


Opozičník Navalnyj vyrostl v politika, se kterým Kreml musí počítat, ukázaly demonstrace
Alexej Navalnyj není známý jen v Moskvě a v Petrohradu. Lidé vyšli do ulic asi ve stovce dalších míst, přibylo jich.



Alexej Navalnyj není známý jen v Moskvě a v Petrohradu. Lidé vyšli do ulic asi ve stovce dalších míst, přibylo jich.



Ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj svolal na pondělí protikorupční demonstraci do centra Moskvy. Než ale na ni stihl dorazit, zadržela ho policie. Ještě v pondělí byl podle agentury Reuters odsouzen k 30 dnům vězení. Policie jen v Moskvě zatkla přes 700 lidí, další stovky demonstrantů zadržela v Petrohradě. Mezi zatčenými se ocitl i známý opoziční politik Ilja Jašin, někdejší spolupracovník zavražděného opozičního předáka Borise Němcova. Akce se konala jen tři měsíce po březnových protestech, během kterých vyšly do ulic desítky tisíc lidí.



Tisíce Slováků vyšly do ulic hlavního města Bratislavy, aby protestovaly proti korupci. Pochod zorganizoval teprve 18letý student David Straka. První protest naplánoval už v dubnu s kamarádkou ze školy Karolinou Farskou, která nyní pořádá paralelní pochod na východě Slovenska. Z malé výzvy k protestu se stala obří akce. Protestu se podle odhadů místních médií zúčastnilo přibližně 10 000 lidí. Slovenská vláda odpověděla, že považuje korupci za vážnou záležitost. Předseda vlády Robert Fico tvrdí, že opozice zneužívá tématu k napadení jeho vlády.



Venezuelský vládní režim tvrdí, že armáda je na jeho straně a pomáhá mu udržovat pořádek v ulicích, kde probíhají už několik měsíců demonstrace. Podle agentury Reuters to ale nemusí být vůbec pravda. Mezi vojáky roste počet kritiků vlády, tvrdí i opozice. Režim prý proto drží nejméně 14 důstojníků ve vězení.



Stíhaný lotyšský programátor Ansis Ataols Berziňš zadržený v České republice se chce před soudem bránit proti vydání do Lotyšska. Zatykač na něj byl vydán kvůli tomu, že odjel ze země v době, kdy měl nastoupit do vězení kvůli účasti na protivládních protestech.



Lídra venezuelské opozice Henrique Caprilese a jeho kolegy zbili a okradli vojáci při protivládní demonstraci v metropoli Caracasu. "Znemožnili nám odejít a začali nás bít," popsal Capriles zkušenost s příslušníky Národní gardy, která plní funkci vojenské policie a v posledních týdnech tvrdě zasahuje proti demonstrantům. Úřady populárnímu guvernérovi státu Miranda nedávno zakázaly 15 let se ucházet o jakoukoli volenou funkci.



Brazilský prezident Michel Temer vyhlásil dekret, který by mu umožnil povolat na ochranu pořádku v ulicích armádu. Dekret lze využít tehdy, jsou-li pořádkové síly vyčerpány. Vláda mu ho ale zrušila. Temer, který je v úřadu teprve necelý rok, čelí obrovské vlně protestů, které nabývají na síle. Demonstrace původně svolaly brazilská levice a odbory ve snaze zesílit tlak na odstoupení prezidenta, kterého generální prokuratura viní z korupce a maření spravedlnosti. Ve středu ale v metropoli demonstranti zaútočili na několik vládních budov. Způsobili požár ministerstva zemědělství a na ministerstvu kultury rozbili skleněné výplně vchodových dveří.



Demonstranti v Brazílii požadují odstoupení prezidenta Michela Temera obviňovaného z korupce. V hlavním městě tento týden poničili několik vládních budov a způsobili požár ministerstva zemědělství.



Na karton mléka pracují chudí Venezuelané minimálně deset dní. Za jeden den práce si vydělají na pitnou vodu. V kdysi bohaté zemi panuje bída a v nejchudších oblastech také hlad. Už 50 dní v kuse obyvatelé Venezuely protestují v ulicích měst proti politice Nicoláse Madury, kterého z krize viní opozice i tisíce obyčejných lidí. Od té doby na ulici zemřelo 48 lidí. V neděli se pokusil rozčilený dav upálit muže. Podezírali ho, že kradl. V pondělí byl při demonstracích zastřelen osmnáctiletý mladík.



Mnohé střední a vysoké školy v Rusku uspořádaly pro studenty povinná školení po demonstracích z 26. března, jichž se zúčastnily desetitisíce Rusů po celé zemi. Dlouhé konference mají oficiálně bojovat proti extremismu. Studenti ve městě Vladimir tři hodiny cesty z Moskvy museli například povinně zhlédnout film, který přirovnával Navalného k Hitlerovi.



