


Spotřeba elektřiny v Česku stoupla na nový rekord. Nejvíce se vyrobilo z hnědého uhlí
Na celkové spotřebě se nejvíce podílejí průmysl (31 procent) a domácnosti (26 procent).



Na celkové spotřebě se nejvíce podílejí průmysl (31 procent) a domácnosti (26 procent).



Německo odškodní energetické firmy RWE a Vattenfall za předčasné ukončení provozu jaderných elektráren. Počítá s tím spolková vláda, která dnes podpořila příslušný návrh novely zákona o jaderné energetice. Výše odškodnění zatím ještě není přesně stanovena, mohla by se ale pohybovat kolem jedné miliardy eur (25,7 miliardy Kč). Dnešní krok kabinetu navazuje na rok a půl starý rozsudek německého ústavního soudu, podle něhož vláda při ústupu od jaderné energetiky nepostupovala zcela v souladu s ústavou, a energetické firmy tudíž mají nárok na "přiměřené" odškodnění. Jeho přesná výše má být známa v roce 2023, tedy po uzavření všech zbývajících jaderných elektráren.



Připravovaný zákon o ochraně spotřebitele by měl například zvýšit ochranu u uzavírání smluv po telefonu.



V předcházejících třech letech tantiémy vyplaceny nebyly. V letech 2015 a 2016 schválili akcionáři protinávrhy ministerstva financí, které s nimi nepočítaly. Loni si vedení ČEZ poprvé po 16 letech odměny vůbec nenavrhlo. Nyní je rozhodnutí je v rukou akcionářů na červnové valné hromadě.



EPH a Seven Energy mají zájem o nákup starších uhelných a plynových elektráren, kterých se nyní zbavují velcí hráči na poli energetiky.



O rozdělení firmy, ve které stát přes ministerstvo financí drží zhruba 70 procent akcií, se uvažovalo především kvůli stavbě nového jaderného zdroje.



Zájem o odkup mají také Australané. Cena aktiv může podle odhadů činit kolem 100 miliard korun.



Elektřinu do sítě by měl blok začít dodávat v polovině týdne. Plánovaná odstávka druhého bloku se oproti plánu zkrátila o šest dnů.



Do skupiny KKCG patří i MND, podnikající ve stejných oborech energetiky jako innogy.



RWE vlastní ve společnosti Innogy podíl 76,8 procenta. E.ON a RWE se na rozdělení Innogy dohodly minulý měsíc.



Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kritizuje projekt laboratoře Bukov, za nímž stojí Správa úložišť radioaktivních odpadů.



Výrobci mají v praxi jen dva až tři dny na zadání výkazů. Pokud budou třeba na dovolené bez vlastního počítače, o podporu ale nepřijdou.



Firmu kritizuje například největší alternativní dodavatel Bohemia Energy nebo Asociace nezávislých dodavatelů energií.



O jakého zájemce jde, firma nezveřejnila. Už dříve oznámila, že prodává většinu akcií konkurenční firmě E.ON.



Důvodem jsou v obou případech kontroly potrubí sekundární části parogenerátoru.



Firma již v zemi získala povolení pro výstavbu a provoz větrných elektráren ve čtyřech lokalitách o celkovém instalovaném výkonu 42,4 megawattu.



Jaderná elektrárna Dukovany ve čtvrtek neplánovaně odstaví čtvrtý výrobní blok kvůli podrobné kontrole potrubí v sekundární nejaderné části. Podle údajů firmy ČEZ bude blok stát asi deset dní. Dodávky elektrického proudu z Dukovan tak klesnou na polovinu, protože od 9. března je v elektrárně plánovaná odstávka v bloku číslo dvě, která by měla skončit v první polovině května. Elektrárna má čtyři reaktorové bloky s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů. Pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Naposled byl dukovanský blok neplánovaně odstaven na přelomu roku, a to na týden. Šlo o blok číslo dvě. Technici tehdy opravovali motor jednoho ze záložních dieselových generátorů.



Hlavním důvodem je prý růst cen na velkoobchodních burzách, které za poslední dva roky stouply téměř na dvojnásobek.



Pražský magistrát plánuje stavbu dvou nových kolektorů. První má pokrýt horní část Václavského náměstí a druhý spojit nový sběrač v Hlávkově mostu s centrem. O zahájení přípravy projektů budou v úterý rozhodovat radní. První kolektor by se měl vybudovat ještě před plánovanou obnovou horní části Václavského náměstí a má vyjít na 795 milionů korun. Druhý by měl stát 515 milionů. V obou případech stavba nezačne dříve než za tři roky. Kolektory jsou šachty, sloužící k uložení inženýrských sítí. Sběrač dlouhý jeden a půl kilometru by měl v budoucnu vést po obou stranách horní části Václavského náměstí a navázat na již existující šachty v dolní části.



Přes 23 tisíc odběratelů energií se však bez dodávek neocitnou. Skončí u takzvaného dodavatele poslední instance.