Ruská generální prokuratura označila opoziční hnutí Otevřené Rusko za nežádoucí a zakázala jeho činnost. Hnutí, které v exilu založil odpůrce Kremlu Michail Chodorkovskij, se právě chystalo na víkendové demonstrace proti režimu a prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na základě rozhodnutí Moskvy ale organizace nesmí v Rusku vykonávat žádnou činnost - včetně nakládání s majetkem.
Ve Venezuele probíhají volby do nového Ústavodárného shromáždění. To má posílit vratkou pozici neoblíbeného prezidenta Nicoláse Madura. Opozice, která doposud parlament ovládala, hlasování bojkotuje a vidí v tomto kroku snahu Madura upevnit autoritativní moc v zemi, zmítané těžkou ekonomickou krizí. Prezidentovi vyčítá zatýkání lidí bez oficiálního zatykače, zadržování ve vazbě bez soudu a další prohřešky. Podle mezinárodní organizace Amnesty International je v této jihoamerické zemi hrubě porušované právo na svobodný projev. Tisíce lidí se proto v minulých měsících zapojily do protivládních protestů. Od dubna během nich zemřelo 117 lidí.
Demonstrace proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi si v pondělí vyžádaly další tři oběti. Během měsíce protestů už tak ve Venezuele zahynulo osmadvacet osob. Na hlavních silničních tazích metropole Caracasu demonstranti v pondělí tvořili barikády z odpadků a v některých případech i z vyhozených van, čímž na řadě míst zastavili provoz.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Tisíce Maďarů v sobotu demonstrovaly v Budapešti proti politice premiéra Viktora Orbána, kterou označují za proruskou a protievropskou. Orbán se podle protestujících snaží omezovat demokracii a lidská práva. Na ironických transparentech měli lidé hesla jako "Nepotřebujeme volby" a se smíchem skandovali "Pryč se svobodou tisku". Protestní akci vyvolala hlavně nedávná opatření maďarské vlády, hlavně zákon o vysokých školách. Tisíce Maďarů protestovaly v Budapešti už minulý týden.
Protesty v jihoamerické Venezuele si v noci na pátek vyžádaly jedenáct obětí, část údajně při rabování a další byli zastřeleni. Informovala o tom agentura AFP. Dalších šest osob bylo ve čtvrti El Valle zraněno. Venezuelané od začátku dubna demonstrují za předčasné volby a dodržování demokracie. Zemřelo při nich celkem již 20 lidí.
Po celé jihoamerické Venezuele ve středu vyšli obyvatelé do ulic, aby vyjádřili nesouhlas s politikou současného prezidenta Nicoláse Madura. Rozhodnutí venezuelského nejvyššího soudu, které posílilo Madurovy pravomoce, přinutilo desetitisíce lidí k protestům. Střetli se i s policisty – demonstranti házeli zápalné lahve, policie odpověděla slzným plynem. Zemi mezitím sužuje vysoká kriminalita a inflace. Maduro navíc omezuje vliv parlamentu, který ovládá demokraticky zvolená opozice a proti demonstrantům bojuje veškerou dostupnou silou. Ústy ministra vnitra Néstoral Reverola dokonce zakázal demonstrovat, což však protesty pravděpodobně nezmírní.
Jihoamerickou Venezuelou otřásají v posledních dnech mohutné protivládní protesty. Tamní opozice svolala na středu doposud největší demonstrace proti socialistické vládě prezidenta Nicoláse Madury. 19. dubna slaví tato jihoamerická země počátek hnutí za nezávislost na španělském království. Řada obyvatel Venezuely doufá, že se toto datum zapíše do historie země i jako počátek pádu socialistické vlády, která zemi přivedla k ekonomickému krachu. Při středečních demonstracích zahynuli dva mladí lidé.
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj si odpykal více než dva týdny vězení za to, že údajně kladl odpor policii, když ho zatýkala na demonstraci. Tu sám zorganizoval v Moskvě a dalších ruských městech. V metropoli se na protestu sešlo několik desítek tisíc lidí, zadržena byla zhruba tisícovka z nich. Demonstrace mířily proti korupci ve vrcholné politice.
Stovky lidí v neděli pochodovaly napříč Václavským náměstím na Těšnov za doprovodu hlasité hudby i řady transparentů. Demonstranti tak bojovali za zachování Autonomního sociálního centra Klinika na Žižkově. Protesty se obešly bez zásahů policistů, i přestože pochod doprovázely desítky z nich. Squateři, kteří objekt Kliniky obsadili koncem roku 2014, ho už od ledna obývají nelegálně. V lednu soud také nepravomocně rozhodl o vyklizení Kliniky.
Rok platí zákon o zveřejňování smluv a Poslanecká sněmovna už vetšinou jednoho hlasu přijala novelu, která ho ochromuje. Důležitý protikorupční zákon mohou zachránit senátoři. Na ně apeluje iniciativa Rekonstrukce státu. "Mají historickou šanci prokázat svou smysluplnost," říká jeden z iniciátorů kampaně, která začala v pátek v Praze.
