Sedmdesáté výročí slaví významná organizace, díky které leží v Evropě největší urychlovač částic na světě. CERN na hranicích Švýcarska a Francie stál hned za několika vědeckými objevy, které přinesly Nobelovu cenu i technologie, bez nichž si současný život lze jen těžko představit.
Na obří průmyslové komplexy, které ožívají kulturou, jsme u nás díky Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě zvyklí. Němci mají ale u hranic s Francií industriální památku, kterou před 30 lety ocenilo i UNESCO. Rozlehlý areál Železáren Völklingen je jedním z nejvýznamnějších symbolů průmyslové revoluce v Evropě a dnes funguje jako muzeum hutnictví a místo pro umění i přírodu.
Někdy má člověk pocit, že se mu smůla lepí na paty a horší to už být nemůže. Občas ze splínu pomůže, když se člověk rozhlédne trochu kolem. Uvidí třeba vynálezce, kterého zabila zkouška vlastního prototypu padáku, nebo Japonce, který přežil výbuch atomovky v Hirošimě i o tři dny později v Nagasaki. Podívejte se na největší smolaře, kteří byli ve špatný čas na špatném místě.
Byli mazaní, charismatičtí a inteligentní. Na vidinu výhodné investice a pod falešnou identitou nachytali desítky lidí, bankovní a státní úředníky nevyjímaje. Létali po světě, bydleli v luxusních hotelech a od svých obětí vybírali miliony korun. Nad taktikou a úspěchem největších šejdířů 20. století zůstává rozum stát, projděte si je krok po kroku.
Svět je plný záhadných míst, jejichž účel je dodnes neznámý. "Přepište dějiny," volají občas popularizátoři některých prastarých monumentů. Podiv vzbuzuje třeba naleziště Puma Punku se svými precizně opracovanými stavbami. Pravda je ale vedle teorií o mimozemském původu střízlivější, materiálu k bádání dost. Na světě existují stavby starší než klasické písmo. Podívejte se na některé z nich.
V dobách dávno minulých se vařilo z ingrediencí, které nám dnes už připadají zvláštní, nebo bychom je v obchodech těžko hledali. Na veverky nebo bobří ocasy by navíc asi ani nikdo chuť neměl, ale co taková moruše nebo rak? Právě tyhle dvě ingredience se nachází na unikátním menu restaurace Monastiq, jejíž kuchařský tým hotelu Mandarin Oriental Prague hledal inspiraci v dobových kuchařkách.
Tolik se za posledních 140 let změnil svět? Zdá se to téměř neuvěřitelné. Kolorované fotografie z konce devatenáctého století, které pořídil Šiniči Suzuki, ukazují japonské krásky, samuraje, lučištníky a nabízejí i pohled do tehdejších domácností. Ukazují, jak vypadala návštěva lékaře, jak si tátové hráli s dětmi i jak vypadalo dopadení zloděje.
"Nemám se za co stydět," reagoval Miloš Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz na otázku k jeho slovům o Ferdinandu Peroutkovi. Před lety ho obvinil z fascinace nacismem a napsání článku "Hitler je gentleman". Po vleklém soudním sporu se za Zemana musel omluvit stát. Exprezident však dodnes trvá na svém. A přidává další obvinění, nad kterými historici kroutí hlavou. Peroutkova vnučka zvažuje žalobu.
V Česku je značka Primeros pevnou součástí popkultury. Zahrála si v oscarovém filmu Obchod na korze, automat na kondomy se omylem objevil v pohádce Tři veteráni a logo značky inspirovalo obal alba Citová investice Michala Horáčka a Petra Hapky. Zmínka o "choulostivém zboží", o kterém psal Bohumil Hrabal, může vyvolat rozpačitý úsměv, osud zakladatele značky ale provází tragické dějiny 20. století.
Lidé jsou od přírody zvídaví tvorové. Pídění se po odpovědích na otázku "Jak se to mohlo stát?" nám proto nedá spát. Čím těžší je se dobrat vysvětlení, tím víc dané téma fascinuje. Projděte si galerii záhadných a nevysvětlitelných jevů, nad nimiž si lidstvo láme hlavu mnohdy i celá staletí. Mají nějaké logické vysvětlení?
Německá režisérka Leni Riefenstahl byla oddaná myšlenkám nacismu za vlády Adolfa Hitlera i po druhé světové válce. Tvrdí to tvůrci nového dokumentárního filmu nazvaného jednoduše Riefenstahl, který měl tento čtvrtek premiéru na benátském festivalu. Autoři jako první získali přistup k archivu umělkyně.
Lord Mountbatten, mentor mladého prince Charlese, a tedy nynějšího krále Karla III., byl v britské královské rodině oblíben. Sloužil dokonce jako místokrál Indie před jejím osamostatněním. Popularitě se ale netěšil v Severním Irsku, kde na něj Irská republikánská armáda (IRA) spáchala atentát. Došlo k němu přesně před 45 lety, 27. srpna 1979.
Motor napříč u poháněných předních kol? Kořeny dnešního standardu sahají mnohem hlouběji do historie než k Issigonisovu "Knedlíku" Mini, který se začal prodávat před 65 lety. John Walter Christie tuto koncepci o půl století dříve prosadil u cestovních a závodních aut i hasičských speciálů. Převratná byla i jeho koncepce "vše vzadu", tentokrát v případě tanků. Jeho řešení používala i sovětský T-34.
Sídlo nejmocnějšího člověka planety. Do budovy ležící uprostřed hlavního města Spojených států je prakticky nemožné nepozorovaně proniknout. Další díl seriálu Aktuálně.cz o nejstřeženějších místech světa se věnuje Bílému domu.
Katastrofy způsobené lidskou chybou nebo nedbalostí zanechávají hluboké stopy v historii a ukazují na křehkost našich technologií a systémů. Ať už jsou to průmyslová selhání, ekologické havárie nebo dopravní nehody - všechny z nich často způsobily maličkosti, kterým šlo předejít, kdyby člověk dodržoval přísnější bezpečnostní normy nebo pečlivěji plánoval. Projděte si ty nejhorší z nich.
Jestliže Škoda 1000 MB znamenala pro československý automobilový průmysl v lecčems významný milník, nástupnická Škoda 100 už byla spíše přešlapováním na místě. V době, kdy automobilky přecházely na koncepci vše vpředu, měla "stovka" stále motor vzadu a pohon zadních kol. Přesto vůz slavil prodejní úspěch, který začal přesně před pětapadesáti lety, 25. srpna 1969.
Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů.
Bájná Atlantida, zmizelé dopravní letadlo, posádka velké americké lodi či stále neznámá totožnost sériových vrahů. I když se naprostou většinu záhad podaří brzy vysvětlit, s některými si vědci a odborníci lámou hlavy desítky nebo dokonce stovky let. Deník Aktuálně.cz přináší souhrn takových dosud neobjasněných událostí z celého světa.
Před 56 lety do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. "Dočasný pobyt" okupantů trval více než dvacet let. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, co o srpnových událostech víte.
Někdejší šéf československé diplomacie Jan Masaryk se večer před svou smrtí v roce 1948 prudce pohádal se třemi muži, protože nechtěl podepsat neznámý dokument. O dosud tajných detailech, které mění pohled na politikovo úmrtí, informoval redaktor deníku Aktuálně.cz Jan Horák s tím, že Černínský palác má nyní k dispozici nové dokumenty ze zahraničních archivů.
