Letošní rok bude pro Británii prvním, kdy bude do místní sítě proudit více elektřiny z "čistých" zdrojů než z těch, které generují uhlíkové emise. Minulý týden to oznámil provozovatel britské rozvodné sítě National Grid. S jistotou to předpovídá na základě situace z prvních pěti měsíců roku, v nichž ekologicky šetrná výroba poprvé předčila fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny v Británii.
Domů šetřících energii v Česku přibývá. Roste především počet staveb energetické třídy B - tedy těch velmi úsporných. Zatímco před pěti lety jich bylo pět tisíc, v roce 2017 už osm tisíc. Staví se rovněž více pasivních domů - ty z celkového počtu nové postavených rodinných domů zatím tvoří asi šest procent. Vyplývá to z dat projektu Česko v datech a společností Deloitte a Servodata. S úsporami přitom pomáhají i chytré systémy, které dokáží řídit výrobu i spotřebu elektřiny či tepla v domácnosti.
Snížení spotřeby energie a omezení jejího plýtvání má v EU stále větší význam. V roce 2007 stanovili vedoucí představitelé EU cíl snížit do roku 2020 roční spotřebu energie v Unii o 20 %. Opatření v oblasti energetické účinnosti jsou stále více uznávána jako prostředek nejen k dosažení udržitelných dodávek energie, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení bezpečnosti dodávek a snížení výdajů za dovoz, ale i k podpoře konkurenceschopnosti EU.
Kampaň nazvaná "Greenpiss" se snaží na Facebooku zdiskreditovat ekologické aktivisty a koncept obnovitelné energie. Tváří se jako soukromá iniciativa, ale provozují a financují ji lidé s přímými vazbami na agentury, které spravují veřejný obraz firem v majetku českého podnikatele Pavla Tykače. Ten v současnosti masivně investuje do uhelné energetiky a těžby v Česku i zahraničí.
Loni změnilo dodavatele elektřiny nebo plynu skoro půl milionu lidí. Obchodníci s energiemi ale často balancují na hraně zákona, když lidem vnucují dodávky za často nevýhodných podmínek. Za odstoupení od smlouvy jim pak hrozí nepřiměřené pokuty. Čas takzvaných energetických šmejdů by měl ale brzy skončit. Největší dodavatelé energií podepsali etický kodex, který obchodní prostředí kultivuje. Zároveň začne od příštího roku platit nová legislativa, která jejich aktivity omezí.
Prudký pokles kapacity výroby elektřiny z jádra ohrozí plnění klimatických cílů a bezpečnost dodávek elektřiny. Rozvinuté země by proto měly najít způsoby, jak prodloužit životnost svých jaderných reaktorů, varovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jádro je nyní druhým největším zdrojem nízkouhlíkové elektřiny, za vodními elektrárnami. Do roku 2040 mají být vyřazeny z provozu dvě třetiny jaderné kapacity.
Dalším krokem v boji s takzvanými energetickými šmejdy má být deklarace na ochranu spotřebitelů připravená Svazem obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR). K jejímu podpisu se dnes zavázali vybraní dodavatelé energií po jednání s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO), Českou obchodní inspekcí, Energetickým regulačním úřadem a SOCR ČR. Seznam signatářů deklarace bude od začátku června k dispozici na webových stránkách SOCR ČR.
Do Česka po měsíci opět proudí ropa ropovodem Družba. Dodávky ze Slovenska byly obnoveny dnes ve 12:00. Uvedla to mluvčí státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová. Zároveň bylo ve stejný čas spuštěno hlavní čerpadlo v přečerpávací stanici Klobouky u Brna, čímž byl zprovozněn ropovod Družba na českém území, uvedla.
Česká energetická skupina ČEZ plánuje kromě Bulharska prodat majetek i v Rumunsku a Turecku. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to řekl deníku Hospodářské noviny (HN). Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na výstavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě. Většinu akcií ČEZ vlastní stát. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl HN, že o plánu prodeje majetku ČEZ neví, ale že již dříve ČEZ kritizoval za nepovedenou expanzi do ciziny. Firma zároveň oznámila, že plánuje změnu dividendové politiky.
Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to uvedl v dnešním vydání Hospodářských novin (HN). Babiš řekl, že se zástupci ArcelorMittalu o koupi jedná. Britská firma Liberty House, která plánuje hutě koupit, není podle premiéra transparentní. Skupina ArcelorMittal musí ostravský podnik a další evropské hutě prodat, aby mohla koupit největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii. Evropská komise (EK) již dříve sdělila, že Liberty House je vhodným zájemcem o ostravské hutě a může je převzít.
Čistá ropa z Ruska by měla do Česka přitéct mezi 26. a 28. květnem. Na Twitteru to v pátek uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Nový termín je o něco pozdější než předchozí - nejprve se hovořilo o 15. květnu, později o 20. až 25. květnu. Švagr dnes také poznamenal, že druhá zápůjčka ropy z nouzových zásob státu pokryje výrobu Unipetrolu v Litvínově do konce května. Do litvínovské rafinerie teče ropa ze státních rezerv od 1. května.
Švýcarská společnost Alpiq prodala své teplárny ve Zlíně a v Kladně energetické skupině Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Prodejní cena je přibližně 280 milionů eur (7,2 miliardy korun). Společnost Alpiq o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Transakci ještě musí schválit český antimonopolní úřad.
Maďarská ropná a plynárenská skupina MOL již obdržela testovací dodávky ruské ropy z ropovodu Družba. Agentuře Reuters to dnes potvrdily dva zdroje. Podle jednoho ze zdrojů má dodávaná surovina stále nadlimitní obsah organického chloridu. Dodávky ropovodem, kterým teče ropa i do České republiky, byly přerušeny koncem dubna právě kvůli znečištění touto látkou, která může poškodit rafinerie. Česká vláda mezitím schválila další zápůjčku ropy ze státních rezerv pro petrochemický holding Unipetrol.
Optimálním řešením pro stavbu nových bloků v Česku by byly jaderné zdroje menšího výkonu. V projevu na Evropském jaderném fóru (ENEF) v Praze to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odborníci upozorňují na to, že ve světě se tato modulární zařízení teprve vyvíjejí, praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí. Slovenský premiér Pellegrini na fóru také uvedl, že Česko a Slovensko zvažují, že by mohly otázku budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vyřešit společně.
Česko má v současnosti přes přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba pokryty komerční zásoby pohonných hmot na příštích 30 dní. Nouzové státní zásoby pak vydrží dalších 84 dní. Po jednání poradní skupiny, ve které jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu s pohonnými hmotami, to řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Distributoři podle něj navýšili dovozy nafty vlaky ze zahraničí.
Polsko, Německo, Bělorusko a Slovensko zastavily dovoz ruské ropy ropovodem Družba kvůli jejímu znečištění organickým chloridem. Ani do Česka aktuálně tímto ropovodem žádná ropa neteče, potvrdil v pátek předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Průmysl je nyní v nejistotě a hrozí zdražení pohonných hmot.
Nouzové zásoby ropy v Česku ke konci března meziročně klesly zhruba o tři dny na 83,71 dne průměrných čistých denních dovozů. Česko tak již třetí rok neplní směrnici EU, podle které má být zásoba na 90 dní. Na tiskové konferenci to dnes řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Dodal, že o navýšení zásob bude jednat s vládou. Energetická bezpečnost státu podle něj ohrožena není.
Energetická skupina ČEZ dnes obdržela od společností India Power a Eurohold závazné nabídky na koupi svých bulharských aktiv. Obě nabídky bude tuzemská firma nyní vyhodnocovat. Bez bližších podrobností to sdělila mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Na XV. Mezinárodním energetickém fóru se řešila budoucnost tuzemské energetiky i Rozvoj nových technologií a způsobů výroby ve světě.
Zprostředkovatelé nabídek energií by měli být regulováni a mít stejné povinnosti jako obchodníci, kteří jsou držiteli licence. Po dnešním jednání zástupců státní správy a obchodníků s energiemi, které na ministerstvu průmyslu a obchodu uspořádal Svaz obchodu a cestovního ruchu, to uvedl prezident svazu Tomáš Prouza. Právě na trh s energiemi se podle nedávného vyjádření České obchodní inspekce v podobě takzvaných "energetických šmejdů" přesunula problematika nekalých obchodních praktik z klasických předváděcích akcí, kde byly nabízeny například hrnce.
