


Merkelová jede dál, Německo nenáckovatí, EU drží. Další injekce proti české skepsi
Výsledek voleb v Německu je pro Česko zásadní a mimořádně dobrý. „Merkelní stabilita“ pomůže budoucí české stabilitě.



Výsledek voleb v Německu je pro Česko zásadní a mimořádně dobrý. „Merkelní stabilita“ pomůže budoucí české stabilitě.



Ve volbách do půlky francouzského Senátu uspěli konzervativci na úkor centristické strany Republika v pohybu prezidenta Emmanuela Macrona. Ukázaly to předběžné výsledky hlasování. Do Senátu se ve Francii volí nepřímo především prostřednictvím lokálních zastupitelů. Ti jsou ale většinou členy tradičních stran, neboť v době, kdy byli zvoleni, Republika v pohybu ještě neexistovala. Ve hře bylo 171 křesel z 348. Republika v pohybu bude mít 20 až 30 zástupců a socialisté zhruba sedmdesát. Ani bez většiny v Senátu nebude mít Macron problém vládnout, ale může mít potíže s prosazením ohlášených klíčových reforem.



Od začátku příštího roku začne ve Francii platit nový zákoník práce. V pátek kritizovanou novelu zákoníku podepsal francouzský prezident Emmanuel Macron. Proti novele se ve Francii několikrát protestovalo. Dle Macrona jde však o nezbytné reformy pro hospodářství i společnost. Největší užitek ze změn mají mít mladí lidé, kteří by měli snáze najít zaměstnání.



Měřeno očima Hradu byla cesta do New Yorku úspěšná, měřeno očima světa měla nulový význam. Právě tolik český prezident váží na mezinárodní scéně.



Prezident Miloš Zeman v úterý přednesl projev před Válným shromážděním OSN. Podobně jako v předchozích dvou letech se Zeman soustředil na téma mezinárodního terorismu. Zároveň citoval knihu Samuela Huntingtona Střet civilizací, které diskutuje údajný civilizační nesoulad mezi západem a světěm islámu. Podle Zemana je terorismus přímo propojen i s problémem migrace. Někde ji podle Zemana vyvolává, v jiných místech, například v Evropě, využívá. V sále poslouchali Zemanův projev členové jeho kanceláře, kancléř Vratislav Mynář, poradce Martin Nejedlý a mluvčí Jiří Ovčáček.



Americký prezident Donald Trump chce červencový státní svátek USA oslavit vojenskou přehlídkou na washingtonské Pennsylvania Avenue, spojující Kapitol s Bílým domem. Řekl to v New Yorku při setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Inspirací je Trumpovi vojenská přehlídka, pořádaná v Paříži na Den Bastily. Letos jí byl jako čestný host osobně přítomen. Vojenský pochod na pařížské třídě Champs-Élysées na Trumpa 14. července učinil takový dojem, že pověřil personálního šéfa Bílého domu Johna Kellyho, aby se "na věc podíval". Přehlídka americké branné moci by se na Pennsylvania Avenue prý mohla konat už napřesrok.



Obědem v New Yorku s bývalou manželkou amerického prezidenta Ivanou Trumpovou v pondělí zahájil prezident Miloš Zeman pracovní návštěvu Spojených států. V úterý promluví v New Yorkovi na Valném shromáždění OSN. Vystoupí hned v úvodním panelu, nedlouho po Donaldu Trumpovi a těsně před francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. V Zemanově okolí bude chybět český velvyslanec v USA a bývalý šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Upadl u prezidenta v nemilost kvůli tomu, že mu nezařídil přijetí v Bílém domě.



Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k co nejrychlejšímu zrušení sankčních opatření doléhajících na obyvatele Kataru, a to zejména rodiny s dětmi a studenty, informoval Elysejský palác. Zároveň Macron vyjádřil znepokojení nad napětím, které nyní provází vztahy mezi Katarem a Saúdskou Arábií s jejími spojenci, kteří proti Dauhá před více než třemi měsíci vyhlásili embargo. Macron se tak vyjádřil při setkání s katarským emírem šajchem Tamimem bin Hamadem Sáním v Paříži. Sání předtím navštívil Berlín, kde se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Katar byl v červnu obviněn, že podporuje extremistické skupiny a některé blízkovýchodní země s ním přerušily diplomatické vztahy.



Oběti hurikánu Irma na ostrovech v Karibiku si stěžují na pomalou pomoc z mateřských zemí. Francouzská, nizozemská a britská vláda sklidily ostrou kritiku kvůli tomu, že příliš pozdě vyslaly do postiženého regionu záchranáře a policejní posily. Na mnoha místech vládne chaos. Zejména v prvních dnech po katastrofě lidé rabovali obchody.