Tisíce Brazilců demonstrovaly v noci ze středy na čtvrtek proti prezidentovi Michelu Temerovi. Pobouřila je zpráva v místním tisku, podle které se snažil uplatit svědka v korupčním skandálu. Prezident obvinění odmítá. Generální prokuratura existenci nahrávky na dotaz španělského listu El País nepotvrdila, ani nevyvrátila.



Již potřetí během týdne se v Praze sešlo několik tisíc lidí, aby protestovali proti politice Miloše Zemana a Andreje Babiše.



Při protivládních protestech ve Venezuele zemřeli v úterý na následky střelných zranění další dva lidé. Demonstrace proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura už trvají měsíc a půl a zemřelo během nich celkem 54 lidí. Podle agentury EFE to je více než při protivládních protestech v roce 2014. Cílem aktuálních demonstrací je odstoupení vlády a vyhlášení voleb. Velká část Venezuelanů totiž socialistickou vládu viní z hluboké ekonomické krize, kvůli které se lidé v zemi potýkají s nedostatkem základních potravin i léků a s rekordním růstem cen. Od loňského ledna trvá i krize politická, v níž prezident a jemu nakloněný nejvyšší soud blokují práci parlamentu.



Na konci září 1989 unesli tehdy 19letou disidentku Janu Miklušákovou-Netopilovou příslušníci komunistické StB, na poli za Prahou jí měli vyhrožovat zastřelením. Hlavním z nich měl být Antonín Prchal, který byl před dvěma lety pravomocně odsouzen za bití disidenta Petra Placáka. Prchal teď může před soudem stanout kvůli případu Miklušákové-Netopilové znovu. Státní zástupce na něj chce podat obžalobu.



Video ukazuje velmi silný moment z demonstrace v ulicích města Caracas ve Venezuele. Zatímco policie rozhazuje slzný plyn, jeden z protestujících hraje na housle národní hymnu. Terčem demonstrací je prezident Nicolás Maduro, který svolal ústavodárné shromáždění s cílem změnit ústavu. Občané podezřívají Madura ze snahy upevnit tak svou moc. Protesty si vyžádaly už několik desítek obětí.



Tisíce lidí demonstrovaly ve středu večer na pražském Václavském náměstí, v Brně, v Plzni, Zlíně či třeba Českých Budějovicích. Jen v Praze svou účast na facebookových stránkách akce potvrdilo přes 11 tisíc lidí. Zde se můžete podívat na záznamy demonstrací z různých měst.



V Polsku probíhají protivládní protesty. Akce nazvaná Pochod svobody začala na Bankovním náměstí a po více než hodinu trvajícím pochodu centrem Varšavy dorazili její účastníci na Ústavní náměstí, kde k nim promluvili politici i další osobnosti veřejného života. Podle varšavské radnice se pochodu zúčastnilo na 50 000 lidí, zatímco podle organizátorů to bylo téměř 90 000 lidí.



Je to moje povinnost vymezit se vůči fašišmu, muž na fotografii byl naštvaný, nesouhlasil s mým názorem, ale já jsem ho poslouchala, to je v dialogu důležité, řekla jsem mu svůj názor a ničeho jsem se nebála, říká studentka a skautka Lucie Myslíková, která je vyfocena na fotografii z brněnské prvomájové demonstrace, jak diskutuje s příznivcem krajní pravice. Fotografie obletěla celý svět a dostala se na přední místa slavných médií. Podle Myslíkové otázka nesouhlasu s fašismem není politická věc ale morální povinnost. Skaut prý učí děti, aby hledaly pravdu a ověřovaly si informace.



Programátor původem ze Slovenska Vladimír Čičmanec vyfotil v pondělí na brněnském happeningu proti fašismu šestnáctiletou skautku, s níž si jeden z příznivců krajní pravice důrazně vyměňuje názory. Fotku vystavil na Facebook a následovala smršť tisíců sdílení. Fotku publikovala přední světová média včetně CNN nebo The New York Times. "Když jsem zmáčkl spoušť, začaly před objektivem létat bubliny z bublifuku, což krásně vystihovalo celý obsah akce. Tak ohromnou odezvu jsem vůbec nečekal," říká Čičmanec v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Na demonstraci ho potom jeden z radikálů udeřil pěstí do tváře.



Máme toho dost! Pod tímto heslem organizace kdysi nejbohatšího Rusa a nejznámějšího ruského politického vězně Michaila Chodorkovského Otevřené Rusko uspořádala protestní akci. Na pochodu centrem města, s plánovanou účastí deset tisíc lidí, se organizátoři a státní orgány nedohodli. Chodorkovského stoupenci se proto rozhodli vyjádřit nesouhlas s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho režimem alternativním způsobem: prostřednictvím dopisů osobně adresovaných hlavě ruského státu. Podle údajů ruského ministerstva vnitra přišlo k podatelně 250 lidí, organizátoři akce hovoří o tisícovce. Skutečný počet bude zřejmě někde uprostřed.