Do ekologizace dopravy v Česku putují z fondů Evropské unie miliardy korun. Finance podporují například nákup nízkoemisních vozidel či výstavbu dobíjecích stanic nebo cyklistické infrastruktury. Jak se zelené proměně v tuzemském dopravním sektoru daří? A která města by mohla jít příkladem? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Michal Hrubý, pracovník Výzkumného centra Škoda Auto Vysoká škola.
Evropská komise chce zamezit vývozu aut z EU do třetích zemí, kde by se měly sešrotovat. Argumentuje životním prostředím.
Skupina ekologických aktivistů z hnutí Limity jsme my v neděli na happeningu před sídlem Energetického a průmyslového holdingu v Pařížské ulici kritizuje podnikání miliardáře Daniela Křetínského, který je jeho většinovým vlastníkem. Na ulici postavili několik stánků, kde řečníci mluví o aktivitách jeho firem v energetice nebo v médiích. Křetínský slaví 48. narozeniny.
Skupinka dobrovolníků a milovníků přírody se pravidelně schází na pobřeží u Wellingtonu, hlavního města Nového Zélandu. Vede ji Dan Coup, který zrovna sleduje ostatní, jak si oblékají vesty s ochrannými prvky a fasují burákové máslo. Právě to je ideální návnadou pro hlodavce. Všichni nadšenci jsou součástí celonárodního projektu, který chce do roku 2050 vymýtit v zemi drobné predátory.
Nejvíce antiekologický výrok loni pronesl tehdejší primátor Českých Budějovic a současný městský a krajský zastupitel Jiří Svoboda (ANO). Myslí si to porotci ankety Zelená perla, kterou organizuje spolek Děti Země. Svoboda loni v srpnu v týdeníku Respekt uvedl, že jsou řeky ve městě nákladnou dopravní překážkou a že by plocha lépe posloužila jako parkoviště.
Letoš již po patnácté vyhlásila společnost E.ON nejúspěšnější ekologické projekty roku. Do finále se dostala rybí zahrada, digitální odpadové tržiště, strategická hra o záchraně planety, ekologicky šetrná škola, cirkulární oblečení i energeticky soběstačné učebny. O absolutním vítězi, který bude zastupovat Česko na celosvětové soutěži, mohou lidé hlasovat do konce srpna.
Ateliér česko-kanadského streetartového umělce Davida Strauzze je otevřený všem. Navštěvují ho politici i bezdomovci, jeho muraly zdobí několik míst v Praze. Jeden z posledních vytvořil v Holešovicích, věnuje se na něm domácímu násilí. Sám s ním má zkušenost, v dětství ho bil otec. "Nemohl jsem si s ním vyříkat spoustu věcí, byla to katarze," říká o díle "neznámé bojovnice".
Polsko nezavře hnědouhelný důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. "Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost," řekl premiér během návštěvy Turówa podle webu polského rozhlasu.
V Česku ubývá mokřadů, které zadržují vodu a ve vedrech ochlazují okolí. "Člověk to vidí na první pohled, na místě žijí žáby, plazi nebo jiní vodní živočichové," popisuje ekoložka Dagmar Najmanová další přínosy. Tůně či mokřady si mohou lidé založit na zahradě, louce či poli. Neměly by být moc hluboké, aby v nich mohla žít zvířata. A pokud se vybudují dobře, nestanou se z nich ani líhně komárů.
Přímé náklady výrobců automobilů na navrhovanou emisní normu Euro 7 budou až desetkrát vyšší, než předpokládá Evropská komise. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Frontier Economics, která vznikla pro Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
V pražské Ruzyni se v září otevře nová škola. A bude jiná než většina stávajících. Vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství vzniká podle modelu, který již desítky let funguje v zahraničí. "V Česku budoucím farmářům chybí ucelený vzdělávací program, který jim nabídne dostatečné množství praxe a zároveň je připraví i teoreticky," myslí si ředitel Jiří Prachař.
Studovali v zahraničí a po vysoké škole se mohli pohodlně živit architekturou a programováním. Jakubu Peškovi a Tereze Chroňákové ale v době klimatické krize dávalo mnohem větší smysl vrátit se na jihočeský venkov a věnovat se ekologickému zemědělství. Na své mikrofarmě v pošumavské vesničce Libějovické Svobodné Hory už druhou sezonu pěstují zeleninu i květiny a prodávají je lidem v okolí.
Největší politická skupina na kontinentu podpořila zemědělce, kteří odmítají ekologičtější hospodaření pod hlavičkou Green Dealu. Pokud neustane tlak na ochranu životního prostředí, hrozí podle lidovců ztráta konkurenceschopnosti, odchod lidí ze zemědělství a i nedostatek potravin v Evropě. Rok před novými eurovolbami tím začal boj o hlasy lidí, kteří se bojí dopadů zelené politiky na živobytí.
Každé jaro při senoseči zahynou v Česku desetitisíce srnčat. Myslivci a dobrovolníci se zvěř snaží před sekáním z luk vyhnat, procházejí je v rojnici, používají plašiče a pachová odpuzovadla. Nemají ale dost lidí nebo o sekání nevědí dostatečně dopředu. Pomoci by mohlo větší využití dronů. Problém se snaží řešit i ministerstvo zemědělství, které na plašení poskytuje dotace.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
Vlci byli v Česku vyhubeni před více než sto lety. Nyní se do krajiny vrací. A s jejich návratem přichází i konflikty s lidmi. Těm se snaží předcházet projekt Mendelovy univerzity Life Wild Wolf. "Musíme být připraveni některé jedince, kteří jsou příliš zvyklí na lidi, odstranit. I to je součástí soužití vlků a lidí v naší krajině," říká Miroslav Kutal, který má projekt v Česku na starosti.
Praha má před sebou další horké léto. Na změnu klimatu ale reaguje pomalu a za městy západní Evropy zaostává. Nový magistrát chce chybu napravit, zejména sázením stromů. Cesta k ochlazení ulic je ale plná překážek. V cestě stojí nejen kabely a potrubí, ale i zákony a finanční možnosti města, odhalil výzkum organizace Zelený kruh mezi více než stovkou odborníků.
