Totalita potřebuje vydírat lidi. Tátu taky vydírali, odnesl to, byl z něj nádeník na celý život a nás nepustili ke vzdělání, ale když jsme dostali rozum, byli jsme mu vděční, říká lékař Vladimír Pucholt. Než emigroval, proslavil se v Československu jako herec. Když se na toho kluka koukám, je to jiný živočich. O herecké kariéře jsem nikomu neříkal, popisuje. Včera převzal Cenu Vladislava Vančury.
Britská fotografka Catherine Hylandová se ve svém novém projektu zaměřila na severokorejské emigranty, kteří našli nový domov v New Maldenu na předměstí Londýna. Právě tam se soustředila největší světová komunita uprchlíků před severokorejským režimem, nebereme-li v úvahu ty, kteří zůstali v Jižní Koreji. "Chtěla jsem zachytit jak pozitivní a povzbuzující tato komunita je," říká fotografka.
Emigrace je "nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat". Návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to říká Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery.
"Ve škole jsme běhali sprint na padesát metrů a tohle má mít sedmdesát," říká trochu nevěřícně nad svým nejnovějším projektem sedmdesátiletý ilustrátor, autor výtvarných knih a někdejší filmař Petr Sís v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V reprezentačním dresu toho spolu zažili hodně, včetně zlatého šampionátu v Praze v roce 1972. O dva roky později podnikli útěk z komunistického Československa. Václav Nedomanský to dotáhl až do NHL i hokejové Síně slávy a dnes slaví 80. narozeniny. Jeho parťák na ledě i na útěku Richard Farda vyprávěl pro Aktuálně.cz před pěti lety příběh, který teď znovu připomínáme.
V březnu oslavil 80. narozeniny, dnes je to pět let, co byl Václav Nedomanský jako druhý Čech uveden do hokejové Síně slávy v Torontu. S národním týmem získal deset velkých medailí včetně zlata z Prahy 1972. V době normalizace pláchl z Československa do vysněné NHL, kde i po třicítce zanechal hlubokou stopu. Dodnes jeho příběh nepřestává fascinovat.
Karlovy Vary mohou být na hotel hrdé, tahle architektura, která vznikla v totalitě, má svoje kvality. Bazén Thermalu je jedinečný, ale je strašně smutné, že nefunguje, míní městský architekt Petr Kropp. Vědomí, že veřejný prostor je důležitý, je čím dál větší, říká v rozhovoru, který jsme natočili v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
Autorské knihy Petra Síse určené dětem vždy měly zvláštní kouzlo, pro které je brali vážně i dospělí. Pověst českého emigranta, jenž zná cenu lidské svobody, a přitom neztratil pouto k vlastní zemi, zesílila ve chvíli, kdy jeho novinová kresba reagující na úmrtí Václava Havla začala žít vlastním životem.
Od narození Karla Kryla uplynulo 12. dubna 75 let. Jeho písně vždy provokovaly a dodnes málokoho nechávají lhostejným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl věčně nespokojeným kverulantem. Co by říkal na dnešní dobu a poslouchala by ho česká společnost? Podívejte se, co si o tom myslí jeho kolegové písničkáři a hudební publicisté.
Nejistota kolem brexitu, kdy lidé neznají jeho datum ani konečné podmínky, ve Velké Británii ovlivňuje poptávku po pracovních místech. Zatímco až donedávna britské platy lákaly obyvatele z ostatních států EU, dnes se mnoho z nich vrací zpět do rodných zemí. Od pobytu v Británii je odrazují také narůstající projevy xenofobie nebo možná pravidla, kterým by nově podléhali, kdyby chtěli v zemi zůstat. Podívejte se, jak se žije rodinám, které zvažují odchod z Británie.
Více než jeden ze tří Afričanů zvažuje, že opustí svou rodnou zemi a odjede žít do zahraničí. Vyplývá to z průzkumu, kterou ve 34 afrických státech provedla africká výzkumná skupina Afro-Barometer. O odjezdu z rodné země uvažují především mladí a vzdělaní lidé, hlavní příčinou je nedostatek pracovních míst a chudoba. Většina z těch, kdo nakonec skutečně odjedou, se usadí v jiné africké zemi. Napsal o tom v úterý zpravodajský server BBC.