Ostrovy v Karibském moři zasáhl plnou silou ničivý hurikán Irma. Podle meteorologů je to jedna z nejhorších doposud známých bouří v celé historii regionu. Na ostrově Barbuda je zničeno nebo vážně poškozeno 90 procent domů, na ostrově Svatý Martin si hurikán vyžádal čtyři mrtvé a pět desítek zraněných. Irma se mezitím přesunula k Dominikánské republice. "Lidé se připravují, že budou několik dní zavření doma," popsala Aktuálně.cz přímo z místa Češka Barbora Báštěcká. Americká Florida očekává drtivý úder hurikánu o víkendu.



Francouzský prezident Emmanuel Macron představil své priority v zahraniční politice na svém prvním setkání s velvyslanci v Paříži. Jako hlavní bod zmínil boj proti islamistickému terorismu. Francie čelí od předloňského roku nebývalé vlně atentátů, které si vyžádaly celkem 239 mrtvých. "Vykořenění terorismu vyžaduje také odstranit zdroje jeho financování," zdůraznil Macron.



Emmanuel Macron, Angela Merkelová, Paolo Gentiloni a Mariano Rajoy se v pondělí shodli, že opatření proti nelegální migraci je nutné provádět už v Africe. Na proces by podle nich měla v Nigeru a Čadu dohlížet uprchlická agentura OSN, která by identifikovala uprchlíky, kteří mají skutečný nárok na azyl, a těm by umožnila legálně a bez rizika přijet do Evropy.



Angela Merkelová a Emmanuel Macron v pondělí společně vyzvali Rusko a Ukrajinu, aby dělali více pro udržení příměří na východě Ukrajiny. "Vyzýváme prezidenta Putina a prezidenta Porošenka, aby plně respektovali své závazky, veřejně a jasně podpořili příměří a zajistili vydání příslušných rozkazů vojákům a místním silám," uvedli v prohlášení. Podle pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě bylo nové příměří ve východoukrajinském Donbasu, které začalo platit v pátek, porušeno ve více než 600 případech.



Polská premiérka Beata Szydlová označila za arogantní výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten v pátek při setkání se svým bulharským protějškem Rumenem Radevem uvedl, že se Polsko v Evropě dostává do izolace a je v konfliktu s hodnotami unijního svazku. Macron nyní absolvuje pracovní cestu po střední a východní Evropě, během které ale opominul Maďarsko a Polsko.



Emmanuel Macron během prvních tří měsíců v čele Francie utratil 26 tisíc eur za vizážisty. Kvůli vysoké částce se na něj na sociálních sítích snesla vlna kritiky. Elysejský palác se však hájí, že v sumě je zahrnut i osobní maskér, který prezidenta doprovází během rozhovorů a na zahraničních cestách. Francouzská média také upozorňují, že částka je nižší než ta, kterou vynakládal Macronův předchůdce. François Hollande zaměstnával kadeřníka, který dostával měsíční plat téměř 10 tisíc eur.



Nepříznivý postoj ke směrnici o vysílaných pracovnících do jiných zemí Evropské unie Polsko podle premiérky Beaty Szydlové nepřehodnotí. "Budeme bránit naše stanovisko až do konce, protože je stanoviskem, které je v zájmu polských pracovníků," řekla. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu domlouval kompromis s šéfy české a slovenské vlády v Salcburku.



Francouzský prezident Emmanuel Macron se setkal v Bukurešti se svým rumunským protějškem Klausem Iohannisem. Macron po setkání prohlásil, že "daňový dumping" uplatňovaný některými východoevropskými zeměmi může bez změny evropské směrnice upravující vysílání pracovníků do jiných unijních států vést k rozkladu EU. Výsledkem schůzky byla shoda, že budou usilovat o dohodu o reformě stávajícího systému, a to do říjnového jednání ministrů práce a sociálních věcí EU o změně příslušné směrnice. Rumunský prezident však zdůraznil, že nesmí být "odstraněna konkurence ani volný trh". Dal přitom najevo přání, aby z této problematiky byla vydělena mezinárodní kamionová doprava, což Macron přijal.



Snahou premiéra Roberta Fica je nebýt v jedné skupině s Polskem a Maďarskem. Mít euro nestačí. Připravuje se nová architektura EU, říká Matúš Kostolný, šéfredaktor Denníku N.



Podle některých polských médií se jejich středoevropská země dostává do izolace. Ukazuje to prý počínání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který z programu své zahraniční cesty vynechal právě Polsko. Podle médií je to signál, který Paříž vyslala konzervativní polské vládě strany Právo a spravedlnost (PiS). Portál Pikio tak dospěl k závěru, že Macron veřejně ponížil Polsko. Zato pravicový server wPolityce.pl odmítá jakékoliv úvahy o odstavení země na slepou kolej.



Brigitte Macronová se ujme oficiální reprezentativní role v Elysejském paláci, půjde ale o neplacenou funkci. Informoval o tom úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Macron chtěl původně "vydobýt" pro první dámu zvláštní status i právo na vlastní rozpočet. Návrh zákona se ale nesetkal s podporou veřejnosti a naopak vedl k protestům. Prezidentská kancelář tak od plánu následně ustoupila.