Kandidát na francouzského prezidenta Francois Fillon se stal terčem útoku jednoho z protestujících při jeho návštěvě Štrasburku. Politik byl ve městě v rámci své prezidentské kampaně. Při příjezdu ho jeden z demonstrantů zasypal moukou.
Ruská policie v neděli v Moskvě zatkla více než tři desítky osob, které se pokusily o úřady nepovolený protestní pochod, napsaly agentury AP a Interfax s odvoláním na ruské úřady. Zatčen byl i známý opoziční aktivista Ildar Dadin. Jedna osoba byla podle agentury Interfax zatčena také v Petrohradu. Nepovolené protesty v hlavním městě následovaly po masových protivládních akcích z minulého víkendu po celé zemi. V centru Moskvy se pohybovalo velké množství strážníků. Policie zablokovala Puškinovo náměstí, kde se tradičně scházejí příznivci opozice. Přístup chodců na Rudé náměstí byl možný jen přes detektory kovu.
Několik demonstrantů proniklo do budovy parlamentu, kde překonali zátarasy a budovu paraguyaského Kongresu zapálili. Protesty vypukly poté, co senátoři schválili změnu ústavy umožňující prezidentovi znovu kandidovat na nejvyšší úřad v zemi. Už před hlasováním se v ulicích metropole Asunciónu shromáždily asi tři tisíce lidí, ale v pátek se protesty vyhrotily. Paraguayský prezident Horacio Cartes vyzval ke klidu.
Venezuelská opozice prohlásila prezidenta Nicoláse Madura za diktátora poté, co jemu nakloněný Nejvyšší soud v zemi převzal pravomoci parlamentu. Země se utápí v hluboké ekonomické krizi, ale demokraticky zvolení opoziční politici mají svázané ruce. Jediné, co jim zbylo, je spoléhat se na mezinárodní pomoc a sílu pouličních protestů. Klíčové pro budoucí vývoj situace proto bude, na čí stranu se postaví armáda. Ta ale zatím zůstává loajální Madurovu režimu.
V indonéské metropoli Jakartě protestovaly tisíce osob proti tamnímu guvernérovi. Lidé požadovali, aby byl guvernér Basuki Tjahaja Purnama z řad křesťanské menšiny zbaven funkce a zatčen kvůli rouhání. Protest, který zorganizovali radikální muslimové, je již několikátý za poslední měsíce. Druhé kolo voleb, které rozhodne o guvernérovi Jakarty, se koná 19. dubna. Protikandidátem Purnamy je bývalý ministr školství Anies Baswedan, podporovaný konzervativními muslimskými kruhy .
Moskevské soudy ještě i několik dní po velké nedělní opoziční demonstraci, vedené aktivistou Alexejem Navalným, projednávají případy zadržených z této akce. Většinou dostávají pokutu v přepočtu ve výši pěti až deseti tisíc korun a deset dní vězení. Z vůdce protestů Navalného, kterému soud v Moskvě už v pondělí uložil pokutu 20 tisíc rublů a poslal ho na 15 dní do vězení, se mezitím stal nezpochybnitelný lídr celé ruské opozice. Mezi demonstranty byla v neděli v Moskvě i dalších ruských městech velká řada mladých lidí.
V Rusku probíhá vnitřní silná krize, únava z režimu je veliká, celý ten systém funguje na principu korupce, ta je podstatou toho systému, do toho se člověk začlení, umaže se, existují na něho potom silové páky, pokud neplní příkazy, tak z toho systému vypadne, říká o demonstracích v Rusku novinář Aktuálně.cz Josef Pazderka a dodává, že ruská střední třída má jen málo znalostí o západních hodnotách. Na nedělních demonstracích v Rusku bylo prý zajímavé sledovat panický strach státní moci z toho, že by se něco stalo. Ukázalo se údajně i to, že u části společnosti funguje fenomén Navalnyj.
Ruský opozičník Alexej Navalnyj odešel od moskevského soudu s pokutou 20 tisíc rublů (8700 korun) za organizování demonstrací. Podle agentury Reuters poslal soud Navalného také do vězení na 15 dní za neuposlechnutí policejního důstojníka. Navalnyj na místě oznámil, že se proti rozsudku odvolá. Demonstrace, které o víkendu uspořádala ruská opozice, se uskutečnily navzdory policejnímu zákazu.
Rusko zažilo největší protivládní protesty za poslední tři roky. Opozice vedená šéfem protikorupčního fondu Alexejem Navalným zorganizovala v řadě měst napříč Ruskem demonstrace, jejichž smyslem bylo poukázat na korupci premiéra Dmitrije Medveděva. Řada protestujících však obrátila svůj hněv proti celé vládě prezidenta Vladimira Putina. Policie pozatýkala na čtyři stovky účastníků demonstrací včetně jejich svolavatele, Alexeje Navalného.
