Protesty ekologických aktivistů v Německu pokračují. Jeden z členů skupiny Letzte Generation se minulý týden v Mohuči přilepil k silnici tak důkladně, že jej bylo potřeba vysekat, a na ruce mu dokonce zůstal kus asfaltu. Policisté už začali členy aktivistické skupiny vyšetřovat.
„Systém simuluje denní cyklus a rostliny mají celý rok ideální přísun světla. Je to taky cesta, jak pracovat úsporně s vodou, která je uzavřená ve smyčce a recykluje se. Živiny se doplňují jednou za dva měsíce, je to výluh z řas,” popisuje Michal Zatřepálek hydroponickou jednotku Skuba. „Jestli chceme udělat z českých domácností malé farmy? Ano, je to jedna z myšlenek, snažíme se o to,” dodává.
Biodiverzita je v ohrožení. Pokud lidé nezmění své chování, může nastat masové vymírání podobné konci dinosaurů, varují vědci. Česko coby předsedající země nyní vede jednání Evropské unie na konferenci OSN o biodiverzitě v kanadském Montréalu. Cílem je nejen prosadit nové cíle pro ochranu přírody, ale také dojít k dohodě o penězích pro rozvojový svět, říká šéf české delegace Ladislav Miko.
Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let. Spokojenější jsou se stavem v místě svého bydliště než s tím celkovým. O životním prostředím v okolí domova se kladně vyjádřilo 84 procent lidí, o stavu přírody v celé Česku 75 procent. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
„Nevěřte tomu, že tu máme eko kapra ze šetrného chovu. Chován je obrovsky intenzivním způsobem na úkor krajiny i kvality vody a koupit dobrou rybu je opravdu složité,” říká ekolog a zoolog Ondřej Sedláček. „Nechceme vyloučit chov ryb z rybníků a proti kaprům nic nemám, ale u 99 % rybníků jedeme jen na jejich hospodářskou funkci a nevidíme to, že by měly sloužit v krajině i k jiným účelům,” dodává.
Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní. Vedoucí české delegace Jan Dusík ocenil, že do kompenzačního fondu budou přispívat i ty země, které se dosud hodnotily jako rozvojové.
Fakta jasně ukazují, že se planeta kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Čeká nás úmorné vedro ve městech, prázdné studny nebo uschlé lesy. Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky? Aktuálně přináší další díl velkého speciálu věnovaného změně klimatu.
Politici vyvolali představu, že u nás dávky a pomoc čerpají lidé, kteří to nepotřebují, podvodníci. A představu, že si vše musíme „zasloužit“. Musíte si zasloužit i dávky v nezaměstnanosti, podporu. Absurdní.
Pařížanka Isabelle Plumereauová chce být průkopnicí v oblasti ekologicky šetrných pohřbů. Ráda by obyvatele francouzského hlavního města přesvědčila, aby si rakve s nebožtíky nechávali na hřbitov odvést na kole. Bicykl totiž ve srovnání s pohřebními vozy nevytváří uhlíkovou stopu.
Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.
Dva aktivisté v neděli vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila.
Ekologické organizace Arnika a Hnutí Duha loni v Česku zaznamenaly meziroční nárůst vypouštění rakovinotvorných a mutagenních látek. Vzrostly i emise skleníkových plynů a rtuti, naopak pokleslo množství látek nebezpečných pro vodní organismy nebo emise plynů způsobujících kyselé srážky. Spolana je už poosmé největším znečišťovatelem, pokud jde o vypouštění látek poškozujících lidské zdraví.
Lidé s osobnostními rysy takzvané temné triády mají tendenci chovat se v každodenním životě méně ekologicky. Činnosti související s ochranou životního prostředí hodnotí jako náročnější a méně prospěšné než lidé, kteří mají více vlastností z takzvané světlé triády.
