Francouzi upínají pozornost kromě nového prezidenta Emmanuela Macrona i k jeho o 24 let starší ženě. Nejen francouzské módní magazíny si všímají jejího vytříbeného vkusu. Čtyřiašedesátileté Brigitte Macronové přisuzují další novou roli - módní ikony.
Francouzi upínají pozornost kromě nového prezidenta Emmanuela Macrona i k jeho o 24 let starší ženě. Nejen francouzské módní magazíny si všímají jejího vytříbeného vkusu. Čtyřiašedesátileté Brigitte Macronové přisuzují další novou roli - módní ikony.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nepřestává otřásat tamní politickou scénou. Tradiční strany, tedy socialisté a republikáni, které se léta ve Francii střídaly u moci, jsou v rozkladu a jejich potíže se každým dnem prohlubují. Pokud ale Macron se svým novým hnutím, které stačil přejmenovat na “Republika na pochodu” nezíská v červnových parlamentních volbách většinu, zůstane jeho program z velké míry jen na papíře.
Emmanuel Macron je od neděle novým francouzským prezidentem. Jeho neúspěšná rivalka, nacionalistka Marine Le Penová, sice jasně prohrála, pro svoji Národní frontu ale i tak dosáhla historicky největšího úspěchu: 34 procent hlasů oprávněných voličů. Pokud Le Penová získá pro svoji stranu podobný výsledek i v parlamentních volbách v červnu, bude mít ve francouzské politice velké slovo. Díky voličům, kterým globalizace a otevření trhů nebo hranic nepřineslo štěstí. A které bude muset nový francouzský prezident přesvědčit o svých nových plánech.
Marine Le Pen přesně ví, jak mluvit se svými voliči a hrát na strunu jejich obav, nejistot a předsudků, byla velmi dobrá, ale nedokázala získat podporu mimo tvrdé jádro, říká poradce Macrona Lex Paulson a dodává, že vztah francouzského prezidenta s jeho o 24 let starší ženou Brigitte se zdá být velmi silný. Podle Paulsona, který má také zkušenosti z kampaně Baracka Obamy, jsou francouzští voliči mnohem více informovaní. Mnozí prý opravdu čtou tlusté stranické programy.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron chce výrazně prohloubit evropskou integraci. Česko se bude muset rozhodnout, jestli se přidá, případně v jakých oblastech. Macron chce posílit zejména eurozónu a společnou evropskou obranu.
Už na konci tohoto týdne se Emmanuel Macron oficiálně ujme prezidentského úřadu ve Francii. Krátce po nástupu do Elysejského paláce chce představit několik významných reforem. Doba hájení ale bude velmi krátká. Velký test Macronovy podpory přijde už v červnu, kdy se konají dvoukolové parlamentní volby. Za jeho hnutí, nyní přejmenované na La République en marche, v nich bude kandidovat i bývalý premiér Manuel Valls.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan telefonicky blahopřál nově zvolenému francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, jehož vítězství označil za naději pro budoucnost EU. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na zdroj z Erdoganova úřadu. Turecký lídr, jehož vztahy s evropskými politiky se zhoršily v souvislosti s nedávným referendem o posílení jeho pravomocí, s Macronem hovořil o důležitosti zlepšení vztahů unie a Turecka. Oba politici se podle Reuters shodli na tom, že se sejdou během květnového summitu NATO v Bruselu.
Ještě loni se zdálo, že Macron nemá šanci. Nový, mladý, málo zkušený. A vyhrál. Stejně to může proběhnout v českých prezidentských volbách.
Brexit a Trump zapůsobili i jako varování: voliči si uvědomili, že mají co ztratit, glosuje francouzské prezidentské volby Jan Moláček.
Novým prezidentem Francie je po nedělním hlasování 39letý nezávislý centrista Emmanuel Macron. V letech 2014-16 už byl francouzským ministrem hospodářství. Teď ho ale čeká daleko náročnější úkol. Jako historicky nejmladší šéf Elysejského paláce musí vytvořit novou vládu. A po červnových parlamentních volbách získat v parlamentu většinu. Bez ní totiž nedokáže naplnit svůj předvolební program.
Před třemi lety znal ambiciózního Emmanuela Macrona ve Francii jen málokdo. Teď jeho příznivci jásají nad jeho jasným vítězstvím v prezidentském klání. Devětatřicetiletý politik, který by v Česku ani kvůli svému nízkému věku nemohl kandidovat, se stal na příštích pět prezidentem Francie. Nejmladším v její historii.
Konečné výsledky francouzských prezidentských voleb potvrdily jasné vítězství liberála Emmanuela Macrona, které již dříve uznala i jeho soupeřka Marine Le Penová. Po sečtení všech odevzdaných platných hlasů jich bývalý ministr hospodářství Macron získal 66,1 procenta. Francie má rovněž za sebou volby s rekordní neúčastí a rekordním počtem úmyslně neplatných hlasů.
WikiLeaks v noci na neděli na Twitteru zveřejnil tabulku s metadaty, v nichž je devětkrát uvedeno v azbuce jméno Georgij Petrovič Roška. Podle serveru jde o zaměstnance společnosti Evrika, která smluvně pracuje pro ruskou vládu. Ukradené dokumenty a emaily se objevily na internetu dva dny před nedělním druhým kolem prezidentských voleb.
Volební místnosti se otevřely v 8:00 SELČ a uzavřou se nejpozději ve velkých městech ve 20:00 SELČ. Podle průzkumů veřejného mínění by měl jednoznačného vítězství dosáhnout Macron, a to s 59 až 62 procenty hlasů.
Velký balík e-mailů, fotek a dalších dokumentů je označován za uniklá data ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. Jeho volební tým vzápětí ohlásil, že se stal cílem "masivního útoku hackerů, uvedla agentura Reuters. V sobotu tým apeloval, aby média nezveřejňovala napadený obsah, který by mohl ovlivnit volby.
Na internetu se šíří zprávy, že prezidentský kandidát Emmanuel Macron má nepřiznaný účet na Bahamách. Politik to označil za lež, kterou se ho snaží těsně před druhým kolem voleb zdiskreditovat tábor příznivců jeho soupeřky Marine Le Penové. Věc předal prokuratuře. Francouzi si nového prezidenta zvolí v neděli, podle průzkumů je favoritem právě Macron.
Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
Poslední televizní debatu před druhým kolem francouzských prezidentských voleb vyhrál podle průzkumů veřejného mínění Emmanuel Macron. Za vítěze duelu ho označily zhruba dvě třetiny diváků. Jen třetině z nich se více líbila Marine Le Penová. Kandidáti se ostře střetli především o domácí témata a budoucnost eura. Macron na výpady Le Penové reagoval klidně a snažil se co nejvíce vysvětlovat svůj program. Chvílemi působil jako profesor ve škole, jenž se snaží co nejvíc osvětlit své kroky, jindy ale zase arogantně a příliš sebejistě. Několikrát Le Penovou obvinil ze lži s tím, že její předvolební sliby si Francie nemůže dovolit.
Jak Emmanuel Macron, tak Marine Le Penová se ve finále francouzských prezidentských voleb uchází o voliče kandidátů, kteří v prvním kole propadli. Jde jim hlavně o hlasy pravicového Francoise Fillona a krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona. Čím menší volební účast v nedělním druhém kole voleb, tím větší šance pro Le Penovou. Průzkumy veřejného mínění ale momentálně předpovídají vítězství centristy Macrona.
