„Ve Lvově je klid, město ale praská ve švech. Naplněná jsou ubytování, školy, nádraží, všude jsou lidé, kteří se snaží dostat přes Polsko pryč z Ukrajiny,” popisuje situaci na místě Lenka Klicperová. “Uprchlíci na nádražích a hranicích čekají i několik dní. Rodiny se nechtějí rozdělovat, děti pláčou. Je to tragédie.”
Nejdřív na plátno nanáší barvy. V hustých vrstvách. Pak postarší muž v košili s vykasanými rukávy a brýlích zvedne dvoumetrovou stěrku a táhne jí po celé délce obrazu. Barva se někde náhodně strhává, jinde vytváří pravidelné vzory. Později se muž vrátí. Výsledek bude pilovat ještě týdny.
"Nepodlehla jsem kouzlu tance hned, začala jsem jako mladá a pak se náhodou stala mistryní Slovenska. Až potom jsem zjistila, jak tvrdá je to práce," líčí porotkyně ve StarDance Tatiana Drexler. "Před tak velkým publikem se dá lehce ztrapnit, velmi ty soutěžící obdivuji. S výkony profesionálů je to neporovnatelné, dokonce i pro tanečníky ze StarDance, protože ti už jsou ve výslužbě," dodává.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
Krátce po sametové revoluci z exilu přiletěla dojatá spisovatelka Zdena Salivarová. „Jsem šťastná, že jsme se sem dostali zpátky, my jsme v to vůbec nedoufali,“ uvedla. Milan Kundera nic takového neřekl. Přesto mají jedno společné: Salivarová dnes větší část života strávila v Kanadě. A dvaadevadesátiletý Kundera, který v Československu žil 46 let, už stejně dlouho pobývá ve Francii.
Co do počtu Čechů patří Chicago k největším „českým“ městům, hned po Praze, Brně a Ostravě. V místní škole T. G. Masaryka tak mají napilno. Krajany od malých dětí až po seniory tu učí češtinu. Vzdělávají je i v českých zvycích a kultuře. Už devět let tady vyučuje lektorka Klára Moldová. „Naší škole je letos sto let. Jinde krajané nemívají vlastní budovu a učí se třeba v garáži,“ říká hrdě.
Isabella Vošmiková v polovině 80. let opouštěla komunistické Československo s jedním kufrem, do kterého si sbalila několik triček a dva páry džínů. Maminka jí říkala, že to bude jen výlet za strýčkem do Kanady. Nakonec se do Prahy už nikdy natrvalo nevrátila a místo toho uspěla jako fotografka hollywoodských hvězd. Před objektivem jí pózovali Kiefer Sutherland, Scarlett Johanssonová i Colin Firth.
Okupace Československa v srpnu 1968 změnila osud milionů lidí. Ti, kteří se nepodvolili a nechtěli skončit ve vězení, odešli do emigrace, nebo k ní byli donuceni. Jak se žilo těm, kteří žili na druhé straně železné opony? Deník Aktuálně.cz přináší poslední ze tří příběhů těch, kteří se navzdory nátlaku rozhodli jít vlastní cestou.
Okupace Československa v srpnu 1968 změnila osud milionů lidí. Ti, kteří se nepodvolili a nechtěli skončit ve vězení, odešli do emigrace, nebo k ní byli donuceni. Jak se žilo těm, kteří žili na druhé straně železné opony? Deník Aktuálně.cz přináší druhý ze tří příběhů těch, kteří se navzdory nátlaku rozhodli jít vlastní cestou.
Tragický příběh více než 1300 československých osadníků, kteří ve druhé polovině 20. let minulého století odjeli hledat štěstí do sovětského Kyrgyzstánu, je možná aktuálnější, než by se zdálo. Ukazuje, co se může stát, pokud lidé přestanou kriticky myslet a propadnou ideologickému vidění světa.
Navzdory své plachosti patří Ladislav Heryán mezi nejpopulárnější české kněze. Sympatie si získává liberálními názory, občanskou angažovaností i zálibou v rockové hudbě. Přesto říká, že nechce nikoho na křesťanství obracet. Ve vánočním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč podle něj Česko není zemí ateistů a že víra nestojí jen na několika svátečních dnech, ale formuje se celý život.
Bývalý hokejový útočník a trenér Richard Farda slaví dnes 75. narozeniny. Ani v tomto věku neztrácí mistr světa z roku 1972 vitalitu, a tak ho při současné situaci v Česku nejvíce zasáhla zavřená sportoviště. V rozhovoru Aktuálně.cz zavzpomínal i na svou kariéru, pro níž s Václavem Nedomanským prchli přes Švýcarsko do Kanady.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Nehledě na hranice uzavřené kvůli koronaviru odjelo od začátku podzimu do Polska okolo 10 000 Bělorusů, další tři tisícovky pak na Ukrajinu a dohromady do 500 lidí do Litvy a Lotyšska, uvedl nezávislý server Tut.by s odvoláním na údaje zveřejněné ministerstvem vnitra.
V porovnání se zeměmi, kterým jsme se v seriálu Rozvrácené státy na Aktuálně.cz dosud věnovali, na tom není Moldavsko zdaleka tak špatně. Dříve patřilo k nejbohatším zemím Sovětského svazu, dnes je považováno za nejchudší v Evropě a splňuje některé znaky nefunkčního státu. Za 30 let samostatné existence zažilo ekonomický úpadek i dvě desítky vlád, svoji státní identitu teprve složitě hledá.
Antonín Kratochvíl se ještě před narozením svého syna Michaela rozhodl z komunistického Československa přes Jugoslávii utéct do Rakouska. Nakonec se dostal až do Ameriky, kde se stal světoznámým fotografem. Cestu ke svému prvnímu synovi ale musel dlouho hledat a vypráví o ní i dokument Můj otec Antonín Kratochvíl. Při příležitosti jeho premiéry poskytli Antonín a Michael rozhovor pro Aktuálně.cz.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Že se na Kubě zastavil čas, se nezdá jen turistům, kteří na ostrov přijíždějí obdivovat stará auta. Stejný pocit mají i Kubánci. "Už více než dvacet let usilujeme o změnu. Proto lidem připadá, že se nic nehýbe," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz kubánský režisér Haliam Pérez. Prahu navštívil se svým dokumentem Marina, který pojednává o kubánské revoluci a zklamání z ní.
Příběh rodiny v sobě mám hluboko zapsaný. Rodiče ztratili příbuzné během holocaustu a ocitli se sami. Strana pro ně byla matkou. Měli v tom investované své životy, líčí terapeutka Anna Fodorová, dcera spisovatelky Lenky Reinerové. V rodinách, kde jsou traumata, je často ticho. Celý život jsem v sobě nesla smutek a myslela si, že na něj nemám právo, říká autorka knihy Moje první terapie.
Stačí zaplatit milion eur a získáte trvalý pobyt v Irsku, láká investiční fond. Konkrétně cílí na obyvatele Hongkongu, kteří často hledají cestu ven z moderního města ležícího na jih od Číny. A to nejen kvůli protičínským protestům, které Hongkong už přes půl roku ovládají.
