Lidé ve městech přestanou jezdit auty a přesednou na kola, elektrokola a od nich odvozená vozítka. Taková je vize relativně blízké budoucnosti, ke které upínají své naděje výrobci bicyklů a celý cyklobyznys. Věří, že důraz na městskou dopravu mu pomůže vzpamatovat se z otřesu, který jej postihl po odeznění pandemie. Bude to i jedna z hlavních myšlenek nadcházejícího cykloveletrhu Eurobike.
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí.
Proč si kupovat další a další nové věci, které stejně často dlouho nevydrží, když lze levněji pořídit starší, ale hezké kousky, pro něž už původní majitelé neměli místo? Tuto otázku si položily Tereza Korbelová, Denisa Lešková a Monika Kloboučková, které si v pražských Holešovicích otevřely cirkulární obchod Sto.re. Zákazníci tu mohou ulovit nábytek, nádobí, bytový textil, pokojovky i elektroniku.
"U zrodu stála myšlenka na to, že bychom chtěli nosit dětem domů zdravé jídlo bez chemie," říká jeden z šéfů unikátní Rybí zahrady Petr Velich, když stojí v obří hale u kádě plné ryb. Akvaponickou farmu, kde mají ryby zajišťovat hnojení rostlin, by si laik představoval asi tak, že se ryby budou prohánět přímo pod kořínky salátů. Ve skutečnosti je to ale jinak.
Davida Rejhona k udržitelnosti přivedla babička. "Byla drsná, protože zažila druhou světovou válku. Kontrolovala, jestli neteče zbytečně voda, když si umývám zuby, a jestli zhasínám světlo v místnosti, kde zrovna nejsem," vzpomíná s láskou šéfkuchař pražské restaurace The Artisan, kterou proslavilo právě jeho ekologické a lokální smýšlení i snaha minimalizovat odpad.
Méně jednorázových obalů, více těch k opakovanému použití. Tak zní hlavní cíl nových evropských pravidel, která mají snížit množství produkovaného odpadu v EU. Poslanci Evropského parlamentu je schválili ve středu odpoledne. Legislativa ještě musí projít národními parlamenty.
Norská vláda rozhodla kvůli snižování emisí o výstavbě 54 kilometrů dlouhého elektrického vedení, které bude napájet terminál na zpracování zemního plynu Hammerfest na dalekém severu. Tento krok, motivovaný ekologií, ale považují za zničující místní laponští pastevci sobů. Tvrdí, že jim neustále ubývá pastvin, a tím i živobytí.
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
"Ekocida", tedy bezohledné jednání páchané s vědomím, že v jeho důsledku pravděpodobně dojde k vážnému poškození životního prostředí, je nově v Evropské unii protiprávní. Evropský parlament v úterý schválil přísnější postihy pro ty, kdo vědomě znečišťují životní prostředí.
Cestování na nejjižnější kontinent Země dosáhl nového milníku. Počet návštěvníků v letošní turistické sezoně podle předpokladů poprvé dosáhne sta tisíc, což je čtyřicetiprocentní skok oproti předchozímu rekordu, upozornil na nejnovější data server BBC Earth. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením mohou lidé představovat podle vědců pro kontinent biologický hazard.
V Česku se rozšiřovalo sucho, zvyšovalo se riziko požárů a dál ubývalo orné půdy, stojí ve Zprávě o stavu životního prostředí za rok 2022, vládního dokumentu vydaného koncem letoška. Česko navíc podle zprávy jen pomalu směřuje k plnění evropských klimatických cílů. Politici slibují nápravu. Závazky Česka se zpřísní, vládní strany navíc proberou první návrh klimatického zákona.
Budování dálnic, rozšiřování těžby nebo třeba stavba jaderných elektráren by měly být do budoucna rychlejší. Vláda si to slibuje od novely liniového zákona, která v pátek prošla sněmovnou. Návrh snadnějšího prosazení stěžejních, ale často nepopulárních staveb se však nelíbí samosprávám ani ekologům. Vláda podle nich zásadně zasahuje do práv občanů a ochrany životního prostředí.
Tři roky se řeka Bečva vzpamatovává z jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka. A stejnou dobu se vyšetřovatelé snaží najít a potrestat viníka tragédie. Zatím marně. Tomu smutně přihlížejí obyvatelé obcí, jejichž milovaná řeka se v některých místech z otravy probouzí k životu jen pomalu. "Ztrácím důvěru v právní stát," přiznává rybář Stanislav Pernický, který havárii nahlásil.
Dřív věřila, že veganstvím a navštěvováním bezobalových obchodů změní svět. Pak ale Kláře došlo, že hlídat si vlastní uhlíkovou stopu v boji s klimatickou krizí nestačí. Přidala se tak ke studentskému hnutí Univerzity za klima a nyní chce jako učitelka environmentální problémy přiblížit dětem. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, jak o stavu planety mluvit s lidmi, jimž je hořící Rhodos vzdálený.
Vsetínský okresní soud vynesl v pondělí dlouho očekávaný rozsudek: ekologickou havárii na řece Bečvě před třemi lety podle něj způsobila firma Energoaqua. Jenže trest nepadl, nebylo dost důkazů. Případ se dál bude řešit jen jako přestupek, ne trestný čin. Spokojený tak není ani žalobce, který podá odvolání i stížnost, ani zástupci firmy. Aktuálně.cz shrnuje hlavní otázky a odpovědi v kauze.
Kdo chce i po smrti navázat na životní styl šetrný k přírodě, má novou možnost. Praha otevřela v Ďáblicích Luční hřbitov, kde se pohřbívá tak ekologicky, jak to jen zákony dovolují. Bez kremace a náhrobních kamenů dovezených z Asie, ve snadno rozložitelných rakvích. Správcem je šestadvacetiletý Adam Vokáč. "Země člověka za života živila. A přijde mi krásné, že po smrti zase on vyživí ji," říká.
Ačkoli v posledních letech dochází k pokroku, Česko má stále co zlepšovat v plnění klimatických závazků. Ovzduší je sice kvalitnější, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se ale stále nedaří třeba rozvíjet udržitelné zdroje, vyplývá ze statistik. Změnit to mají nové cíle, které bude vláda představovat v příštích měsících. A ty budou ještě přísnější než dosud.
Místo odpočinku přijíždí Vendula Jandorová každý den po práci na svou azylovou farmu. Chová zvířata, která by nejspíš už nežila, protože už je bývalí majitelé nepotřebovali nebo na ně nestačili. Na farmě Jarikhanda ale mohou v klidu dožít. "Každý den nám někdo volá s žádostí o pomoc," vypráví žena. "Další zvířata ale už nebereme. Jsme dost na hraně, navíc ubylo i dárců," říká.
