Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil rozsáhlou reformu státních institucí. Pokud se ji nepodaří prosadit do roka, bude následovat k dané otázce referendum. Macron to řekl během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu ve Versailles. Zároveň potvrdil, že na podzim ve Francii skončí výjimečný stav zavedený po teroristických útocích v Paříži v roce 2015.
Francouzská policie minulý týden zadržela muže, který údajně plánoval atentát na prezidenta Emmanuela Macrona. Útočit chtěl taky na příslušníky menšin žijících ve Francii, uvedla v pondělí s odvoláním na pařížskou prokuraturu agentura AP. Zadržený má údajně blízko ke krajní pravici. Třiadvacetiletý muž při výslechu uvedl, že chtěl Macrona zavraždit během tradiční vojenské přehlídky, která se každoročně koná na pařížské třídě Champs-Elysées u příležitosti státního svátku Dne dobytí Bastily 14. července. Útočit prý chtěl také na "muslimy, Židy, černochy a homosexuály". Na internetu oslavoval čin norského teroristy Anderse Behringa Breivika, který v roce 2011 zavraždil 77 lidí.
Metropole severoafrického státu Mali Bamako hostí bezpečnostní summit Francie a pěti států saharské Afriky ze skupiny G5. Francouzský prezident Emmanuel Macron na něm vyzval ke spolupráci v boji proti terorismu. Zároveň těmto zemím slíbil, že jim Paříž poskytne finanční a vojenskou pomoc. Nová vojenská aliance se zaměří hlavně na nebezpečnou oblast na hranicích mezi Mali, Nigerem a Burkinou Faso.
Italský premiér Paolo Gentiloni vyzval evropské země k naléhavé pomoci Itálii v migrační krizi. Od německé kancléřky Angely Merkelové i Evropské komise se dočkal příslibu pomoci. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proti požadavku Říma ostře vymezil. Francie podle něj podporuje Itálii při přijímání uprchlíků, kteří žádají o azyl kvůli strachu o svůj život. Osmdesát procent lidí, kteří připlouvají k italskému pobřeží z Afriky, však podle něj jsou ekonomičtí migranti.
Zástupci evropských zemí, které jsou členy uskupení G20, se ve čtvrtek vyslovili pro naplňování pařížské dohody o klimatu. Na společné tiskové konferenci to potvrdili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Dalším bodem, který hodlají prosazovat, je zamezování protekcionismu v obchodu. I přes rozdíly v těchto oblastech chtějí evropské země hledat společnou řeč se Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump opakovaně hovoří o tom, že by se USA měly zaměřit především na sebe, a uvažuje o zavedení protekcionistických opatření. Začátkem června taky oznámil odstoupení od pařížské dohody o klimatu. Summit G20 se uskuteční 7. a 8. července v Hamburku.
Česko se snaží uhájit peníze, které mu plynou z fondů Evropské unie. Těch by v příštích letech mohlo být v unijním rozpočtu méně. Brusel chce postupně nahradit nenávratné dotace půjčkami a zárukami. Změny může přinést i vytvoření zvláštního rozpočtu pro státy, které jsou členy eurozóny. Přinést nové peníze ale můžou nové zdroje pro rozpočet EU. Mezi ně může patřit třeba zdanění paliv nebo korporací.
Americký prezident Donald Trump přijal pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zúčastní se letošních oslav francouzského státního svátku 14. července v Paříži. Zprávu již potvrdil Bílý dům. Francouzi si 14. července připomínají výročí dobytí Bastily, které stálo na počátku Velké francouzské revoluce. "Jako součást připomínek stého výročí vstupu Spojených států do první světové války, přijal prezident USA Donald Trump pozvání od prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona, aby se zúčastnil přehlídky u příležitosti Dne dobytí Bastily 14. července," uvedl Elysejský palác. Podle Bílého domu Macron pozval Trumpa do Francie během rozhovoru, který spolu prezidenti vedli v úterý.
V Bruselu v pátek skončil summit Evropské unie, jehož cílem bylo ujasnit si postup při odchodu Velké Británie z EU či domluvit práva evropských občanů žijících v království poté, co brexit proběhne. Jedním z témat byla uprchlická krize a problém kvót na přerozdělování uprchlíků, ale také strategie lepšího zabezpečení jižních hranic Evropské unie, tak aby se zamezilo migraci. Francouzský prezident Emmanuel Macron společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou kritizovali nesoulad mezi členskými zeměmi. Summit však probíhal v optimistické náladě, jelikož všechny země ekonomicky rostou a snižuje se nezaměstnanost.
