emigrace

Fotky: Tak vypadala cesta Češky v Tanku svobody za americkým přítelem

Fotky: Tak vypadala cesta Češky v Tanku svobody za americkým přítelem

Na začátku byla nešťastná nevěsta Libuše Hrdonková, které komunistický režim vyhostil jejího manžela, amerického osvoboditele Plzeňska. Aby ho znovu spatřila, byla ochotna udělat cokoliv. I riskovat život. A byl tu také nápad jejího známého opravit starý rozbitý transportér po Němcích, prorazit s ním na Šumavě železnou oponu a ujet za svobodou. Podívejte se na fotogalerii k prvnímu dílu seriálu, který byl vytvořen na základě výzkumu Skautského institutu "Čeští skauti v USA", podpořeném velvyslanectvím USA v rámci projektu 100 let americko-českých vztahů.

Holanďané emigrantu Hutkovi neřekli: Sorry, pomáhat se má tam, kde problémy vznikají

Písničkář Jaroslav Hutka musel emigrovat z Československa právě před čtyřiceti lety. Začal žít svobodně - a smutně. Nikdo mu nerozuměl.

Písnička o Zemanovi? První verze byla daleko tvrdší, smrt mu nepřeju, ale dělá ostudu, říká Hutka

Doufal jsem, že se bude bojovat, ale bez vůdců bojovat nejde, Dubček a spol. nás zradili, říká Hutka

Když se Dubček vrátil z Moskvy, zlikvidoval energii, kterou národ měl, pak přišla deprese, popisuje dění v srpnu roku 1968 písničkář Jaroslav Hutka. Z domu ve Vinohradské ulici viděl, jak vojáci bočním vchodem vnikli do budovy Československého rozhlasu. Křičel jsem na ně a oni po mně střelili, ale třicet centimetrů vedle do omítky, líčí Hutka, který deset let po začátku okupace opustil republiku. První léta jsem toho litoval, měl jsem pocit, že všechno dobré, co jsem udělal, jsem tím zničil, říká písničkář. Dodáváme, že celý rozhovor s panem Hutkou najdete na www.dvtv.cz - tato část zahrnuje pouze jeho vyjádření k událostem r. 1968.

Místo života v komunismu si raději vybrali emigraci. Podívejte se, kdo opustil zemi po únorovém puči

Československo ve 20. století postihlo několik vln emigrace. O mnoho mimořádných osobností země přišla i v souvislosti s únorovým převratem v roce 1948. Tehdy svoji vlast opustil například novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka, herci Jiří Voskovec a Jára Kohout nebo krasobruslařka Ája Vrzáňová. Té se podařilo emigrovat i s agenty v patách.

Trojice estébáků donutila lékaře s rodinou k emigraci. "Špinavou práci" má po 35 letech řešit soud

Muže, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože veřejně odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili mu smrtí, když se nevystěhuje. S rodinou v roce 1983 nakonec emigroval do Německa.

Je mu 88 let, přežil 17 komunistických lágrů a stále je předním odborníkem na Arktidu

Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.

Rodiče s ním emigrovali skokem do moře, pak málem uhořel v CERN. Dnes je přední fyzik

Teoretický fyzik Martin Roček obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě od stejnojmenného nadačního fondu na podporu vědy. Koho nezaujmou taje jeho náročného oboru supersymetrie, toho rozhodně zaujme jeho dobrodružný život.

Uprchla před Tálibánem a s traumaty jí pomohla jóga. Uzavřenost Čechů mě mrzí, říká mladá Afghánka

V deseti letech se s rodiči a třemi sourozenci rozloučila s vlastí, kterou právě dobývalo hnutí Tálibán prosazující radikální islám. Vzpomínky na bombardovaný Afghánistán se jí vrátily až v době, kdy se po třech letech v uprchlickém táboře úspěšně integrovala do české společnosti. O překážkách, které její rodina musela podstoupit, vyprávěla devětadvacetiletá Sagar Rakin na besedě neziskové organizace Mozaiky.

