Běžný den uprostřed léta: na dálnici praží slunce, a když se vytvoří kolona, není před horkem úniku. Němci toho teď chtějí využít. Politici z Berlína navrhují postavit nad dálnicemi vyvýšené solární panely, které by sluneční paprsky měnily v elektřinu. Výzkum už probíhá a první testovací úsek takové dálnice by mohl vzniknout právě v německé metropoli.
Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Zveřejnili také své požadované pořadí postupného odstavování uhelných elektráren.
Waiblingen vypadá jako typické jihoněmecké město z pohlednice. Křivolaké uličky tu lemují hrázděné středověké domy. Při pohledu shora je ale obrázek jiný: střechy hustě pokrývají solární panely. Rozhodli o nich, nechali je namontovat a čerpají z nich elektřinu místní obyvatelé. Jsou jednou z mnoha energetických komunit v Německu, které si elektřinu vyrábí samy pro sebe.
České uhelné elektrárny podle organizace Frank Bold systematicky vykazují nižší emise skleníkových plynů, rtuti nebo prachu, než kolik jich skutečně vyprodukují. Pomáhají jim v tom příliš volná pravidla pro měření a sdílení dat s úřady, která provozovatelé navíc i porušují. Příští rok se limity ještě zpřísní a společnosti jako Sev.en a EPH kvůli tomu nyní pro své elektrárny žádají o výjimky.
Členské státy EU by se podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové měly stát světovým lídrem v boji proti klimatické krizi. Oznámila proto přísnější snížení emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry. S tím ale Česko zásadně nesouhlasí. "Rozumíme ekologickým ambicím EU, ale je to nereálné," říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Energetická společnost ČEZ přesně před rokem, 17. srpna 2021, odstavila jeden z největších uhelných bloků v Česku, elektrárnu Mělník III. Zařízení s výkonem 500 megawattů fungovalo čtyřicet let, ČEZ ale postupně změní celý komplex na nízkoemisní. Připomeňte si ve fotogalerii, jak vypadal provoz hnědouhelného obra, který leží jen kousek pod soutokem Vltavy a Labe.
Česká voda do českých rukou. Takové heslo předloni prosazovali politici v čele s premiérem Andrejem Babišem. Hospodaření s vodou plánovali přesunout z rukou zahraničních firem pod správu českých obcí, aby zamezili odlivu zisků. Některým se to povedlo, částečně také Praze. Právě v hlavním městě teď francouzský gigant Veolia získal další rozsáhlou energetickou síť v Česku - tentokrát teplárenskou.
Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského prodává Pražskou teplárenskou francouzské skupině Veolia. Cena nebyla zveřejněna. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Veolia získá také maďarského výrobce tepla Bert.
Tuhle investici řídí lidé, kteří vůbec nevědí, o čem mluví. Je to víc politická propaganda než energetický projekt, kritizuje minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Vláda tvrdí, že postaví jaderný blok za 160 miliard korun, což je nemožné. Cena bude dvojnásobná, české představy jsou mimo mísu. Přinese to jediný výsledek - lidé to budou muset zaplatit buď ze svých daní, nebo v cenách elektřiny, říká.
Třetinu jídla vyplýtváme při získávání surovin a třetinu při distribuci. A další část nám zůstane doma v ledničkách, říká Vladimír Kočí z VSČHT, který zkoumá dopad lidských činností na planetu. Nejvíce ji zatěžují energetika a potraviny, až za nimi jsou odpady nebo doprava. Čím je společnost na vyšší úrovni, tím víc odpadu produkuje. To je začarovaný kruh, který bychom měli rozetnout, míní.
S manažerem ČEZ o budoucnosti obnovitelných zdrojů, uhlí z Počerad i o tom, jak přesvědčit Brusel, že se český stát může stát jadernou bankou.
Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. Uvedl to dnes Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu.
Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na čtvrteční on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací.
V polovině dubna poklesla spotřeba elektřiny v Česku kvůli koronakrizi zhruba o 15 procent. Podobně tomu bylo po celé Evropě. Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie. Aktuálně.cz připravilo spolu s projektem Česko v datech přehled vývoje spotřeby a energetického mixu napříč zeměmi kontinentu.
"Dobrý den, koupil bych barel ropy. Kolik mi za něj zaplatíte?" Se zápornou úrokovou sazbou se trhy v minulosti už setkaly. S podobným úkazem na ropném trhu však nikoli - poprvé v historii je možné za odběr barelu dostat ještě zaplaceno. S ropou se sice obchoduje, ale fyzicky ji nikdo nechce, je jí moc. Jde sice o extrém, ale podobný propad cen se může ještě opakovat, varují analytici.
Většinový vlastník Sokolovské uhelné František Štěpánek je po smrti. Na webu to uvedla společnost Sokolovská uhelná. Na úmrtí Štěpánka upozornil časopis Forbes, podle kterého spáchal 32. nejbohatší Čech sebevraždu. Předsedovi dozorčí rady uhelné společnosti, která je největším zaměstnavatelem v Karlovarském kraji, bylo 66 let.
Nezní to ani trochu přitažlivě a nebudí to ani zdaleka takové emoce jako Greta. Je to ale jediná debata, která má reálnou šanci něco opravdu změnit. Začněme se tedy už konečně bavit o gigawattech, agrovoltaice a energetických úsporách.
Investujte do digitalizace, vzniku nových firem a cirkulární ekonomiky, radí Česku Evropská komise. Pravidelné hodnocení hospodářské a sociální situace země se letos věnuje také proměnám energetiky a ekonomiky na nízkouhlíkové a jejich dopadům. Chceme, aby nás lidé přestali vnímat jako nešťastný kout republiky, říkají kraje, které chystaný odklon od uhlí zasáhne nejvíce.
