeverMore 68.
Spojené státy podnikly během studené války několik tisíc špionážních letů nad území Sovětského svazu či k jeho hranicím. Vyčnívá mezi nimi příběh pilota Garyho Powerse, jímž pilotované letadlo sestřelila v roce 1960 sovětská raketa. O dva roky později byl součástí slavné výměny vězňů. Připomeňte si příběh amerického pilota, který by v sobotu oslavil pětadevadesáté narozeniny.
Prostituce je stará jako lidstvo samo. Ať už byly legální či nikoliv, vždy existovaly chrámy hříchů, které navštěvovali králové i celebrity. A v novodobé historii je ke špionážním i "jiným" účelům využívali i nacističtí pohlaváři. Podívejte se na historické nevěstince, které se proslavily svou výzdobou i klientelou.
Slovinský architekt Josip Plečnik je v Česku známý hlavně jako autor úprav Pražského hradu z doby úřadování prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Tvář hlavního města ale ozdobil i další výraznou stavbou - kostelem Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, který se stal dominantou Vinohrad a součástí panoramatu Prahy. Kostel se začal stavět přesně před 95 lety.
Varujeme všechny citlivé duše. Tyto fotografie jsou poněkud obskurní, bizarní a občas i trochu strašidelné. Zároveň se však výrazně zapsaly do historie umění i do historie lékařských věd. Pořídil je francouzský neurolog Guillaume Duchenne de Boulogne v 19. století, když s pomocí elektrod zkoumal, jak vznikají výrazy v lidských tvářích.
Dobové záběry ukazují, jak pouhých dvacet vteřin zemětřesení nad ránem 26. července 1963 změnilo Skopje, hlavní město Makedonie v bývalé Jugoslávii, ve skrumáž trosek a sutin s tisícovkami mrtvých a zraněných.
Fotografický archiv amerického Červeného kříže skrývá pozoruhodný soubor snímků. Je na nich český učitel František Bakule se skupinou postižených dětí, který po neshodách odešel z Jedličkova ústavu a založil si vlastní. Už v té době prosazoval volnou výchovu, odmítal tělesné tresty, a dokonce usiloval o zavedení sexuální výchovy do škol. Jeho práci s postiženými podpořil i prezident Masaryk.