Umělec hledal smysl v komunismu. Předstíral jsem, že jsem auto, lidi to vůbec nezajímalo, vzpomíná

Vladimír Ambroz je známý architekt. Výpravná kniha Akce ho však poprvé představuje také jako brněnského performera a konceptuálního umělce v době totality. V 70. letech chtěl dát svému životu naléhavější smysl a současně reflektovat pokřivenou dobu. Proto po celý den sledoval nesnesitelný program tehdejší televize, sám sebe na ulici zaparkoval jako automobil nebo vyrazil do města se zrcadlem v rukách a nastavoval je všemu, co mu přišlo zvláštní. Nebylo to v době normalizace nebezpečné? "Já bych efektivitu tehdejších represivních složek nepřeceňoval. A obyvatelé si v té době pokud možno ničeho nevšímali, aby neměli problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimir Ambroz.

Kvóty jsou hloupé. Milosrdenství se nedá nařídit. Ale přijímání uprchlíků Evropě dlužíme

Kdo přijímal české uprchlíky na Západě, zasloužil si snad trapnou a hanlivou nálepku "vítače"? Anebo když se vítají uprchlí Češi, tak na tom nic trapného a hanlivého není?

Imigranti z roku 1907. Snímky z doby, kdy USA zasáhla vlna ekonomických přistěhovalců z Evropy

Bavoráci v kožených kraťasech, Slovenky v krojích. Češi, Rusové, Italové. Lidé nejrůznějších národností spustili na začátku minulého století ohromnou migrační vlnu. Vypravili se za lepším životem do USA a mnoho jich prošlo imigračním střediskem na Ellis Islandu. Zásluhou tamních úředníků a fotografů můžeme dones pohlédnout do tváří tehdejších uprchlíků.

Diplomat KLDR utekl z Londýna do Jižní Koreje, kde požádal o azyl

Zástupce velvyslance Severní Koreje v Británii uprchl do Jižní Koreje i se svou rodinou. Oznámilo to dnes jihokorejské ministerstvo pro sjednocení. Diplomat opustil velvyslanectví v západním Londýně začátkem tohoto měsíce. Podle agentury AFP je dosavadní druhý nejvýše postavený severokorejský diplomat v Londýně Tche Jong-ho nyní už v bezpečí v jihokorejské metropoli Soulu i s manželkou a synem. Tche měl podle serveru BBC za hlavní úkol v Británii šířit dobré jméno severokorejského vedení.

Otec si přivázal syna na záda a na rogale utekli z ČSSR. Jeho příběh měl nyní pomoci uprchlíkům

To, co se chystal v červenci 1988 udělat Josef Hlavatý, byla v podstatě šílenost. A také důkaz, v jaké době tehdy Čechoslováci žili. S tříletým synem přeletěl na rogale železnou oponu, přímo na nad hlavami ozbrojených pohraničníků. Příběh Josefa a Davida Hlavatých si vypůjčil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na prouprchlickou kampaň s poselstvím „Sami jsme byli uprchlíci“.

Ve 100 letech zemřel česko-americký vědec Walter Ehrlich. Život zasvětil výzkumu krevního tlaku

V Baltimoru v USA v úterý zemřel česko-americký vědec a lékař Walter Ehrlich, bylo mu 100 let. Ehrlich se narodil v roce 1915 v židovské rodině poblíž Karlových Varů a v roce 1934 se zapsal ke studiu medicíny na pražské Karlově univerzitě. Tu ale musel po německé okupaci Československa opustit. Po válce studia medicíny dokončil. V roce 1963 odjel Ehrlich na pozvání univerzity v Michiganu do USA, kde se rozhodl k emigraci. V USA Ehrlich vybudoval vědeckou kariéru v rámci univerzity v Baltimoru, kde pracoval až do roku 1985 a zaměřoval se zejména na výzkum krevního tlaku. Mimo jiné díky experimentům se psy se mu podařilo objasnit, jakou roli hraje při vzniku hypertenze periferní krevní oběh.

Evangelium podle Brabence Miroslav Janek

Emigrace