Český premiér Bohuslav Sobotka vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby francouzské firmy působící v Česku zvedly platy svým zaměstnancům. V Bruselu se s Macronem sešli i ostatní lídři středoevropských zemí visegrádské čtyřky. Řešili spolu některé odlišné pohledy na problematiku Evropské unie. "Macronovo zvolení prezidentem by mohlo přispět k tomu, aby se věci pohnuly," tvrdí Sobotka.
Pouhých pět týdnů po volbách musejí z francouzské vlády odejít čtyři ministři, které vyšetřuje policie. Prezident Emmanuel Macron již vybral jejich nástupce. V resortu obrany vystřídá Sylvii Goulardovou nová ministryně Florence Parlyová, Françoise Bayroua, který je podezřelý ze zaměstnávání členů strany v europarlamentum nahradí na ministerstvu spravedlnosti Nicole Belloubetová. ministrem pro územní soudržnost se stal Jacques Mézard.
Navzdory přání vdovy po Helmutu Kohlovi pronese projev na smutečním rozloučení s bývalým německým kancléřem také Angela Merkelová. Přestože byla ve své době Kohlovou chráněnkou, později se nerozešli v dobrém. Kromě kancléřky promluví také třeba předseda Evropské rady Donald Tusk, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Obřad proběhne ve Štrasburku a poté bude rakev s Kohlovými ostatky převezena do Německa.
Novou vládu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona opustil další ministr. Je jím François Bayrou ze strany MoDem, která je v novém parlamentu spojencem hnutí Republika vpřed!. Kromě něj z vlády podle francouzských médií odejde také ministryně pro evropské záležitosti, členka MoDem a Bayrouova blízká spolupracovnice Marielle de Sarnezová.
Novým státním tajemníkem pro EU se dnes stane Aleš Chmelař. Devětadvacetiletý ekonom studoval v Paříži i Londýně a má pracovní zkušenosti i z Bruselu. Podle něj se Česko musí podílet na evropské integraci. Jinak o něm budou rozhodovat jiní, jako už mnohokrát v historii. Zároveň se ale Česko podle Chmelaře nesmí bát vyjádřit v rámci EU nesouhlas, pokud své argumenty dokáže jasně vysvětlit. Například v otázce odmítání migračních kvót je podle něj ČR v právu.
Pouhý měsíc činnosti má za sebou vláda francouzského premiéra Édouarda Philippea. Po pondělním oznámení výsledků parlamentních voleb Philippe podal demisi, očekává se však, že většinu členů kabinetu by měl prezident Emmanuel Macron jmenovat do funkcí znovu. Netýká se to však ministra pro územní soudržnost Richarda Ferranda, který je podezřelý z majetkových trestných činů.
Pokud nedojde k ekonomickému obratu na evropské nebo celosvětové úrovni, tak má prezident Emmanuel Macron pro svůj reformní program výrazně lepší startovní pozici než jeho předchůdci, ale rizik, která ho mohou vykolejit, je spousta, říká politolog Lukáš Macek. Za Macronova prezidentství se podle něj bude Francie snažit profilovat na světové scéně jako sebevědomější hráč.
Emmanuel Macron uspěl nedávno ve francouzských prezidentských volbách a teď jeho hnutí ovládlo i parlament. Podle předběžných výsledků obsadí 350 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. To mu uvolňuje roce k prosazení nepopulárních reforem. Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu. Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit i na Evropskou unii.
Druhé kolo francouzských parlamentních voleb skončilo, drtivě vyhrálo hnutí Republika vpřed! prezidenta Emmanuela Macrona. Podle posledních údajů ministerstva vnitra, když mělo sečteno 92 procent hlasů, už získalo Macronovo hnutí spolu se svými spojenci 294 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. Podle odhadů by jejich celkový zisk měl činit až 359 mandátů. Nejsilnější opoziční stranou se stanou republikáni. Socialisté už přiznali drtivou porážku. Do Národního shromáždění se dostala i šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.
V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona má šanci získat nejsilnější většinu za posledních 50 let. Macron vsadil ve volbách na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tak tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," říká pro Aktuálně.cz profesor Christian Lequesne.
Politici jen skuhrají, jak jsou na nás v Bruselu zlí. To ostře kontrastuje se sebevědomím a pohodou, s níž "evropskou agendu" řeší statisíce Čechů a Češek.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s britskou premiérkou Theresou Mayovou o společném akčním plánu v boji proti terorismu. Macron nabídl Londýnu užší spolupráci mezi bezpečnostními složkami obou zemí. Podle Mayové je boj s terorismem jednou z největších výzev, kterým obě země čelí. Francouzský prezident také vyjádřil přání, aby co nejdříve začala jednání o brexitu.