Poslední příběh speciálu Aktuálně.cz Čeští skauti v USA vypráví o světově proslulé krasobruslařské hvězdě Áje Vrzáňové. Mnohé kapitoly z jejího osudu jsou však velmi málo známé. V Londýně byla málem unesena estébáky, její maminka opustila vlast ilegálně v letounu s válečným pilotem RAF. V USA se Vrzáňová stala skutečnou hvězdou, později manželovi pomáhala s gastrobyznysem. Jejich podniky navštěvovali i Salvator Dalí či Marlen Dietrichová. V byznysu několikrát spolupracovala s Donaldem Trumpem.
Příběh česko-ukrajinského skauta Myroslava Hryhorijiva je značně zapomenutý, a přitom velice pestrý. Myroslav spolu se svým otcem bojoval za nezávislost Ukrajiny, půl života proto utíkal před Rusy. Klid našel až v americké zóně Německa a posléze v USA. Tam se proslavil jako ilustrátor prvních foglarovek a karikaturista prestižního deníku The Washington Post. Přečtěte si jeho příběh, který je osmým dílem unikátního seriálu Čeští skauti v USA.
Borisi Navrátilovi přezdívali skauti Cyklon. To pro jeho živelnost a schopnost být všude a vše zařídit. Díky těmto vlastnostem a skautské výchově se dokázal pouštět do neuvěřitelných dobrodružství a vyřešit nemožné. Prošla mu bláznivá emigrace na nafukovacím člunu i dohadování s imigračními úředníky v USA. Místo aby ho vyhostili, přijal americký Kongres výjimečný zákon - "Boris Navratil Relief Act". Navrátilův příběh je šestým pokračováním seriálu Čeští skauti v USA.
Pozoruhodný příběh Vlaku svobody, jemuž se na trati z Chebu do Aše podařilo v září 1951 projet železnou oponou do Německa, je celkem známý. Méně známý je osud jednoho z pasažérů, skauta a odbojáře Karla Rumla. Jeho protikomunistickou skupinu zatýkali a on se pouhý den před odjezdem dnes legendárního vlaku dozvěděl, že by jím mohl uniknout. Je tomu 70 let.
Skaut a odbojář Karel Ruml prchal před komunistickým žalářem ve vlaku, jenž nezastavil v Aši a projel až do Německa. Odtud se dostal do Kanady a posléze do USA. Zde se stal mezinárodně uznávaným odborníkem na pojišťovnictví.
Když byl Erazim Kohák malý, nacisti mu nejprve odvedli tatínka, pak i maminku. Po válce se sice všichni šťastně shledali, ale záhy museli utíkat před komunisty. V Americe pracoval jako pomocník na farmě, údržbář nebo číšník a vydělával si na studia a také na tři děti. Přes všechny těžkosti se stal uznávaným profesorem filozofie na Boston University. Článek je třetím dílem seriálu Aktuálně.cz, Skautského institutu a U.S. Embassy o českých skautech v USA.
Chicagská oslava Československa trvá již od konce září. Jejího vyvrcholení se o víkendu zúčastní čeští politici nebo Česká filharmonie.
Koncem týdne vstoupilo do českých kin sportovní drama Radima Špačka Zlatý podraz, pojednávající o československých basketbalových šampionech v přelomové době konce 40. let. Filmem se navíc prolíná zamilovaný příběh sportovce Franty a polské emigrantky Michelle žijící v Ženevě. Do této role obsadil filmový štáb polskou herečku Patrycju Volny, jež je sama světoobčankou. „Vždycky říkám, že jsem jako želva, která si nese svůj domov s sebou. Nikdy nevíte, kam vás život zavane a jak změní vaše plány. Takže si prostě nosím svůj domov s sebou, kamkoliv jdu,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Odhodlání Libuše Cloud Hrdonkové dostat se navzdory komunistickým úřadům a železné oponě za svým americkým manželem do Iowy dojalo v roce 1953 svět. Příběh odvážné jízdy "Tankem svobody" přes drátěné zátarasy do Bavorska tehdy zpracovala většina západních médií. Na letišti v USA vítaly paní Libuši nadšené davy. V Česku je však její příběh pozapomenut. Článkem o odvážné čechoamerické skautce otevírá Aktuálně.cz desetidílný seriál Čeští skauti v USA aneb Deset příběhů odvahy, na němž spolupracuje se Skautským institutem a americkou ambasádou v Praze.
